Vládní návrh rozpočtu 2023

V pondělí večer se vláda Petra Fialy dohodla na konečné podobě svého návrhu státního rozpočtu pro Českou republiku na rok 2023. Rozpočtový deficit by podle tohoto návrhu měl činit 295 miliard korun. Částka těsně pod třemi sty miliard korun působí skoro až baťovsky, ale podstatnější je, co se za touto cifrou skrývá. Návrh uvádí dvě priority: zachování stability v sociální oblasti (v návrhu tak najdeme například valorizaci sociálních dávek včetně nového výchovného) a rozvoj obranyschopnosti (navýšení výdajů na obranu z letošních 1,3 na 1,5 procenta HDP).

Už z tohoto krátkého seznamu priorit je zřejmé, jak velký posun Fialova vláda během letoška prodělala. Návrh letošního státního rozpočtu, předložený vládou – za cenu tří měsíců v rozpočtovém provizoriu – v únoru, totiž jako klíčové priority uváděl „zodpovědné protiinflační vládnutí“ a „úspory na straně provozu státu.“

Důraz na boj s inflací a přehnaným veřejným utrácením se tedy z priorit vytratil. A vytratil se i ze samotného rozpočtu. Když totiž srovnáme objemy výdajů navržené pro příští rok s těmi letošními, zjistíme v téměř všech oblastech nárůst.

Abychom byli spravedliví: v návrhu rozpočtu se dají najít úspory. Jsou ale jen velmi malé. A mnohé z nich jsou buď jaksi samozřejmé (snížení objemu platů, protože Česko už nebude předsednickou zemí EU, skončí řada prací spojená s loňským sčítáním lidu, finanční úřady už nebudou řešit silniční daň a daň za nabytí nemovitých věcí), nebo naopak s otazníkem (více než stovka rušených míst na hygienických stanicích; nižší finance na platy zaměstnanců úřadů práce, ačkoli právě nyní raketově roste význam posílení kapacit úřadů práce v zájmu hladkého vyřizování žádostí o příspěvek na bydlení a další sociální dávky).

Návrh rozpočtu tedy na jakékoli výraznější výdajové škrty rezignoval. Nadto je ale také nedopečený – v tom smyslu, že ohledně některých jeho významných součástí panuje prozatím značná nejistota (přesná podoba – a tedy i očekávaná nákladnost – cenových stropů a dotovaného tarifu; rozsah navýšení platových tarifů mnoha skupin státních zaměstnanců; výnos z mimořádné daně ze zisku vybraných odvětví).

Michal Skořepa, analytik České spořitelny