(Kurzy.cz)
Norsko, podobně jako většina zemí, se potýká se zvýšenou inflací - Globální ekonomický výhled výběr zemí Norsko říjen 2022
Výběr ze zemí – Norsko
Norsko, podobně jako většina zemí, se potýká se zvýšenou inflací. Růst spotřebitelských cen by v letošním roce neměl přesáhnout 6 %, což je v inflací zmítaném světě velmi pozitivní. Inflační tlaky se nicméně této severské zemi nevyhýbají, v září vyskočila inflace na hodnotu 6,9 % meziročně. Důvodem byl především růst cen potravin (12,1 % mzr.), dopravy (11,3 %), cen v restauracích a hotelech (8,7%) a vybavení domácnosti (7,6 %). Náklady na bydlení, tedy energie a vodu, rostly tempem 5,8 % meziročně. Jádrová inflace dosáhla v září 5,3 %. Vláda zavedla mimořádnou daň na výrobce elektřiny s cílem vybrat prostředky na zvýšené výdaje spojené s podporou domácností.
Ekonomická aktivita je vysoká, s malými volnými kapacitami, nezaměstnanost se udržuje na rekordně nízkých hodnotách blízko 3 %, meziroční růst mezd dosáhl v půlce letošního roku 2,7 %, došlo tak k poklesu reálných mezd. V srpnu došlo k meziročnímu poklesu maloobchodu o 4 %, ačkoli oproti červenci došlo v meziměsíčním vyjádření k mírnému růstu. Index spotřebitelské důvěry se ve třetím čtvrtletí výrazně propadl a dosáhl nejnižší hodnoty za téměř 30 let. Důvodem je údajně růst inflace a úrokových sazeb, což negativně dopadá na vnímání domácností ohledně jejich budoucí finanční situace a ochoty dělat větší nákupy. Ve druhém čtvrtletí ekonomika vzrostla meziročně o 3,9 %, i v mezičtvrtletní dynamice dosáhl růst slušných hodnot 0,7 %. V celoročním pohledu vzrostla norská ekonomika minulý rok o 3,9 %, pro letošní rok se očekává růst o 2,6–4,0 %. Vpředhledící index PMI ve výrobě od jara klesá a v září dosáhl hodnoty 50, tedy na pomezí růstu a kontrakce. Subindex pro nové objednávky je již druhý měsíc ve fázi kontrakce a dále se propadl a subindex pro časy dodání značí přetrvávání potíží v dodavatelských řetězcích.
Měnová politika norské centrální banky (NB) spočívá v cílování inflace na 2 %. Ke snížení cíle z 2,5 % na 2 % došlo na jaře roku 2018, tedy po 17 letech inflačního cílování. Důvodem pro původně vyšší cíl byla ochota akceptovat vyšší růst cenové hladiny způsobený výraznými příjmy země z prodeje nerostných surovin, především ropy. Kromě inflačního cíle se snaží centrální banka také o udržení vysoké míry zaměstnanosti a udržuje finanční stabilitu. Na svém posledním měnovém zasedání 22. září zvýšila centrální banka sazby o 0,5 p. b. na 2,25 %.
Jitka Vondroušková
Víceleté zkušenosti má Jitka Vondroušková z letectví a cestovního ruchu, turismu i administrativy ve státní správě a soukromém obchodním sektoru.
Autorství a editace pro Kurzy.cz a Bydlet.cz od února 2022. Zájmy cestování, zvířata, příroda a životní prostředí, četba a hudba.
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.05.2024 V létě startuje sdílení elektřiny. Využijte&hellip
27.05.2024 Co zazní na Analytickém fóru XTB 2024?
24.05.2024 Nejlepší telefon roku + tablet zdarma.
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
ETF zaměřené na čistou energii zaznamenávají po poklesu výkonnosti oživení
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Nový zlatý rekord a stříbro na nejvyšší hodnotě od roku 2012
Miroslav Novák, AKCENTA
Další posilování koruny možné, ale nezbytnou podmínkou je pozitivní vývoj ve vnějším prostředí
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS