Mosambik, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Mosambik je bohatý na nerostné suroviny a těží zejména uhlí, grafit, těžké písky, železo, bauxit, zlato a drahé kameny (například rubíny). Těžba probíhá pouze povrchově, protože je ve svých začátcích a nemá tak dlouhou historii jako například v JAR. Za těžbou nerostných surovin stojí zahraniční investoři, kteří nakupují stroje a vybavení buď v místě, nebo si je dováží ze třetích zemí přes své centrály. Zájem je o těžební stroje pro povrchovou těžbu, přepravní systémy a výbušniny. V souvislosti s objevem obrovských zásob zemního plynu se v Mosambiku začínají rozvíjet projekty na těžbu a výrobu zkapalněného plynu, první z nich zahájí těžbu již v roce 2022.

Mosambik má významné zásoby nerostných surovin, jejichž těžbu zahájil teprve v posledních dvaceti až třiceti letech. Jedná se o poměrně mladé odvětví a těžba většiny surovin je na svém počátku. Těžba nerostných surovin není plně využita a stále se objevují nová naleziště. Příkladem jsou nedávno objevená obrovská naleziště zemního plynu, jehož zásoby se odhadují na 100 bilionů kubických stop a jsou třetí největší v Africe po Nigérii a Alžírsku.

Mosambik má obrovský potenciál se stát jednou z nejvýznamnějších těžebních velmocí na světě a přilákat velké množství zahraničních investorů. V současné době je v Mosambiku několik globálních těžebních firem z Brazílie, Evropy, Indie a Austrálie, které se zaměřují primárně na povrchovou těžbu.

V Mosambiku se nachází velmi kvalitní zásoby černého uhlí, které jsou jedny z největších na světě. Vytěžené uhlí se následně transformuje na uhlí pro domácnosti a na uhlí pro energetické účely. Mezi další významné nerostné suroviny patří grafit, těžké písky, železná ruda, titan, apatit, různé stavební kameny (mramor), bentonit, bauxit (transformuje se v Mosambiku na hliník), kaolín, měď, zlato, tantalum a drahokamy (zejména rubíny).

České společnosti by se mohly prosadit v dodávkách těžební techniky pro zahraniční těžební společnosti. Mezi hlavní potenciálně poptávané produkty patří: stroje na povrchovou těžbu uhlí a dalších nerostných surovin, železniční či jiné přepravné systémy, automatizované linky na zpracování surovin a výbušniny určené k těžbě nerostných surovin.

Patří mezi nejdůležitější sektory mosambického hospodářství (asi 30 % HDP). Intenzifikace zemědělství a přechod od samozásobitelství k modernějším metodám pěstování plodin je prioritou vlády, a proto se snaží přilákat zahraniční investory. Důležitými oblastmi pro Mosambik jsou chov drůbeže na maso a na vejce, pěstování tropických plodin, chov hovězího dobytka a pěstování rýže. Právě v těchto oblastech mohou české společnosti nabídnout takzvané farmy na klíč a dodat nezbytné stroje a technologie.

Mosambické zemědělství je charakterizováno jako samozásobitelské zemědělství z 80 % a pouze malý podíl připadá na komerční zemědělství. Celková plocha, která by potenciálně mohla sloužit pro zemědělské účely, se odhaduje na 49 mil. hektarů, což je 62 % z celkové rozlohy Mosambiku. Orná půda pokrývá 5,8 mil. ha, což představuje 7 % celkové plochy Mosambiku.

Mezi hlavní pěstované plodiny základního spotřebního koše patří kukuřice, maniok, cukrová třtina, čirok, rýže, fazole a banány. Mezi komerčně pěstované plodiny patří tabák, kešu oříšky, bavlna, cukrová třtina a sezamové semínka.

