Vietnam, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Vietnam plánuje v příštích deseti letech rozsáhlé investice do výstavby nových energetických kapacit. Národní energetická strategie počítá s nárůstem celkové instalované kapacity ze současných 70 GW na 138 GW v roce 2030, což si vyžádá investice výši 120 mld. USD. Velká část nových investic bude směřovat do tepelných elektráren (plynových a v menší míře i uhelných), ale stranou nezůstanou ani investice do nových elektráren využívajících obnovitelné zdroje (voda, vítr, biomasa).

Nový vietnamský národní energetický plán vychází z rostoucí spotřeby elektrické energie tažené rychlým ekonomickým růstem Vietnamu. Díky zvyšujícím se nárokům vietnamského průmyslu i domácností bude muset vietnamská vláda v příštích deseti letech navýšit instalovanou kapacitu o 68 GW. Celková instalovaná kapacita vietnamských elektráren by se tak měla téměř zdvojnásobit ze současných zhruba 70 GW na 138 GW v roce 2030. Do výstavby nových energetických kapacit plánuje Vietnam v následujících deseti letech investovat až 2840 mld. Kč. Z toho investice do obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 jsou odhadovány na 513 mld. Kč. Tyto investice přinesou řadu nových příležitostí i pro uplatnění českých firem.

Nový energetický plán počítá s postupným omezováním uhelných elektráren a jejich nahrazením plynovými elektrárnami a elektrárnami na obnovitelné zdroje. Podíl uhelných elektráren na celkové instalované kapacitě by měl poklesnout ze současných 34 % na 18 % v roce 2045. Výstavba nových uhelných elektráren by měla být definitivně zastavena v roce 2025 a původně plánované uhelné elektrárny nahrazeny elektrárnami na zemní plyn. Podíl plynových elektráren by měl vzrůst ze současných 15 % na 25 % v roce 2045. Podíl obnovitelných zdrojů ve vietnamském energetickém mixu by měl naopak zaznamenat podstatnější nárůst. Například podíl větrné energie vzroste ze současného zhruba jednoho procenta na 12 % instalované kapacity v roce 2030. Podíl solárních elektráren by měl v roce 2030 činit až 14 %. Do roku 2045 by měl podíl všech obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, voda) vzrůst až na 53 % celkové instalované kapacity.

Důraz na větší využívání obnovitelných zdrojů se odrazí také v objemu vyprodukované elektřiny. Zatímco dnes je v uhelných elektrárnách vyrobeno více než 50 % vietnamské elektrické energie, v roce 2045 by to mělo být již jen 30 %. Dalších 30 % elektřiny bude pocházet z elektráren na zemní plyn a celých 40 % z obnovitelných zdrojů.

Vietnamský energetický plán zahrnuje kromě investic do nových energetických kapacit také masivní investice do výstavby přenosové soustavy a budování tzv. chytrých sítí. Energetický plán počítá nejen se zaváděním chytrých technologií pro regulaci sítě, ale také s aplikací nových technologií pro dočasné uskladňování elektrické energie. Plán podporuje také integraci menších producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů do lokálních nízkonapěťových sítí či pilotní aplikaci takzvaných mikrosítí. Všechny výše uvedené oblasti nabízí zajímavé příležitosti pro české firmy, ať už v oblasti poradenství a konzultantských služeb, či přímo pro dodávky českých technologických řešení do Vietnamu.

Vietnamská vláda počítá také se širším zapojením soukromého sektoru do výstavby a provozování nových elektráren. Pro české firmy by mohly být velmi zajímavé například plánované soukromé investice do nových tepelných elektráren, které jsou zároveň na seznamu vládních megaprojektů, jež Vietnam dává k dispozici zahraničním investorům. České firmy by se mohly uplatnit například při výstavbě elektrárny na zkapalněný zemní plyn Nghi Son (investice v objemu 85 mld. Kč), nebo při výstavbě plynové elektrárny Long An s plánovanou kapacitou 3000 MW. Obě elektrárny budou postaveny na principu BOT a prozatím se předpokládá zapojení korejských a japonských investorů. Českým firmám se zde nabízí příležitosti v subdodávkách technologických zařízení pro tyto elektrárny.

