Norsko, podobně jako většina zemí, se potýká se zvýšenou inflací - Globální ekonomický výhled výběr zemí Norsko říjen 2022

Výběr ze zemí – Norsko

Norsko, podobně jako většina zemí, se potýká se zvýšenou inflací. Růst spotřebitelských cen by v letošním roce neměl přesáhnout 6 %, což je v inflací zmítaném světě velmi pozitivní. Inflační tlaky se nicméně této severské zemi nevyhýbají, v září vyskočila inflace na hodnotu 6,9 % meziročně. Důvodem byl především růst cen potravin (12,1 % mzr.), dopravy (11,3 %), cen v restauracích a hotelech (8,7%) a vybavení domácnosti (7,6 %). Náklady na bydlení, tedy energie a vodu, rostly tempem 5,8 % meziročně. Jádrová inflace dosáhla v září 5,3 %. Vláda zavedla mimořádnou daň na výrobce elektřiny s cílem vybrat prostředky na zvýšené výdaje spojené s podporou domácností.

Ekonomická aktivita je vysoká, s malými volnými kapacitami, nezaměstnanost se udržuje na rekordně nízkých hodnotách blízko 3 %, meziroční růst mezd dosáhl v půlce letošního roku 2,7 %, došlo tak k poklesu reálných mezd. V srpnu došlo k meziročnímu poklesu maloobchodu o 4 %, ačkoli oproti červenci došlo v meziměsíčním vyjádření k mírnému růstu. Index spotřebitelské důvěry se ve třetím čtvrtletí výrazně propadl a dosáhl nejnižší hodnoty za téměř 30 let. Důvodem je údajně růst inflace a úrokových sazeb, což negativně dopadá na vnímání domácností ohledně jejich budoucí finanční situace a ochoty dělat větší nákupy. Ve druhém čtvrtletí ekonomika vzrostla meziročně o 3,9 %, i v mezičtvrtletní dynamice dosáhl růst slušných hodnot 0,7 %. V celoročním pohledu vzrostla norská ekonomika minulý rok o 3,9 %, pro letošní rok se očekává růst o 2,6–4,0 %. Vpředhledící index PMI ve výrobě od jara klesá a v září dosáhl hodnoty 50, tedy na pomezí růstu a kontrakce. Subindex pro nové objednávky je již druhý měsíc ve fázi kontrakce a dále se propadl a subindex pro časy dodání značí přetrvávání potíží v dodavatelských řetězcích.

Měnová politika norské centrální banky (NB) spočívá v cílování inflace na 2 %. Ke snížení cíle z 2,5 % na 2 % došlo na jaře roku 2018, tedy po 17 letech inflačního cílování. Důvodem pro původně vyšší cíl byla ochota akceptovat vyšší růst cenové hladiny způsobený výraznými příjmy země z prodeje nerostných surovin, především ropy. Kromě inflačního cíle se snaží centrální banka také o udržení vysoké míry zaměstnanosti a udržuje finanční stabilitu. Na svém posledním měnovém zasedání 22. září zvýšila centrální banka sazby o 0,5 p. b. na 2,25 %.