Mosambická vláda se výrazně snaží podpořit zemědělství a potravinářství a přilákat zahraniční investory. Cílem je zavést moderní systémy a technologie do zemědělské činnosti, podpořit více komerční zemědělství a omezit samozásobitelství. Pro přilákání zahraničních investorů nabízí výhodné podmínky pronájmu půdy a daňová zvýhodnění. Mezi hlavní priority mosambického ministerstva zemědělství patří rozvoj chovu drůbeže na maso a na vejce, pěstování tropických plodin, chov hovězího dobytka a pěstování rýže.

České společnosti mohou nabízet nejrůznější zemědělské stroje, traktory, lisovací a sečné stroje, linky na zpracování a čištění plodin a komplexní dodávky pro živočišné (kuřecí, prasečí farmy a farmy pro skot) a rostlinné farmy na klíč.

Bezpečnost a územní integrita jsou jedny z priorit mosambické vlády, a to i s ohledem na teroristické útoky v severní části země v provincii Cabo Delgado. V důsledku dluhové krize se však Mosambik potýká s nedostatkem finančních zdrojů a vyžaduje takzvané „soft půjčky“ s dlouhodobým splácením, minimálně 15 až 20 let. Pro české společnosti se největší potenciál jeví v projektech na školení letců, opravu letadel, helikoptér a další vojenské techniky a dále i v samotných dodávkách nových letadel.

Mosambický obranný a bezpečnostní průmysl není rozvinut a je závislý na dodávkách a pomoci ze strany třetích zemí. Mosambik má dlouhodobě největší zkušenost se sovětskou technikou, ale i s českými produkty z dob bojů za svou nezávislost. Mnoho této techniky zahrnující letouny, helikoptéry a tanky, je stále využíváno mosambickými ozbrojenými silami a vyžaduje nezbytnou opravu. Zejména technika pro mosambické vzdušné síly je oblastí, kde se mohou české společnosti prosadit, ale současně i nabídnout výhodné podmínky financování. Mosambik totiž prochází dluhovou krizí od roku 2017 a nemá dostatek finančních prostředků na financování dodávek vojenské techniky, kterou nezbytně potřebuje.

Mosambik se aktuálně nachází v komplikovaném období bojů proti teroristickým útokům na severu země v provincii Cabo Delgado. Mosambické ozbrojené síly jsou nedostatečně proškoleny a mají velmi zastaralou techniku, což jejich boj výrazně komplikuje. Mnoho zahraniční pomoci bylo Mosambiku nabídnuto a poskytnuto ze strany třetích zemí, zejména Portugalska, EU, USA, Holandska, ale i ze strany zemí SADC (Jihoafrického rozvojového seskupení) včetně nasazení vlastních vojáků.

Pro české podniky se objevují příležitosti v opravách zastaralé techniky pro vzdušné síly, různorodé školení letců, ale i dodání nové techniky zahrnující bojové letouny a i letouny určené k výcviku.

Vzhledem k tomu, že energetický potenciál země není zcela využit, objevuje se mnoho příležitostí pro zahraniční investice, ale také pro zapojení do projektů v pozici hlavních dodavatelů či v podobě subdodavatelů vybavení pro elektrárny na kombinovaný cyklus či vodní elektrárny. V zemi z 90 % převažují vodní elektrárny a zbývajících 10 % připadá na tepelné elektrárny se spalováním nafty, 2 paroplynové a jednu s kombinovaným cyklem. Mosambik má také zájem posílit elektrifikaci ve špatně dostupných oblastech výstavbou malých a středních vodních elektráren či solárních elektráren. Omezení představuje financování těchto projektů kvůli zadlužení země.

Mosambik má jeden z největších energetických potenciálů ze všech zemí jižní Afriky. Mohl by vygenerovat až 187 GW z uhlí, zemního plynu a z obnovitelných zdrojů energie - vody, větru a slunečního záření.