Sektor je ve Vietnamu prudce rostoucím odvětvím a jeho rozvoj je jednou z klíčových vládních priorit. Národní strategie pro rozvoj digitalizace a průmyslu 4.0 počítá s růstem podílu digitální ekonomiky na celkovém HDP do roku 2030 na 30%. Příležitosti pro uplatnění českých firem budou vznikat zejména v oblasti e-governmentu, e-commerce a kybernetické bezpečnosti.

Dle vietnamské národní strategie pro rozvoj digitalizace a průmyslu 4.0 na léta 2021–2030 bude sektor ICT jedním z hlavních tahounů růstu vietnamské ekonomiky v nejbližších letech. Pro vietnamskou vládu je proto rozvoj tohoto sektoru klíčovou prioritou. Vláda si od rozvoje digitální ekonomiky slibuje postupnou změnu svého růstového modelu založeného doposud na využívání levné pracovní síly na růst vycházející ze znalostní ekonomiky. Podíl digitální ekonomiky na celkovém HDP by měl do roku 2030 dosáhnout 30 %. Vietnam hodlá využít rozvoj digitálního sektoru i k celkovému růstu konkurenceschopnosti své ekonomiky. Do roku 2030 by se měl Vietnam dostat mezi 40 nejlepších zemí v žebříčku Global Innovation Index, 30 nejlepších zemí v žebříčku Cyber Security Index a 50 nejlepších zemí v elektronizaci státní správy (e-government index – EGDI).

Vietnamská vláda v rámci strategie vytipovala 99 prioritních technologií, na jejichž podporu se bude zvláště soustředit. Jedná se například o umělou inteligenci, internet věcí, kvantové technologie, bioinformatiku, letecké a kosmické technologie, technologie dálkového průzkumu, výzkum a vývoj obrazovek s vysokým rozlišením nebo technologie pokročilého 3D tisku. Národní strategie obsahuje soubor opatření na podporu investic, aplikovaného výzkumu a standardizace a pokrývá také oblast kybernetické bezpečnosti, logistiky a nezbytných legislativních změn. Pro dosažení cílů strategie Vietnam plánuje urychlit výstavbu nezbytné infrastruktury (5G sítě, optické sítě, databáze), zajistit přípravu vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů a rozšířit celkové národní inovační kapacity.

Tempo růstu digitální ekonomiky ve Vietnamu výrazně zrychlilo s nástupem pandemie covidu-19. Od začátku roku 2020 rostl obrat digitálního průmyslu o více než třicet procent ročně. V roce 2021 dosáhl objem digitální ekonomiky 450 mld. Kč. Dle studie Google zveřejněné na konci roku 2021 by měla dynamika růstu tohoto sektoru ve Vietnamu ještě nadále zrychlovat a v roce 2025 dosáhnout objemu až 1220 mld. Kč. Další nezávislé studie odhadují nárůst celkového objemu digitálního průmyslu do roku 2030 až na 4700 mld. Kč. Vietnam se tak stane druhou největší digitální ekonomikou v regionu jihovýchodní Asie za Indonésií. V řadě aspektů potřebných pro rozvoj digitální ekonomiky však Vietnam nezaostává za svými nejbližšími regionálními konkurenty ani dnes. V rámci zemí jihovýchodní Asie patří Vietnamu třetí příčka v počtu uživatelů internetu, třetí příčka v penetraci populace mobilními telefony a druhé místo v průměrné rychlosti mobilního internetu. Vietnam má také jeden z největších počtů uživatelů Facebooku na světě. S šedesáti miliony registrovaných uživatelů má Vietnam osmou největší facebookovou komunitu na světě.

Rychlý růst vietnamské digitální ekonomiky přinese řadu nových příležitostí také pro české firmy. České firmy by mohly ve Vietnamu uspět například v segmentu e-commerce, kybernetické bezpečnosti, digitálního bankovnictví, aplikací pro e-government, automatických odbavovacích systémů pro veřejnou dopravu, IoT nebo chytrých řešení pro domácnosti. Velký potenciál se nabízí také ve spolupráci s vietnamskými firmami při vývoji softwaru.

Nové bezpečnostní hrozby a rostoucí riziko ozbrojeného konfliktu v regionu jihovýchodní Asie vyvolávají potřebu rozsáhlé modernizace vietnamských ozbrojených složek. Země počítá s růstem obranného rozpočtu ze současných 5,4 mld. USD na 7,2 mld. USD v roce 2024. Lze proto očekávat další růst poptávky vietnamské vlády po nových obranných technologiích. Velkou šanci na úspěch mají české obranné technologie, se kterými již mají vietnamské ozbrojené složky zkušenosti (cvičná letadla, letecké simulátory, radiolokační technika), ale i další česká obranná technika.

V posledních letech se Vietnam potýká s novými bezpečnostními hrozbami. Jednou z nejvážnějších je zhoršující se bezpečnostní situace v Jihočínském moři, které dnes pro Vietnam představuje hlavní potenciální zdroj ozbrojeného konfliktu. Vietnam na tyto hrozby bude muset reagovat a dále modernizovat své ozbrojené složky. Všeobecně se proto očekává nárůst poptávky po nových moderních obranných technologiích.

Současné vybavení Vietnamské lidové armády je převážně ruského/sovětského původu, dále disponuje technikou vyrobenou v Izraeli a rovněž v ČR/ČSSR. Vietnam v posledních letech nakupuje nové zbraňové systémy. Jedná se například o ruské ponorky třídy Kilo včetně střel s plochou dráhou letu, ruské stíhačky Su-30, ruské fregaty Gepard, ruské raketové korvety či izraelské radary. Armáda v souhrnu disponuje: 1800 tanky, 4 000 obrněnými transportéry, 7000 dělostřeleckými systémy, 190 stíhacími letadly a stíhacími bombardéry, 38 bitevními vrtulníky, 23 kusy českých letounů L-39 a další výzbrojí. Vedení vietnamské armády se snaží diverzifikovat dodavatele obranné techniky, což dává příležitost i českým firmám.

Vývoz speciálu (radary, palné zbraně, munice) tvoří už dnes významnou část českého exportu do Vietnamu a lze předpokládat, se s nadcházejícími dodávkami nových letadel L-39NG pro vietnamské letectvo jeho význam ještě dále vzroste. Většina zbraní a systémů ve výzbroji ozbrojených sil VSR je sovětské nebo ruské produkce a české společnosti jsou schopné jejich modernizace, což dává silný potenciál pro vzájemnou spolupráci.

Velkou šanci na úspěch mají české obranné technologie, se kterými již mají vietnamské ozbrojené složky zkušenosti (cvičná letadla, letecké simulátory, radiolokační technika, ruční zbraně, střelivo), ale i další česká obranná technika (např. systémy pro pěchotní vozidla, vybavení a přístroje pro protichemickou ochranu, bezpilotní letouny, proudové motory pro UAV, náhradní díly pro ruské vrtulníky, systémy pro vnitřní bezpečnost).

Vietnamské ozbrojené složky by mohly mít v nejbližším období zájem např. o další modernizaci radarových systémů P-18 a P-37, dodávky systémů řízení letového provozu a všechny s tím spojené atributy (dodávky letištních primárních a sekundárních přehledových radarů a přesných přistávacích radarů), náhradní díly pro obrněné vozy (sovětské a ruské provenience), trenažéry pro pěchotu a letecké simulátory, nákladní vozidla pro přepravu materiálu nebo jako podvozky dělostřeleckých systémů či systémů protivzdušné obrany, monitorovací systémy pro kontrolu hranic a pobřeží, vybavení pro vojenské nemocnice. Vietnam má zájem také o zkušenosti a technologie českých firem z oblasti C4ISR nebo z oblasti elektronického boje.

Značný potenciál pro spolupráci existuje v oblasti vzdělávání vojenských studentů, a to jak v oblasti všeobecné vojenské přípravy, tak ve speciálních oborech, kde má ČR silnou pozici (letectví, elektrotechnika). Vietnam projevuje také trvalý zájem o spolupráci v oblasti vojenského výzkumu a transferu technologií a know-how.

Sílící ekologická regulace a tlak úřadů na dodržování ekologických norem jsou hybnou silou rostoucí poptávky po environmentálních technologiích. Nárůst počtu obyvatel a rychlá urbanizace ještě umocňují potřebu řešit zhoršující se ekologickou situaci. Jen do čištění městských odpadních vod bude nutné v následujících deseti letech investovat až 9 mld. USD. Mezi nejperspektivnější odvětví pro české firmy patří zpracování odpadních vod a distribuce vody, čištění vodních zdrojů, zajištění kvality vody ve vodních zdrojích a zpracování tuhého odpadu.

