Tádžikistán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
Tádžikistán je v důsledku občanské války v 90. letech nejchudší zemí ve Střední Asii. V roce 2020 pandemie covid-19 zpomalila výkon ekonomiky, ale již v roce 2021 zaznamenal TádžikistánrůstHDP o 5 %, který by měl nadále pokračovat. EkonomikaTádžikistánu je silně orientována na Rusko a Čínu. Zatímco Rusko je jedním z největších obchodních partnerů a zdrojem remitencí pracovních migrantů, Čína je největším investorem a také věřitelem Tádžikistánu. Z celkového objemu veřejného dluhu, který činí 3,25 mld. USD, což představuje 48,3 % HDP, připadá na Čínu téměř 35 %. Vedení země se v posledních letech snaží aplikovat reformy, modernizovat společnost a otevírat zemi světu, zahraničním investorům a obchodním partnerům. Přesto se i nadále jedná o zemi s autoritářským režimem, který silně zasahuje do veškerého dění. V roce 2022 by měla populace Tádžikistánu přesáhnout 10 mil. obyvatel a HDP na obyvatele (PPP) hodnotu 5 tis. USD. Tádžikistán může nabídnout levnou pracovní sílu, levnou elektřinu (z vodních elektráren) a velké nerostné bohatství (hliník, antimon a další). Tádžikistán má zájem rozvíjet projekty a spolupráci se zeměmi EU. Rovněž se mu nabízí řada příležitostí ve spolupráci se Světovoubankou, Mezinárodním měnovým fondem či Evropskou bankou pro regionální rozvoj, které v zemi dlouhodobě působí. Z hlediska exportního rizika OECD je země v nejhorší kategorii 7.
Ministerstvo obrany deklarovalo zájem o spolupráci v obranném průmyslu, a to především v oblasti letecké techniky (modernizace L-39 a vrtulníků, výcvik pilotů), modernizaci pozemní techniky, zbraní, radiolokační a telekomunikační techniky. Vzhledem k složité bezpečnostní situaci v regionu je obranný průmysl dlouhodobě klíčovou prioritou vlády, která do roku 2025 plánuje vyčlenit na přezbrojení armády 0,9 - 1,6 miliardy USD.
Tádžikistán má 1,3 tis. km dlouhou hranici s Afghánistánem a poměrně časté územní spory na hranici se sousedním Kyrgyzstánem, proto je riziko terorismu či konfliktu v regionu velmi vysoké. Nejen z těchto důvodů jsou kvalita a vybavení tádžické armády aktuálně důležitou prioritou vlády. Do roku 2025 plánuje Tádžikistán vyčlenit na přezbrojení armády 0,9–1,6 miliardy USD. Tádžická armáda má až na výjimku několika málo kusů čínských obrněných transportérů veškeré vybavení ze Sovětského svazu. Klíčovým partnerem v obranném průmyslu a spolupráci je pro TádžikistánRusko (z technických a politických důvodů), které vybavuje tádžickou armádu a společně realizují řadu vojenských cvičení a výcvik specialistů. Aktivní je v tomto oboru i Čína a USA. Bez ohledu na tuto skutečnost Ministerstvo obranyTádžikistánu projevilo zájem o spolupráci s českou stranou v řadě oborů, na které se české firmy dlouhodobě specializují. Jedná se především o modernizaci vrtulníků Mi-8, Mi-24, letadel L-39, dodávky náhradních dílů pozemní techniky a její servis, dodávky radiolokační, telekomunikační techniky, dronů a bezpilotních letadel. Perspektivní je také výcvik pilotů a armádních složek. Vzhledem k dlouhodobě špatné ekonomické situaci Tádžikistánu je při výběru dodavatele klíčovým faktorem cena. České firmy mohou těm ruským konkurovat především v dodávkách speciálního zboží, náhradních dílů a spolupráci na míru.
Tádžikistán plánuje modernizaci a rozvoj civilní letecké dopravy či nákup malých letadel a zajímá se o možnosti spolupráce ze zahraničí ideálně s využitím domácích zásob hliníku a pracovní síly. V této souvislosti je možná návazná spolupráce z hlediska předávání zkušeností v oblasti standardů, licencí a regulací.