Aktuálně vyrábí nejvíce elektrické energie v rámci vodní energetiky, která má podíl 90 % na celkovém energetickém mixu Mosambiku. Díky dobré dostupnosti uhlí a zemního plynu má Mosambik i několik tepelných elektráren, 2 paroplynové a 1 s kombinovaným cyklem. Pomalu se rozvíjí i solární energetika, kterou využívají i bohatší domácnosti v odlehlých částech země, které nejsou elektrifikovány. Část své elektrické energie vygenerované na jihu země z tepelných elektráren vyváží i do Jihoafrické republiky. Celkově však Mosambik nevyužívá dostatečně svůj energetický potenciál a přístup k elektřině má pouze 34 % populace.

Omezený přístup k elektrické energii je zejména způsobený nedostatečně rozvinutou přenosovou soustavou v rámci celé země a byrokracií při rozvíjení nových projektů. Poptávka po energii je tažena zejména ze strany průmyslu a podnikatelských činností vzhledem k tomu, že většina domácností si nemůže dovolit elektřinu kvůli vysoké ceně. Podpoření přístupu obyvatel k elektřině ve venkovských oblastech se stalo jednou z priorit mosambické vlády a Institut energetického fondu (FUNAE) má na starosti provádění této priority podporou výstavby elektráren do 10 MW (vodní a solární elektrárny).

Hlavní institucí, která má na starosti rozvoj elektrifikace a prodej elektřiny je Mosambická elektrická společnost (EDM), která i ve velké míře subsiduje tarify elektřiny pro nejchudší komunity. EDM i sama rozvíjí projekty výstavby elektráren, nicméně jen v omezené míře kvůli nedostatku finančních prostředků.

První nezávislé energetické projekty tzv. IPPs se začaly v Mosambiku rozvíjet od roku 2015, ale stále nejsou zcela nastavená pravidla pro prodej přebytečné elektřiny do hlavní přenosové soustavy.

Pro české společnosti se objevují příležitosti z pohledu dodání nejrůznějších technologií v rámci subdodávek pro EPC kontraktory vodních elektráren a elektráren na kombinovaný cyklus.

Mosambik se potýká s nedostatkem pitné vody z důvodu klimatických změn, které se projevují střídáním období sucha, rozsáhlých záplav a cyklon. Sucho se projevuje zejména na jihu země, kde roste poptávka po inovativním řešení na odsolování vody. Ve zbytku země je problém se znečištěnou vodou, a hledá se proto řešení pro energeticky nezávislé a finančně nenáročné technologie na její čištění. Národní plán pro rozvoj zásobování pitnou vodou, který byl přijat v roce 2021, počítá s celkovou investicí 1,3 mld. USD na příštích 10 let do projektů spojených se zásobováním a přístupem k pitné vodě.

Mosambik má různorodé podmínky z pohledu přístupu k vodě, které se mění v čase a i z pohledu geografického umístění. Některé oblasti bojují se suchem a jiné se záplavami v různých obdobích. Zejména jih země se potýká s nedostatkem vody kvůli suchu. Omezuje tím její spotřebu a poptává moderní technologie na odsolování vody. Zbytek země má lepší přístup k vodě, která je však znečištěná kvůli živelným pohromám, těžební činnosti a z důvodu zavlažování a vypouštění odpadních vod do přírody. Znečištěná voda je i ve městech a v jejich okolí. V takto zasažených oblastech se prosazuje poptávka po nezávislých a finančně nenáročných technologií na její čištění. Zájem o tyto technologie však omezuje nedostatek finančních zdrojů z důvodu probíhající dluhové krize Mosambiku.

Mosambik se dále potýká s problémem se skladováním vody, protože její přehrady nejsou dostatečně velké, a proto i zásobování vodou je omezené. Tyto problémy se objevují zejména v okolí hlavního města Maputo a dále v Lichinga, Cuamba, Pemba, Nampula, Nacala, Quelimane a Beira/Dondo.

České společnosti by se mohly prosadit v dodávkách efektivních a finančně dostupných systémů na čištění příměstské vody a také čističek menší rozsahu pro komunity mimo velká města. Vedle toho by mohly české společnosti představit jednotky na odsolování vody.