Hybnou silou rozvoje trhu s environmentálními technologiemi ve Vietnamu je rostoucí environmentální uvědomění populace, přijímání nových ekologických norem a stoupající náklady na jejich porušování. Mezi další faktory dlouhodobě podporující růst poptávky po environmentálních technologiích patří setrvalý nárůst počtu obyvatel, rostoucí urbanizace, rostoucí výroba i spotřeba spojená s rostoucí životní úrovní a nárůstem střední třídy, nárůst hustoty přepravy, tlak na výstavbu bytového fondu ve městech, rozvoj trvale udržitelné městské infrastruktury a postupující viditelná degradace životního prostředí.

Přestože vietnamská vláda přijala v posledních deseti letech mnoho nových ekologických úprav a environmentálních norem, země v péči o životní prostředí zaostává a již několik let je stav životního prostředí v některých oblastech životu nebezpečný. Mezi největší vietnamské problémy patří neschopnost recyklovat a zpracovávat tuhý odpad a odpadní vody z domácností i průmyslu a systematicky řešit znečištění ovzduší.

Z hlediska příležitostí pro české exportéry se jako nejperspektivnější jeví sektor managementu vodních zdrojů a odpadních vod. Převážná část odpadních vod neprochází před vypuštěním žádnou úpravou. U domácností je čištěno jen 10 % odpadních vod. Vietnamské ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí předpokládá, že v dalších deseti letech bude potřeba investovat minimálně 214 mld. Kč pouze do čištění městských odpadních vod. 40 % obyvatel ještě stále není napojeno na kanalizační systém. Jeho vybudování si do roku 2025 vyžádá zhruba 170 mld. Kč. Průmyslové odpadní vody jsou zpracovávány jen ze 45 %, ostatní nezpracovaná průmyslová odpadní voda je vypouštěna do vodních toků. Po několika incidentech masivních otrav vodních živočichů v posledních letech začala vláda připravovat zpřísnění norem pro průmyslové zóny.

Dalším perspektivním sektorem pro české firmy je zajištění pitné vody. Více než polovina rurálních oblastí nemá přístup k centrálním dodávkám pitné vody. Vláda plánuje do roku 2025 zajistit přístup k vodovodnímu řadu a centrálním dodávkám pitné vody všem obyvatelům ve městech. K tomu byla přijata legislativa podporující PPP při budování vodovodní infrastruktury. Mnoho měst chystá projekty na výstavbu vodáren, úpraven vody a dalších zařízení. Největšími investory do vodovodních projektů ve Vietnamu jsou v současné době Světová banka a Asijská rozvojová banka.

Příležitosti pro uplatnění českých technologií nabízí také oblast zpracování tuhého odpadu. V současnosti je zpracovávána méně než polovina odpadu z domácností a průmyslu. Téměř bez zpracování zůstává nemocniční odpad a jiný nebezpečný odpad. Nezpracovaný odpad je svážen na otevřené skládky, často v blízkosti měst. Vláda tlačí na města i průmyslové zóny, aby začaly systematicky řešit otázku odpadu, a na centrální úrovni přijala plán rozvoje zpracování a recyklace odpadu do roku 2025 – ve městech by mělo být zpracováváno a recyklováno 90 % odpadu, cíl pro rurální oblasti je 60 % zpracovaného odpadu. Většina měst nyní plánuje výstavbu třídíren a spaloven odpadu. Vláda připravila rovněž několik pobídek pro výstavbu spaloven „waste-to-energy“. První větší projekty v této oblasti začaly realizovat japonské a čínské firmy.

Mezi české environmentální technologie, které by mohly nalézt uplatnění ve Vietnamu, patří například zařízení pro čištění a úpravu vodu, systémy kontroly rozvoden vody, vzdálené řízení rozvodu a jeho kontrola, technologie revitalizace odpadních vod a jejich další využití, systémy na monitorování kvality vody, pokročilé čistírny vody (membránová filtrace), úpravny pitné vody, desalinizační zařízení, spalovny odpadu a jejich části (spalovací pece), spalovny odpadů pro energetické využití, třídírny odpadu a zařízení na třídění odpadu, recyklační linky a recyklační technologie.