Celkem 93 % území Tádžikistánu zaujímají hory, velké množství oblastí země je velmi těžko dostupné a jediným možným spojením je letecká doprava. VládaTádžikistánu má zájem o rozvoj civilní letecké dopravy, modernizaci stávajících letišť a výstavbu nových. S ohledem na tyto plány se nabízejí příležitosti při samotné výstavbě/modernizaci, dodávkách malých letadel a souvisejících službách (např. telekomunikační a provozní), předávání zkušeností v oblasti standardů, licencí a regulací. Nezbytná je modernizace řízení letového provozu, digitalizace logistiky atp. Tádžická strana má zájem o spolupráci zároveň s výhodným financováním. Vzhledem k velkým domácím zásobám hliníku a připojení k systému GSP+ nabízí využití této suroviny při výrobě letadel. Zároveň může země nabídnout levnou pracovní sílu, výhody na základě zákona o zahraničních investicích a daňové úlevy v případě alespoň částečné lokalizace výroby na území Tádžikistánu (ideálně ve svobodných ekonomických zónách).
Vzhledem k narůstající populaci země rostou nároky na zdravotní péči. Tádžikistán dováží 90 % léků, což může být perspektivní příležitostí i pro české firmy. Vládní program počítá s přilákáním investic na lokalizací výroby léků a spolupráci ve farmaceutickém průmyslu. Nabízí se také možnosti při vybavování zdravotnických zařízení a školení personálu.
V roce 2022počet obyvatelTádžikistánu přesáhne 10 mil. S tímto trendem rostou mj. nároky na zdravotní péči. Pro prezidenta země a vládu je zkvalitňování zdravotní péče jedním z důležitých témat a v této souvislosti byl přijat Státní program na rozvoj farmaceutického průmyslu na roky2021–25. Aktuálně Tádžikistán dováží asi 90 % léků (z Indie, Ruska, Litvy, Ukrajiny a dalších zemí), proto existuje možnost diverzifikace dodávek i např. z ČR. Hlavním cílemstátního programu je však přilákání investic do farmaceutického průmyslu a lokalizace výroby na území Tádžikistánu. Země se chce vymanit z této vysoké závislosti, a proto nabízí pro případné investory výhodné podmínky a podporu. Na základě programu chce Tádžikistán také stimulovat mezinárodní spolupráci, výměnu zkušeností na vědecké úrovni, školení zdravotnického personálu a specialistů. Perspektivní cestou může být navázání spolupráce formou rozvojové pomoci (dodávky zařízení a školení) s následnou komerční návazností. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na zdravotní péči se nabízí také možnosti při vybavování zdravotnických zařízení a školení personálu.
Vláda se chce věnovat budování mezinárodních silničních tras a taktéž postupně přecházet na bezemisní dopravní prostředky. Pro využití elektrobusů a dalších prostředků země připravuje výhodné dovozní podmínky. Vzhledem k ambicím stát se dopravním koridorem plánuje Tádžikistán v příštích pěti letech výstavbu asi 1000 km silnic. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít příležitosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a možnost financování.
S cílem adaptace na změny klimatu a mezinárodní trend udržitelnosti Tádžikistán plánuje přechod na ekologickédopravní prostředky. V této souvislosti má vláda za úkol osvobodit od dovozních cel a daní dovoz elektroautobusů, elektroautomobilů, trolejbusů a podobných dopravních prostředků. S tím souvisí nutnost postupného budování infrastruktury a podmínek pro využívání těchto dopravních prostředků. Vzhledem k velikosti země a směřování většiny prostředků do hlavního města Dušanbe se bude pravděpodobně jednat spíše o kusovou záležitost, která by mohla být zajímavá pro menší české firmy.
Tádžikistán má zájem stát se dopravním a tranzitním koridorem Střední Asie, proto je aktuální taktéž otázka modernizace a výstavby silnic a dálnic. Aktuálně probíhá 13 státních investičních projektů na výstavbu silnic. Na roky2022–26 je plánována výstavba asi 1000 km silnic, 53 mostů, 7 tunelů a 5 lavinových koridorů, přičemž většina z nich má mezinárodní význam. Připravované investiční projekty jsou zaměřené zejména na výstavbu a modernizaci silniční sítě zajišťující propojení jak složitě dostupných regionůTádžikistánu, tak i tranzitního propojení směrem s Afghánistánem a Čínou. Příležitosti jsou tak v dodávkách techniky pro výstavbu silnic, dodávky řídicích systémů apod. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít možnosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a dostupnost financování.
RSS
Přebírání zpráv
