Prvorepublikoví statistici kritizovali dovoz banánů

Šampaňské, doutníky, whisky, zlato, ale především textilní a kožené výrobky, jako orientální koberce, patřily k nejčastěji dováženému luxusnímu zboží v dobách 1. československé republiky.

V roce 1928 za ně movité vrstvy obyvatel neváhaly utratit přes půl miliardy korun, čímž docházelo k významnému poškozování ekonomiky státu. Nelibost odborníků vyvolával i import již tehdy oblíbených banánů, pomerančů a mandarinek.

V roce 1930 zveřejnil předseda Státního úřadu statistického Jan Auerhan analýzu v Československém statistickém věstníku nazvanou Pokus statistiky zbytečného dovozu. Jeho cílem bylo upozornit odpovědné orgány i širokou veřejnost na nepřiměřený import luxusního zboží. Pokud by se jej podle něj podařilo omezit, odstranil by se velký schodek v bilanci zahraničního obchodu Československa.

Jako základ pro jeho analýzu využil údaje ze statistiky zahraničního obchodu z roku 1928. Celková hodnota dovozu, který by mohl podle něj jakožto luxusní odpadnout, činila 504 milionu Kč, což tvořilo 2,75 % celkového dovozu do republiky. Z uvedené částky připadala čtvrtina na potraviny, třetina na oděvy, zhruba po desetině na tabákové výrobky a bytové vybavení, 15 procent na šperky a ozdoby a dvě procenta na nápoje. Auerhan také upozornil na fakt, že ačkoliv celkový dovoz vzrostl mezi roky 1924 a 1928 o přibližně 20 %, v případě luxusního zboží se navýšil o 134 milionů Kč, tedy o téměř 100 %. Nejvíce u potravin (+373 %), bytového vybavení (+121 %) a nápojů (+106 %). Část tohoto nárůstu však podle něj připadala na vrub spotřeby cizinců pobývajících v našich světoznámých lázeňských městech, jejichž návštěvnost ve 20. letech značně stoupla.

Whisky za milión

Jaké druhy luxusního zboží se těšily mezi společenskou smetánkou, ale i v širších vrstvách obyvatelstva Československa, největší poptávce? První místa ve statistice dovozu zaujímaly textilní a kožené výrobky, konkrétně „celohedvábné tyly a gázy“ (126 milionů Kč), „zboží kožešnické z jemných kůží“ (56 milionů Kč) a „vlněné vázané orientální koberce“ (29,5 milionu Kč). Druhá příčka nicméně patřila výrobkům ze zlata (30 milionů Kč). Dále následovaly „zboží výstrojné“, kam patřily například jídelní příbory (15 milionů Kč), „jemné stolní sýry“ (13 milionů Kč) a „bavlněné krajky a výšivky“ (13 milionů Kč). Hodnoty dovozu například šumivých vín (3,3 milionu Kč), likérů (1,3 milionu Kč) nebo whisky (1 milion Kč) pak patřily k méně významným.

V časovém porovnání vývoje mezi lety 1924 a 1928 vzrostl nejvíce dovoz likérů, jejichž import stoupnul třiadvacetinásobně. V případě drahokamů a polodrahokamů narostl téměř o sedminásobek a u výstrojného zboží o pětinásobek.

Uherák za pět milionů

Z podrobných tabulek v článku se můžeme dozvědět mnohem více o oblibě konkrétního zahraničního zboží. V roce 1928 se do Československa dovezly čerstvé ústřice za 21 tisíc Kč, mořští raci za 136 tisíc Kč, sladkovodní raci a hlemýždi za 74 tisíc Kč, kaviár a kaviárové náhražky za 658 tisíc Kč a sušené fíky za 351 tisíc Kč. Hodnota dovozu pistácií byla 89 tisíc Kč, artičoků 48 tisíc Kč, jarních jahod 272 tisíc Kč, doutníků a cigaret 654 tisíc Kč, jemných druhů tabáku 66 milionů Kč, pravých perel 2 miliony Kč, ozdobných per (pštrosích, rajčích a podobně) 264 tisíc Kč, vějířů 85 tisíc Kč, umělých květin 1,4 milionu Kč, porcelánových hraček 60 tisíc Kč a stříbrných příborů a lžic 262 tisíc Kč. Exotické zboží ze slonoviny bylo oceněno na 158 tisíc Kč, mužské klobouky z hedvábí na 177 tisíc Kč a bonbóny na 611 tisíc Kč. Velmi oblíbené byly salámy, jako mortadela a uherský salám, jejichž hodnota dosahovala 4,8 milionu Kč a také voňavkářské a kosmetické prostředky oceněné na 9 milionů Kč.

Z dalších dovážených potravin a nápojů můžeme uvést surovou kávu v hodnotě 56,5 milionu Kč, šafrán za 400 tisíc Kč, vanilku za 1,4 milionu Kč, pomeranče a mandarinky za 10 milionů Kč, datle za 730 tisíc Kč, banány za 7 milionů Kč, koňak za 2,6 milionu Kč a rovněž arak a rum za 550 tisíc Kč. Mezi luxusní zboží patřily samozřejmě také hodinky se zlatými pouzdry, jejichž cena dosáhla 6,5 milionu Kč. 16 tisíc Kč pak měly hodnotu divadelní kukátka a dalekohledy ze zlata či platiny. Poněkud překvapivé je, že do této Auerhanovy statistiky luxusního dovozu nejsou zahrnuta luxusní auta. Import osobních vozů ze zahraničí byl patrně velmi nízký, protože tuzemští výrobci zřejmě dokázaly pokrýt domácí poptávku.

Banány jsou jen módní záležitost

Nárůst dovozu luxusního zboží ve 20. letech označil Auerhan za závratný a nezdravý i přesto, že republika ve 2. polovině 20. let prožívala období konjunktury. Zmiňované luxusní předměty patřily podle něj z největší části do konzumu „hořeních deseti tisíc“. I ve spotřebě širokých vrstev se však prý vyskytovalo mnoho zbytečností a relativního nezdravého luxusu. „Takovým nezdravým luxusem byla například stoupající spotřeba pšeničného chleba na úkor chleba žitného, pořizování nákladnějšího a méně trvanlivějšího oděvu na úkor výživné stravy, nesmírné požívání nápojů a nemírné kouření, jež je jistě přepychem velmi zhoubným, protože na zdraví přímo škodlivým. Je jím ale například též obrovské rozšíření spotřeby banánů, jež vlivem nezřízené reklamy stalo se u nás módou, ač skutečná výživná hodnota jejich je velmi malá a nevyrovná se zdaleka výživné hodnotě domácího ovoce,“ podotknul.

Dvanáct tun kaviáru dovezeného v roce 2021

V Auerhanově článku nenalezneme údaje o množství dováženého luxusního zboží, pouze o jeho hodnotě. Porovnání se současností je proto obtížné. Pro zajímavost však uvádíme vybrané údaje z Databáze pohybu zboží přes hranice, dostupné na webu Českého statistického úřadu. V roce 2021 bylo do Česka dovezeno například více jak 30 tun čerstvých plochých ústřic za 2,6 milionu Kč, 175 tisíc tun čerstvých banánů za 2,8 miliardy Kč, 387 tun čerstvých fíků za 25 milionů Kč, 12 tun kaviárů za 13 milionů Kč, 13 tun nedrcené vanilky za 89 milionů Kč, 10,7 tisíce tun čerstvých jahod za 665 milionů Kč, 31,5 tisíce tun pražené kávy za 4,5 miliardy Kč nebo 102 kusů hodinkových pouzder z drahých kovů za 291 tisíc korun.