Vietnam je trh s obrovským potenciálem pro odbyt zdravotnické techniky a farmaceutických výrobků. Výdaje na zdravotnictví trvale rostou a v roce 2022 by měly dosáhnout 21 mld. USD. Je plánována rozsáhlá výstavba nových nemocničních kapacit. Domácí výroba zdravotnických zařízení a farmaceutik je velmi omezená, převážná většina zdravotnické techniky a léků pochází z dovozu. Vietnamský trh nabízí příležitosti pro české dodavatele zdravotnických přístrojů, laboratorních zařízení, zdravotnických informačních systémů nebo výrobce doplňků stravy.

Vietnam je trh s obrovským potenciálem pro odbyt farmaceutických výrobků, zdravotnických prostředků a zdravotnické techniky. Výdaje na zdravotnictví trvale rostou – roce 2019 dosáhly 360 mld. Kč (6,6 % HDP), v roce 2022 by měly vzrůst na 490 mld. Kč. V následujících letech se očekává průměrný růst výdajů na zdravotnictví ve výši 11 % ročně. Rostoucí střední třída a stárnoucí populace bude generovat další růst poptávky po kvalitnější zdravotní péči a specializovaných zdravotnických službách. Zvýšenou poptávku po zdravotních službách a lécích vyvolávají také obavy z negativních dopadů znečištění životního prostředí, špatné kvality potravin nebo nezdravého pracovního prostředí.

Pandemie covidu-19 zdůraznila naléhavost rozšíření omezených kapacit vietnamského zdravotnictví. Vietnamská vláda proto přijala v roce 2020 novou strategii pro urychlení výstavby nových nemocničních zařízení. Ve Vietnamu je dnes k dispozici celkem 1531 nemocnic (z toho 14 % soukromých). S ohledem na velkou populaci Vietnamu (97 mil.) se však jedná stále o nedostatečné počty, obsazenost lůžek přesahuje 200 %. Lze proto očekávat další masivní investice do výstavby nových nemocnic.

Výroba zdravotnických zařízení a hi-tech medicínských řešení není ve Vietnamu příliš rozvinuta. Celková velikost trhu zdravotnických zařízení je odhadována na 21 mld. Kč, z toho 90 % pochází z dovozu. Pandemie se v této oblasti promítla do zvýšené poptávky po dovozu zdravotnické techniky a zvýšila příležitosti pro české dodavatele laboratorních zařízení, zejména elektronových mikroskopů a zařízení potřebných pro testování.

V zemi existuje nenasycená poptávka u léků (v místě se vyrábí jen 50 % spotřeby). V roce 2020 dosáhl trh s farmaceutickými výrobky objemu 158 mld. Kč s průměrným ročním přírůstkem okolo 14 %. Ve stejném roce byly dovezeny farmaceutické výrobky a materiál za 79 mld. Kč. V této oblasti se kromě českých výrobců léčivých přípravků mohou uplatnit zejména dodavatelé potravinových doplňků.

Významné obchodní příležitosti pro české firmy představují i dodávky zdravotnických informačních systémů, transfer technologií nebo vzdělávací a školicí programy pro různé úrovně vietnamského zdravotnictví.

Pro ČR je Vietnam zajímavý také jako zdrojová země ochranných pomůcek a levného zdravotnického materiálu.

Vietnam ročně doveze zemědělské produkty a potraviny v celkové hodnotě 18,5 mld. USD a poptávka po kvalitních potravinách zde neustále roste. Lze předpokládat, že i prostor pro českou zemědělskou produkci na vietnamském trhu se bude dále zvětšovat. Mezi nejperspektivnější české agrární komodity, které mají potenciál uspět na vietnamském trhu, patří pivo a suroviny pro výrobu piva, mléko a mléčné produkty, maso a masné produkty, cukrovinky a cereálie, jablka, krmiva pro hospodářská zvířata a domácí mazlíčky nebo hnojiva.

Vietnam je významným dovozcem agrární produkce a potravin. Vietnam ročně doveze zemědělské produkty a potraviny v celkové hodnotě okolo 435 mld. Kč a poptávka po kvalitních potravinách z dovozu zde neustále roste. Lze předpokládat, že i prostor pro českou zemědělskou produkci na vietnamském trhu se bude dále zvětšovat. Mezi nejperspektivnější české agrární komodity, které mají potenciál uspět na vietnamském trhu, patří pivo a suroviny pro výrobu piva, mléko a mléčné produkty, maso a masné produkty, cukrovinky a cereálie, jablka, krmiva pro hospodářská zvířata a domácí mazlíčky, hnojiva.

