Evropa se zbavuje závislostí na Rusku. Sankce zavedené po invazi ruských vojsk na Ukrajinu začaly působit s určitým zpožděním, ale jejich vliv se už projevuje.

Sankce zavedené po invazi ruských vojsk na Ukrajinu začaly působit s určitým zpožděním, ale jejich vliv se už projevuje.

Obchodní výměna EU s Ruskem doznala po zahájení vojenského konfliktu na Ukrajině výrazných změn. Po zavedení restrikcí klesl export z EU do Ruska mezi únorem a březnem 2022 o 47 %, a takto snížená úroveň se udržela prakticky po celý zbytek roku. Hodnota dovozu zboží z Ruska do zemí EU sice vzhledem ke zvýšení cen energetických surovin vzrostla během prvního měsíce války o 13 %, ale následně se začala znatelně snižovat. V září dosáhl import o 33 % nižší úrovně než v únoru. Po celé předchozí dva roky měla EU s Ruskem zápornou obchodní bilanci, největší (–19,6 mld. eur) právě v březnu 2022. Od té doby se rozdíl mezi vývozem a dovozem snižoval, a v září 2022 činil –9,7 mld. eur.

Obchod EU s Ruskem (mld. eur, sezónně očištěno)

Význam ruských surovin klesá

Členským zemím EU se během loňského roku podařilo významně snížit závislost na dovozu řady strategických surovin z Ruska a nahradit tento zdroj jinými zeměmi. Podíl ruského importu se propadl jak v případě energetických surovin, tak i železa nebo hnojiv. Mírný nárůst byl zaznamenán pouze u niklu, na nějž nebyly uvaleny zvláštní sankce.

U většiny z uvedených surovin se přitom mezi lednem 2021 a únorem 2022 dovoz z Ruska do EU zvyšoval jak v objemu, tak i ve finančním vyjádření a ke skokovému nárůstu došlo i krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Vzápětí ovšem začal objem importu u řady komodit poměrně rychle klesat, tento pokles však nebyl vždy doprovázen odpovídajícím snížením hodnoty. Vzhledem k prudkému pohybu cen měly křivky vyjadřující finanční hodnotu dovozů mnohem rozkolísanější průběh, a v případě zemního plynu dokonce navzdory snižování objemu hodnota importu v druhé polovině loňského roku rostla. Jako kompenzace ruského plynu posiloval dovoz plynu zejména ze Spojených států, Spojeného království a z Alžírska.

Nejvýraznější útlum postihl uhlí, jehož dodávky z Ruska do EU spadly v září 2022 téměř na nulu. Chybějící zdroj nahradili především dodavatelé z Kolumbie, Jihoafrické republiky a Kazachstánu.

Značně snížit závislost na Rusku se EU podařilo také u dovozu ropy. Zatímco v září 2021 pocházela z Ruska čtvrtina importu této suroviny, o rok později to bylo již jen 14 %. Na úkor ruské ropy vzrostl podíl dodávek z většiny ostatních zemí, takže EU nyní nemá žádného dominantního dodavatele.

Na grafu o dovozu hnojiv jsou patrné prudké nárůsty cen v závěru roku 2021 a ve třetím čtvrtletí 2022. Finanční hodnota importu se tak ve sledovaném období měnila mnohem výrazněji než množství dovezených hnojiv. I přes vysoké ceny se podíl Ruska na celkovém dovozu hnojiv do EU snížil z 29 % ve třetím čtvrtletí 2021 na 17 % ve stejném čtvrtletí 2022.

V dovozu železa a oceli klesl podíl Ruska mezi třetími kvartály 2021 a 2022 z 16 % na 5 %, a pozici největšího dodavatele zaujala Čína, jejíž podíl se zvýšil z 5 % na 13 %. Velmi výrazně klesl také podíl Ukrajiny, a dovozy do EU se tak rozprostřely mezi více menších dodavatelů.

Podíl Ruska na importu vybraných produktů do EU (%)

Export se snižuje pomalu

Skokové zvýšení ve druhém kvartále loňského roku následované poklesem ve třetím kvartále je patrné i z údajů o exportu vybraného zboží ze zemí EU do Ruska. Data ukazují, že přijaté sankce začínají působit až s určitým časovým zpožděním a že zvláště u sofistikovanějších produktů, jako jsou elektrické stroje nebo farmaceutické výrobky, se v druhé polovině loňského roku výrazně rozevřely nůžky mezi jejich finanční hodnotou a vyvezeným množstvím.

Dovoz vybraných surovin z Ruska do EU (leden 2021 = 100)

Článek si můžete přečíst v únorovém vydání časopisu Statistika&My.

Okomentovat na facebooku