Německé ceny průmyslových výrobců budou nadále odrážet levnější energie (Ranní zpráva z finančního trhu)

V prosinci pravděpodobně pokračoval meziměsíční pokles německých průmyslových cen. Hlavní podíl na tomto vývoji by měly nadále mít levnější energetické komodity. V Polsku zveřejní prosincová data z trhu práce. Růst mezd i zaměstnanosti by měl zůstat vysoký.

Pokles polských reálných mezd je oproti ČR zanedbatelný

Dnešek přinese především prosincový vývoj německých průmyslových cen a statistiky z polského trhu práce. Ceny průmyslových výrobců v Německu podle tržního konsensu nadále klesaly. Meziměsíčně by se měly snížit v průměru o 1,2 % po předchozích -3,9 %. Šlo by tak již o třetí meziměsíční pokles v řadě. Jeho hlavním důvodem by měly zůstat snižující se ceny energií. Ty na velkoobchodních trzích klesly na předválečné úrovně. Elektřina se nyní obchoduje poblíž 120 EUR/MWh a zemní plyn kolem 60 EUR/MWh, což je nejnižší úroveň od podzimu 2021. Podobně razantní bylo i snížení ceny surové ropy. Vlivem slábnoucí poptávky se však postupně zmírňují tlaky na růst cen i v ostatních skupinách průmyslového zboží. V meziročním vyjádření by se růst německých průmyslových cen měl snížit z listopadových 28,2 % na 20,7 % v prosinci. Meziroční růst polské průměrné mzdy v prosinci podle očekávání trhu nepatrně zpomalil z 13,9 % na 13,1 %, zatímco růst zaměstnanosti pravděpodobně pokračoval stabilním, a tedy zároveň i rychlým tempem ve výši 2,3 % y/y. Polská inflace v prosinci nečekaně silně zpomalila ze 17,5 % na 16,6 %, což by mělo přispět ke zmírnění poklesu reálných mezd. Výše tohoto poklesu kolem 3-4 % y/y ale zůstane například ve srovnání s ČR (-9,8 % y/y ve Q3 22) spíše marginální.

ECB dementuje zvěsti o pomalejším růstu sazeb

Týdenní data z amerického trhu práce ukazují na nedostatek pracovních sil. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu klesl na 190 tis. z předchozích 205 tis. Ve srovnání s tržním konsensem to bylo o 24 tis. méně a zároveň došlo k překonání i těch nejoptimističtějších odhadů. Počet žádostí byl nejnižší od loňského září. Američtí zaměstnavatelé tak i přes náznaky slábnoucí poptávky zatím nepřistupují k propouštění. Statistiky o pokračujícím poklesu počtu vydaných stavebních povolení a nově zahájených staveb pouze potvrdily již nějakou dobu pozorovaný sestupný trend nemovitostního trhu v USA. Podobně jako v ostatních zemích to je způsobeno kombinací faktorů jako jsou vyšší úrokové sazby, pokles kupní síly domácností, drahé stavební materiály či zvýšená ekonomická nejistota. Ukazatel od filadelfského Fedu pak přinesl oproti očekávání vyšší nárůst podnikatelské důvěry, její úroveň ale zůstává vysoce podprůměrná.

Vyjádření šéfky ECB Christine Lagarde na konferenci v Davosu se nesla v jestřábím módu. Podle ní evropská inflace zůstává vysoko nad cílem centrální banky a ta by tak neměla polevovat ve svém úsilí dále zpřísňovat měnové podmínky. Řekla také, že úrokové sazby by měly vzrůst ještě natolik, aby se dostaly do restriktivního teritoria. S nominálními sazbami aktuálně kolem 2 % a inflací za prosinec ve výši 9,2 % má tak ECB ještě kus cesty před sebou. S postupně se zmírňujícími cenovými tlaky, k nimž však přispívají hlavně nižší ceny energií, začal v předchozích dnech finanční trh spekulovat o možném postupném zvolnění tempa utahování měnové politiky. Pomohly k tomu anonymní úniky informací od zaměstnanců centrální banky. Podporu pro pokračovaní s růstem sazeb o 50 bb svými vyjádřeními v Davosu poskytli také další členové ECB, jmenovitě Klaas Knot a Francois Villeroy de Galhau. Zveřejněný zápis z posledního prosincového jednání ECB navíc ukázal, že velký počet představitelů původně upřednostňoval zvýšení úrokových sazeb o 75 bb oproti nakonec přijatým 50 bb, které navrhoval hlavní ekonom Philip Lane. Christine Lagarde se rovněž vyjádřila k očekávánému vývoji evropské ekonomiky. Podle ní lze spíše očekávat malou kontrakci, než aby došlo k recesi v pravém slova smyslu. Zprávy z posledních týdnů o vývoji evropské ekonomiky jsou podle šéfky ECB pozitivní. Celkově tak zmíněné informace ukazují na to, že centrální banka by mohla zvýšit úrokové sazby o dalších 50 bb nejen na zasedání v únoru, ale i v březnu.

Euro pravděpodobně pod vlivem zmíněných vyjádření z ECB včera během evropského obchodování mírně posílilo. Vůči americkému dolaru zpevnilo o 0,15 % k 1,081 USD/EUR. Dále posílila i česká koruna, a to na přibližně 23,90 CZK/EUR. Došlo k tomu opět bez zjevných příčin a podpory fundamentů, které stále indikují slabší úrovně. Kurz polského zlotého a maďarského forintu včera zůstal oproti začátku obchodování zhruba beze změny.