ČNB ponechá sazby na 7 % - Ranní okénko

V Česku bude dnes prim hrát odpolední zasedání ČNB, byť jakákoliv změna v aktuálním nastavení sazeb je vysoce nepravděpodobná. Analytici jednomyslně očekávají stabilitu, čemuž nahrávají i komentáře členů bankovní rady z posledních týdnů. Důležitější tak bude, co zazní na tiskové konferenci a očekávat lze i otázky novinářů ohledně dalšího intervenování ve prospěch koruny. Důležitá budou i první zveřejňovaná zářijová čísla ohledně míry inflace v eurozóně. Před pár minutami již dorazila statistika ze Španělska, nejdůležitější bude ale v pozdějších hodinách informace z Německa. Zde trh očekává, zejména v důsledku ukončování některých podpůrných fiskálních balíčků, relativně prudké zvýšení. Z USA pak dorazí finální hodnota růstu HDP v Q2 nebo klasická týdenní čísla z trhu práce. Mimo to budou trhy dále zpracovávat včerejší vyjádření Bank of England, která se rozhodla začít nakupovat státní dluhopisy s delší splatností tak, aby zastavila prudký růst výnosů, který se odehrával zejména v posledním týdnu. Okamžitý dopad se dostavil nejen na britském trhu, ale i např. u amerických státních dluhopisů (10letý bond = pokles z 4 % na 3,7 %).

ČNB dnes s největší pravděpodobností naváže na srpnové rozhodnutí o stabilitě a podruhé v řadě ponechá základní sazbu na 7 %. Tak se alespoň členové bankovní rady vyjadřovali v uplynulých týdnech a vzhledem k absenci výraznějších kurzotvorných zpráv by jakékoliv jiné rozhodnutí bylo velkým překvapením. Poměr hlasování dopadne pravděpodobně stejně jako v srpnu 5:2 ve prospěch stability. Důležitější tak bude celkové vyznění, kdy by guvernér Aleš Michl možná rád vyslal více holubičí signál, na druhou stranu se koruna znovu dostává do pásma, kde ČNB v předchozích měsících intervenovala proti oslabování a takový signál by ve výsledku mohl jen přispět k bezdůvodnému pálení devizových rezerv. I vzhledem k absenci nové prognózy tak lze očekávat spíše obecné fráze, kterými ČNB nevyloučí možnost dalšího hiku a zároveň nechá prostor pro déle trvající stabilitu.

Zářijová německá inflace výrazněji poskočí, když by se meziroční míra měla dostat k 9,5 % po 7,9 % v srpnu (HICP 10,2 % vs 8,8 %). Zhruba o procentní bod z toho se postará zrušení 9eurových měsíčních jízdenek spolu s vypršením daňové úlevy na pohonné hmoty. To je i důvod, proč trh očekává další zvýšení jádrové inflace. V dnes již zveřejněném Španělsku rostla v září cenová hladna meziročně o 9 % proti 10,5 % v srpnu. Trh očekával výrazně rychlejší dynamiku přesahujíící 10 %. Meziměsíčně tak zde ceny poklesly o 0,6 %.

Pohled zpět: 

Německý průzkum spotřebitelské důvěry od GfK potvrdil další pokles, který byl razantnější, než očekával trh. Hodnota indexu tak poklesla na -42,5. To je podstatně níže než při začátku pandemie v roce 2020 (-23,1) i hluboko pod průměrem za posledních 15 let (+4,0). Očekávat tak lze postupné snižování maloobchodních tržeb.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Okomentovat na facebooku