Výzkum, vývoj a informační technologie 2021 v mezikrajském ...
Na výzkum a vývoj bylo v Jihomoravském kraji v roce 2021 vynaloženo 21,4 mld. Kč, což byla mezi kraji po Praze druhá nejvyšší částka. Objem nákladů tvořil více než 3 % vytvořeného hrubého domácího produktu v kraji, podíl byl mezi kraji nejvyšší.
V roce 2021 mělo přístup k internetu více než 82 % domácností v kraji, od roku 2011 se tento podíl zvýšil o více než 17 procentních bodů. Internet používá přes čtyři pětiny obyvatel kraje starších 16 let.
Výzkum a vývoj
Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2021 zabývalo 84 671 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). V dlouhodobém pohledu počet těchto zaměstnanců stále roste, ve srovnání s rokem 2020 se zvýšil o 4,6 %, přičemž nárůst byl zaznamenán v desíti krajích. Více než třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze (35,7 %), přes pětinu v Jihomoravském kraji. Naopak v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl 5 %.
V roce 2021 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 121,9 mld. korun, proti roku 2020 vzrostly o 7,5 %. K největšímu meziročnímu nárůstu celkového objemu výdajů na výzkum a vývoj došlo v Olomouckém kraji (o 20,2 %). Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je však nadále Praha, v níž bylo v roce 2021 realizováno 38,9 % celkových výdajů v České republice, konkrétně 47,4 mld. Kč. S velkým odstupem za ní následovaly kraje Jihomoravský se 17,5 % a Středočeský s 12,9 %. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt však dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,2 %), v Praze a Středočeském kraji výdaje dosahují 2,8, resp. 2,3 % HDP vytvořeného v příslušném kraji. Naproti tomu v Karlovarském kraji se podíl pohybuje jen kolem 0,2 %.
Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to 76,6 mld. Kč, z toho téměř třetina (31,0 %) v hl. m. Praze, 16,5 % v Jihomoravském kraji a 15,8 % ve Středočeském kraji. Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje v roce 2021 vynaloženo 38,3 mld. Kč, tedy o 0,2 mld. více než v roce 2020. Největší část prostředků (16,7 mld. Kč) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 12,2 mld. Kč získaly veřejné výzkumné instituce a 3,8 mld. Kč směřovalo do podnikatelského sektoru.
V Jihomoravském kraji v roce 2021 na 583 pracovištích zabývajících se VaV pracovalo celkem 17 535 osob (20,7 % republikového celku), počet pracovníků meziročně vzrostl o 8,4 %. Více než polovina z nich působila v podnikatelském sektoru (56,2 %) a třetina v sektoru vysokého školství (32,9 %). Mezi pracovníky VaV bylo 10 369 výzkumných pracovníků (59,1 % z krajského počtu pracovníků VaV), jejich počet proti roku 2020 vzrostl o 17,1 %.
V oblasti VaV bylo v kraji v roce 2021 vynaloženo 21,4 mld. Kč, oproti minulému roku to bylo o 1,0 mld. Kč více (tj. o 4,8 %). Meziroční snížení výdajů bylo zaznamenáno pouze ve 3 krajích. Jak již bylo uvedeno, prvenství v podílu částky VaV na objemu regionálního hrubého domácího produktu v mezikrajském srovnání patří s hodnotou 3,2 % Jihomoravskému kraji.
Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v roce 2021
Největší část výdajů na výzkum a vývoj v Jihomoravském kraji byla v minulých letech určena pro podnikatelský sektor, výjimkou byl rok 2012 s převahou vysokoškolského sektoru provádění. V roce 2021 do podnikatelského sektoru mířilo 59,3 % výdajů a do sektoru vysokého školství 30,5 % výdajů na VaV.
Graf 2 Výdaje na výzkum a vývoj v Jihomoravském kraji
Od roku 2012 podnikatelský sektor převažuje i mezi zdroji financování. V roce 2021 bylo z těchto zdrojů financováno 54,9 % nákladů na VaV v kraji, 33,1 % objemu nákladů pokryly domácí veřejné zdroje. Oproti minulosti výrazně poklesla role zdrojů ze zahraničí. Zatímco v letech 2012 a 2013 zdroje ze zahraničí tvořily až 29 % celkové částky zdrojů VaV, v roce 2016 tento podíl poklesl na 4,2 %. V roce 2021 podíl zdrojů ze zahraničí činil 8,1 %.
Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu VaV v kraji v roce 2021 vynaloženo 6,8 mld. Kč, tedy o 0,2 mld. méně než v roce 2020. Největší objem prostředků z veřejné podpory, a to 4,4 mld. Kč, směřoval do výzkumu prováděného na veřejných vysokých školách, veřejné výzkumné instituce získaly 1,3 mld. Kč.
