Český průmysl nečekaně silně „nakopla“ výroba aut, zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly. Zahraniční obchod za rok 2022 skončí schodkem vysoce přes 200 miliard, nejvyšším v historii

Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.

Nečekaně silný výkon průmyslu měla v listopadu na svědomí zejména automobilová výroba, resp. její znatelné oživení v porovnání s říjnem. Autoprůmysl ovšem těží z velkého množství dosud nevyřízených objednávek. V listopadu došlo na výraznou nápravu narušených mezinárodních dodavatelských řetězců, byť ty ještě stále nejsou „zhojeny“ zcela. Energetickému průmyslu pak pomohlo navrácení jaderných bloků do takřka plného provozu. Oproti říjnu se tak produkce v energetice navýšila o solidní více než desetinu.   

Energetická drahota a poměrně slabé objednávky a odbyt naznačují, že tuzemský průmysl čekají další měsíce útlumu, byť bude podávat lepší výkon, než kdyby se energetická krize EU projevila výrazněji. Za celý letošní rok by tak průmysl měl přidat nakonec obstojná 3,2 procenta. 

Oživení výroby aut se promítlo také v povzbuzení zahraničního obchodu v podání právě automobilového segmentu. Ten však sám nestačil na to, aby zabránil výrazně hlubšímu deficitu zahraničního obchodu, 25,5 miliardy korun, než jaký se předpokládal. A to předpoklady nebyly nijak zářné. Vždyť analytici ve střední hodnotě čekali deficit čítající ani ne polovinu výsledné hodnoty, totiž dvanáct miliard korun. Zahraniční obchod masivněji, než se čekalo, stáhly do deficitu dovážené drahá ropa a zemní plyn. Také se meziročně snížil přebytek obchodu s elektřinou.

Celkový letošní schodek zahraničního obchodu vysoce překročí 200 miliard korun, a bude tak suverénně nejvyšší v historii samostatné České republiky.

Energetická drahota a související inflace negativně dopadají také na stavebnictví, byť nepřímo. Způsobují vyšší úrokové sazby, například ty nastavené Českou národní bankou, které prodražují financování stavební výstavby. Ta se tak ocitá v útlumu, jejž ještě umocňuje obecná nejistota, související s letošní pravděpodobnou recesí jak v Česku, tak v EU jako celku.

Stavební produkce tak v listopadu meziročně klesla o necelé procento. Zatímco za loňský rok stavebnictví skončí mírně v plusu, kolem dvou procent, letos bude rádo za „černou nulu“, nelze totiž vyloučit jeho propad.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Okomentovat na facebooku