Inflace v lednu zrychlila na 17,5 %, méně než jsme čekali (Analýza makroindikátorů)

Tuzemské spotřebitelské ceny vzrostly v lednu meziměsíčně v průměru o výrazných 6 %. Meziroční inflace zrychlila z prosincových 15,8 % na 17,5 % v lednu. To bylo mírně nad tržním konsensem 17,1 % y/y, zároveň však výrazně pod naší prognózou ve výši 18,7 %. Česká národní banka pro leden předpovídala 17,6 % y/y, Ministerstvo financí pak čekalo 16,2 %. Rozptyl odhadů byl kvůli zvýšené nejistotě vyšší než je obvyklé.

K výrazné meziměsíční inflaci v lednu přispěly především rychle rostoucí ceny energií. Cena elektřiny se oproti prosinci zvýšila v průměru o 139,8 %. Vliv na to mělo odeznění působení úsporného energetického tarifu, stejně tak i další zdražení silové složky elektřiny. Většina jejích dodavatelů se začátkem roku zvedla ceny na úroveň vládního cenového stropu. Ceny tepla a teplé vody byly vyšší o 23,5 % m/m, stočného o 30,3 %, vodného o 16,3 % a zemního plynu o 2,2 %. S výjimkou plynu, kde jsme očekávali, že se zavedením vládních cenových stropů dojde k jeho mírnému zlevnění, se ceny energií vyvíjely zhruba v souladu s naší prognózou. Imputované nájemné zaznamenalo druhý měsíc v řadě pokles (v lednu o 0,9 % m/m), zatímco růst toho skutečně placeného dále zrychlil (na lednových 1,1 % m/m). To je v souladu s předešlým vývojem na nemovitostním a hypotéčním trhu, v důsledku čehož se v ČR významně snížila dostupnost vlastnického bydlení. Trend zvyšujícího se nájemného z užívání bytu bude pravděpodobně pokračovat i v dalších měsících. Klesající imputované nájemné naopak odráží mírnou korekci cen nemovitostí a stavebních materiálů. Příspěvek celé oblasti nákladů na bydlení k celkové meziměsíční inflaci činil 4,4 pb, tedy plné tři čtvrtiny lednového zdražení jdou na vrub této skupině spotřebitelských cen.

Ceny potravin dále rostly, zatímco ceny pohonných hmot opět klesly. U potravin a nealkoholických nápojů došlo v lednu ke zdražení meziměsíčně o 3,9 %, v případě alkoholu a tabáku pak o 4 %. To bylo jen mírně nad naším odhadem, který pro celou skupinu potravinářského zboží počítal s růstem cen o 3,5 %. Pokles cen pohonných hmot byl oproti naší prognóze nižší, když činil 1,7 % m/m (očekávali jsme -3 %).

Slabá poptávka se v tuzemských cenách odrazila více, než jsme čekali. Podle ČNB jádrová inflace v lednu zpomalila z 13,3 % na 12,3 % y/y. To bylo více než centrální banka čekala (12,9 %), stejně tak i naše prognóza byla vyšší (12,8 %). V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle našeho odhadu jádrová inflace zpomalila z 0,65 % na 0,46 %, anualizovaně se tak v lednu nacházela již mírně nad 5 %. Pomalejší růst oproti naší prognóze vykázala i neenergetická část regulovaných cen, kde nedošlo k tak silnému promítnutí drahých energií, jak jsme předpovídali. Regulované ceny jako celek byly podle dat ČNB ve skutečnosti meziročně vyšší o 35,7 %, zatímco my jsme počítali s růstem o 44 %. Nižší růst regulovaných cen a slabší jádrová inflace jsou tak hlavní příčinou odchylky lednové inflace od naší prognózy.

V naší čtvrtletní aktualizaci prognózy z ledna jsme očekávali letošní inflaci v průměru na 12,9 %. Číslo za leden však ukazuje, že skutečnost bude pravděpodobně nižší. Dnes zveřejněná data dávají naději na to, že odeznívání vysoké tuzemské inflace může být nakonec rychlejší.