Informační a komunikační technologie
Činnostmi v oblasti ICT se v České republice zabývalo 219,8 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 54,2 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji. Pro zvýšení spolehlivosti dat z výběrového zjišťování byly tyto údaje vypočteny jako průměr z posledních 3 let (2019–2021).
Přestože se podíl domácností vybavených počítačem už v posledních letech nijak výrazně nemění (v roce 2021 představoval 79,5 %), podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje. V roce 2021 dosáhl v republikovém průměru 83,4 %, nejvíce v Praze (86,9 %), nejméně v Ústeckém kraji (78,0 %).
Internet v České republice používá 82,8 % osob starších 16 let. Uživatelů internetu v posledních letech přibývá hlavně mezi seniory. Podíl osob nad 55 až 64 let, které se připojují k internetu, se za posledních 10 let zdvojnásobil na současných 84,0 %, podíl osob nad 65 let se ztrojnásobil na hodnotu 42,7 %. Ve věku 16–34 let užívá internet 98,9 % z obyvatel této věkové skupiny.
Rovněž roste podíl osob, které používají internet na mobilním telefonu. V roce 2021 jej používalo 72,1 % uživatelů (z obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 8,2 %. K největšímu vzestupu došlo v Moravskoslezském kraji (z 5,9 % v roce 2011 na 74,1 % v roce 2021) a v Karlovarském kraji (z 8,6 % na 76,0 %).
Internetové bankovnictví využívá v České republice 67,2 % osob starších 16 let, což je oproti roku 2011 dvouapůlnásobek. Zvyšuje se rovněž podíl online nakupujících. Ještě v roce 2011 v e-shopech nakupovala (nákup v posledních 12 měsících) pouze čtvrtina Čechů ve věku 16 a více let, v roce 2021 to bylo již 68,5 %, přičemž podíl takto nakupujících se v posledních 5 letech každoročně zvyšuje zhruba o 4 až 5 procentních bodů.
V Jihomoravském kraji bylo v roce 2021 vybaveno osobním počítačem 80,6 % domácností a 82,3 % domácností mělo přístup k internetu. Meziročně došlo v obou případech jen k mírnému zvýšení procenta vybavenosti domácností, a to o 1,0 bodu u vybavenosti počítači a o 0,8 bodu u přístupu k internetu. Posun v této oblasti je spíše patrný ze srovnání nynějších hodnot se situací např. v roce 2011, kdy počítač mělo 66,8 % domácností v kraji a přístup k internetu jen 65,0 % domácností.
Internet v Jihomoravském kraji používá 81,9 % osob starších 16 let (za uživatele internetu je považován jednotlivec, který použil internet v posledních 3 měsících doma, v zaměstnání, ve škole či jinde).
Graf 3 Domácnosti s připojením k internetu podle krajů
Zajímavý pohled nabízí socio-demografické členění uživatelů internetu ve věku 16 a více let v kraji, kdy je uváděn podíl z příslušné kategorie – podle pohlaví je v kraji více uživatelů internetu mezi muži (83,9 %), mezi ženami je to podíl 80,0 %. V dělení podle věku je nejvyšší podíl mezi osobami ve věku 16 až 34 let (99,7 %), u osob ve věku 35 až 54 let je to 97,4 % a u starších 55 let pak 55,1 %. V členění podle ekonomické aktivity používá internet 42,8 % důchodců a očekávaně 100 % studentů. Podle dosaženého vzdělání používá internet 99,4 % osob s vysokoškolským vzděláním.
Graf 4 Vybavení domácností připojením k internetu v Jihomoravském kraji
Mezi obyvateli v kraji ve věku 16 a více let výrazně vzrostl podíl nakupujících přes internet a uživatelů internetového bankovnictví. Zatímco v roce 2011 podíl využívajících tyto možnosti se pohyboval pod 30 %, v roce 2021 využívaly tyto služby již dvě třetiny obyvatel.
Graf 5 Nakupující na internetu ve věku 16 a více let podle krajů
Mgr. Tomáš Svozil
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: tomas.svozil@czso.cz
tel.: 542 528 172
Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, informačních technologií a jejich využívání, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2021 je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech.
Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky
Informační technologie v mezikrajském srovnání - tabulky
Další poznatky z těchto oblastí (včetně grafů, kartogramů, komentářů a podrobné metodiky) můžete získat na stránkách:
Jihomoravský kraj - Věda, výzkum
Jihomoravský kraj - Informační technologie
Přílohy
- Výzkum, vývoj a informační technologie 2021 v mezikrajském srovnání (komentář v PDF)
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz