Kupní síla domácností slábne a s ní ekonomický růst

Česká ekonomika letos ve 2. čtvrtletí rostla, ale pouze díky kapitálovým výdajům. Domácí spotřeba přinejlepším stagnovala a příznivě nepůsobila ani zahraniční poptávka.

Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí nakonec mezičtvrtletně zvýšil o 0,5 %, jeho přírůstek však podpořily pouze kapitálové výdaje. Z menší části to byly investice – především do ostatních budov a staveb a do ICT a ostatních strojů a zařízení. Výrazně klesly investice do obydlí, což jasně ukazuje na slábnoucí ochotu či schopnost domácností uskutečňovat výraznější a dlouhodobě zavazující výdaje.

Nejvíce ale k růstu HDP přispěla tvorba zásob. Ty rostly po celý loňský rok v souvislosti s nedostatkem komponent (zejména čipů) v průmyslové výrobě. Výrobci tak do zásob převáděli svou nedokončenou produkci čekající často na finální součástku. Nedostatek čipů se letos částečně zmírňuje, ale výrobci přestávají tolik spoléhat na dřívější způsoby zásobování. Raději se připravují na možné výpadky a zásobují se součástkami a materiálem. Svou roli přitom hraje i prudký růst cen, který producenty motivuje k zásobení se levnějším materiálem. Menší vliv na růst zásob mělo ve druhém čtvrtletí i zásobení se zemním plynem.

Meziroční přírůstek HDP v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 3,7 % a ve srovnání s předchozími kvartály zpomalil. Důvodem je i ukončení vlivu nízké srovnávací základny, která vývoj HDP ovlivňovala v předchozím roce. Vymizel tak kladný příspěvek spotřeby domácností a meziroční růst HDP mírně podpořila jen vládní spotřeba. Z velké většiny meziroční růst HDP pozitivně ovlivňovala tvorba hrubého kapitálu, především zásob. Naopak výrazně negativní byl vliv zahraniční poptávky.

Reálný růst HDP v ČR (%, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy)

Zdroj: ČSÚ

Prudké zvyšování cen

Celou ekonomiku ovlivňoval prudký růst cen energií a paliv. Ten na spotřebitele působil jednak přímo, ale také se přenášel do nákladů výrobců, a dál do koncových cen zboží. Meziroční růst spotřebitelských cen se postupně během 1. pololetí vyšplhal až na červencových 17,5 %. Srpnové zmírnění přírůstku na 17,2 % souviselo hlavně s meziměsíčním poklesem cen pohonných hmot a také s počínajícím vlivem loňské srovnávací základny. Růst cen totiž začal posilovat právě v loňských letních měsících. Díky poklesu cen pohonných hmot ale meziměsíční růst spotřebitelských cen v srpnu zvolnil na 0,4 %, a poprvé od prosince 2021 se tak dostal pod 1 %.

K meziročnímu růstu spotřebitelských cen nejvíce přispívají nezbytné položky – bydlení a energie, potraviny, doprava. Zejména růst cen potravin začal v posledních měsících zrychlovat v návaznosti na zdražování zemědělské produkce, a přispíval ke zrychlování celkového růstu spotřebitelských cen. Zemědělci se potýkají s vyššími cenami paliv a energií, ale také hnojiv, jejichž výroba využívá suroviny pocházející z Ukrajiny a je rovněž energeticky náročná.

Během prvního pololetí ale posiloval růst cen ve většině oddílů spotřebního koše. Mezi zboží, které významně přispívalo k růstu spotřebitelských cen, se tak netypicky dostaly například odívání a obuv nebo bytové vybavení. Zrychloval také růst cen rekreací a kultury a rovněž stravování a ubytování. Zejména u služeb přitom ceny energií nehrají tak velkou roli v nákladech. Cenový růst tak nelze vysvětlit pouze nákladovými šoky, ale jistou roli hrála i přetrvávající silná poptávka u části spotřebitelů.

Příspěvky vybraných složek spotřebitelského koše k meziročnímu růstu cen (p. b.)

Zdroj: ČSÚ

Kupní síla domácností rychle slábne

Ekonomický růst nadále udržoval trh práce v napětí – míra nezaměstnanosti zůstávala na nízké úrovni a mnohé podniky nadále vnímaly nedostatek pracovní síly jako překážku dalšího rozvoje. Přesto prudký cenový růst (spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 15,8 %) způsobil reálný propad průměrné mzdy, který postihl zaměstnance ve všech odvětvích.

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí dosáhla 40 086 Kč a nominálně meziročně vzrostla o 4,4 %. Zmírnění přírůstku bylo způsobeno hlavně vysokou srovnávací základnou loňského roku, kdy byly vypláceny mimořádné covidové odměny zdravotníkům. Zvýšení průměrné mzdy oproti prvnímu kvartálu o 1,3 % bylo srovnatelné s předchozími čtvrtletími, reálný meziroční propad ale dosáhl 9,8 %, což je hodnota, která nemá za posledních 20 let obdoby. Cenový růst byl tak silný, že i zaměstnanci v nejdynamičtějších odvětvích ve výsledku zažívali reálný propad mezd.

Ve druhém čtvrtletí rostly průměrné mzdy nominálně o více než 10 % v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Realizace odložené soukromé spotřeby pomohla také vývoji v obchodě či dopravě a skladování a výdělky zde posílily skoro o 9 %. Svižně rostly i mzdy v prosperujícím odvětví informačních a komunikačních činností, kde díky tomu zaměstnanci pobírali v průměru nejvyšší mzdy z celé ekonomiky. V klíčovém zpracovatelském průmyslu ve druhém čtvrtletí zrychlil mzdový růst na rovných 8 %, a to zejména zásluhou výroby motorových vozidel, kde měsíční výdělky dosáhly v průměru bezmála 51 tis. Kč. Naopak slabě se zvyšovaly mzdy ve vzdělávání a v odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení.

Od obav k hmatatelnému propadu spotřeby

Ekonomický sentiment ukazoval na oprávněné obavy domácností už loni na podzim, kdy důvěra domácností v další vývoj ekonomiky začala prudce klesat. Historického minima dosáhla důvěra v červenci 2022. Zhoršovala se totiž finanční situace domácností, stejně jako její výhled na období nejbližších 12 měsíců. Samotné obavy lidí z růstu cen v létě po jarním vrcholu mírně opadly.

Na pokles důvěry brzy navázala i tvrdá data z maloobchodu. Tržby v maloobchodu se po prudkém oživení v loňském květnu v dalším období většinou meziměsíčně mírně snižovaly a letos v červnu dosahoval jejich objem srovnatelné úrovně s listopadem 2019. Tržby za celé druhé čtvrtletí 2022 zaostaly za předchozím kvartálem o významných 2,3 %, neboť k poklesu došlo napříč takřka všemi oblastmi maloobchodu.

Celková spotřeba domácností už ve čtvrtém čtvrtletí 2021 mezičtvrtletně klesla o 2,4 %. Následoval pokles o 0,3 % v prvním kvartále 2022 a ve druhém čtvrtletí o dalších 0,1 %. Nejvíce meziročně klesala spotřeba předmětů dlouhodobé spotřeby a silný mezičtvrtletní propad o 12,1 % ukazuje na výrazné obavy domácností z dalšího vývoje. Spotřeba střednědobých statků, do nichž řadíme oděvy, sportovní vybavení nebo knihy, také klesla. Meziročně a mezičtvrtletně nižší ale byla i spotřeba netrvanlivého zboží (potraviny, léky, apod.), která má obvykle stabilnější charakter. Pokles u této kategorie zasažené prudkým cenovým růstem potvrzuje, že část domácností v reakci na pokles kupní síly omezuje kromě zbytných výdajů i běžné nákupy.

Službám se navzdory nejistotě domácností zatím propad vyhýbá. Oživení pokračovalo ve službách souvisejících s cestovním ruchem, jako jsou ubytování a stravování. Počet přenocování tuzemských hostů v hromadných ubytovacích zařízeních již čtvrtý kvartál v řadě mírně převyšoval úroveň z „běžného“ roku 2019 a oživení turismu ve druhém čtvrtletí zásadně zlepšilo i situaci cestovních agentur a kanceláří. Zdá se tedy, že domácnosti, které se v prostředí prudké inflace rozhodly k výdajům, preferovaly „zážitky“ před zbožím.