Klasickou českou exportní komoditou do Vietnamu v oblasti agroprůmyslu je pivo a suroviny pro výrobu piva (chmel a slad). Vietnam je největším pivním trhem v regionu jihovýchodní Asie a roční spotřeba piva na obyvatele se zde před pandemií přiblížila 50 litrům. Česká republika je čtvrtým největším dovozcem piva do Vietnamu. V minulosti zde české firmy dodaly i technologie pro minipivovary. Existuje zde i určitý potenciál pro vývoz českého vína a destilátů. Vietnam je pátý největší spotřebitel alkoholu na světě (9 l etanolu na osobu a rok). Tři čtvrtiny spotřeby alkoholu tvoří destiláty, následuje pivo a roste obliba i vína, především červeného. 5,5 % celkového importu z EU tvoří alkoholické nápoje.

Perspektivní oblastí je dále mléko a mléčné výrobky. Roční produkce mléka 10 mil. hl pokryje pouze 40 % domácí poptávky. Ročně se proto do Vietnamu dovezou mléčné produkty za 15 mld. Kč, z toho 1/5 z EU. Nejvíce se dováží sušené mléko a syrovátka pro další zpracování (slazené mléko, mléčné a jogurtové nápoje, kondenzované mléko). Pro české exportéry může být také zajímavý vývoz ošetřeného čerstvého mléka (polotučné UHT), tavených sýrů a mléčných dezertů. Například tvaroh na vietnamském trhu chybí. Výroba mléčných dezertů, včetně tvarohových a rýžových, je zajímavý prostor pro naše tradiční speciality.

Poměrně velký potenciál má i vývoz českého masa a masných produktů do Vietnamu. Vietnam importuje ročně maso za 40 mld. Kč a v rámci EU jsou největšími vývozci masa do Vietnamu Polsko a Holandsko. Ministerstvo zemědělství ČR v současné době intenzivně jedná o získání dovozní licence na české maso a masné produkty do Vietnamu. Velké příležitosti pro uplatnění české produkce vidíme hlavně v oblasti uzenin (trvanlivé salámy apod.) nebo u masa, které na evropských trzích nemá v porovnání s Asií velkou přidanou hodnotu. Například cena vepřových kostí, nožek, uší atd. je na vietnamském trhu srovnatelná s cenou vepřové panenky. Podobné je to v případě kuřecích pařátů versus kuřecí prsa.

Spotřeba cukrovinek je ve Vietnamu na vzestupu a se spotřebou 2 kg na osobu a rok Vietnam stále zaostává za celosvětovým průměrem. Vietnam ročně dováží cukrovinky a cereálie v hodnotě 4,5 mld. Kč, což je 30 % veškeré spotřeby. Objem vývozu českých cukrovinek do Vietnamu se dlouhodobě pohybuje mezi 5–7 mil. Kč. Možnosti pro české firmy jsou také v oblasti zdravé výživy (müsli, müsli tyčinky, extrudované cereálie).

Jednou z největších vietnamských dovozních komodit jsou nadále krmiva pro hospodářská zvířata. Z ČR se v minulém roce dovezlo krmivo za více než 20 mil. Kč. Roste zájem i o petfood. Role, kterou domácí mazlíčci hrají ve vietnamské společnosti, se v posledních letech dramaticky mění. Ve městech se objevují nové obchody s petfood (například supermarkety PetCity a PetMart) i veterinární kliniky.

Poměrně dobrý potenciál uspět na vietnamském trhu mají i česká jablka. Vietnam ročně doveze ovoce a zeleninu za více než 37 mld. Kč. Hlavními dodavateli ovoce na vietnamský trh jsou Čína, USA, Austrálie, Nový Zéland a Francie. V posledních letech roste i podíl dovozu jablek z Polska. Složitý schvalovací proces pro získání dovozního povolení na vietnamské straně však doposud neumožňuje vývoz českých jablek do Vietnamu.

Zajímavou příležitostí ve Vietnamu může být zpracování tropického ovoce a jeho využití v potravinářství (müsli, džusy, ovocné složky do jogurtů, zmrzlin aj. potravin, džemy, sušené, kandované nebo mražené ovoce, kompoty atd.). Ve Vietnamu se na rozdíl od jiných zemí zpracovává pouze zanedbatelné množství ovoce. Dostupné a využitelné pro zpracování jsou z místních plodin ananas, papája, guava, vodní meloun, aloe, banán a kokos.