mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Alžírsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Z hlediska HDP je Alžírsko na 58. místě na světě a druhou největší ekonomikou v severní Africe. Země drží 18. největší zásoby ropy a 10. největší zásoby zemního plynu na světě. Z pandemie vyšlo Alžírsko v roce 2020 s propadem HDP o 5,1 % a s průmyslovou produkcí sníženou o 10,7 % v porovnání s rokem 2019. V roce 2021 alžírská ekonomika zaznamenala růst o 3,9 %, ale v roce 2022 se počítá s mírným poklesem růstu na 2,8 %. Růst v ropném a plynárenském sektoru v roce 2022 by měl být vyšší než v ostatních sektorech ekonomiky s ohledem na vzestup cen plynu a ropy. Deficit státního rozpočtu se mezi roky 2019 a 2020 více než zdvojnásobil z 5,6 % na 12,6 %. Tempo čerpání zahraničních devíz se v posledních několika letech také zdvojnásobilo, což vedlo vládu v letech 2020 a 2021 k výraznému snižování dovozů. Co se týče podmínek obchodování, podle dat Světové banky z roku 2020 se Alžírsko nachází na 152. místě ze 190 hodnocených zemí. Alžírsko se nyní zaměřuje na diverzifikaci ekonomiky a podporu zahraničních investic mimo produkci a vývoz zemního plynu a ropy a souvisejících produktů, které představují přes 90 % celkové hodnoty vývozu.

 

Alžírsko - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Alžírsko 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -5,1 3,9 2,8 1,5 1,3
Průmyslová produkce (% změna) -10,7 4,0 1,0 0,8 0,2
Veřejný dluh (% HDP) 62,5 63,4 64,4 69,8 74,9
Míra inflace (%) 2,1 6,7 8,6 7,0 5,8
Populace (mil.) 44,3 45,2 46,1 47,0 48,0
Nezaměstnanost (%) 16,0 16,9 15,8 16,0 16,5
HDP/obyv. (USD, PPP) 11 210,0 11 780,0 12 370,0 12 620,0 12 850,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) -18,2 -7,4 -3,9 -9,1 -11,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -13,0 -1,3 2,8 -1,3 -3,8
Exportní riziko OECD 5/7 5/7 5/7    
Konkurenceschopnost - -      

 

Vývoj HDP

Alžírsko 1,0 -5,1 3,9 2,8 1,5
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Rozvojové ekonomiky 2,6 -2,8 6,2 2,7 3,4

 

Podíl sektorů

zemědělství 12,5
průmysl 33,9
služby 53,6

 

Alžírsko - Import dle zemí

Čína 16,3
Francie 13,9
Rusko 8,5
Itálie 7,5
Španělsko 7,3

 

Alžírsko - Import dle zboží

Celkem 33,7
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) 6,1
Plyn zemní, případně zkapalněný 5,0
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 3,7
Předměty obchodu zvláštní 2,5
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 1,1

 

Alžírsko - Příležitosti pro český export

 

Důlní, těžební a ropný průmysl

Alžírsko kromě tradiční těžby zemního plynu a ropy stále více akcentuje využití dalších nerostných zdrojů. Země plánuje prospekci a těžbu zásob železné rudy, lithia, fosfátů, manganu, olova, zinku, ale i zlata a diamantů. Alžírsko chce investovat do hornictví až 67 mil. EUR do roku 2028. Příležitosti pro české firmy představuje prospekce a těžba hornin a následné zpracování nerostných surovin.

Alžírsko stále držící 18. největší zásoby ropy a 10. největší zásoby zemního plynu. Pod tlakem hospodářské a zdravotní krize zaměřuje nově svůj zájem na ostatní významné surovinové zdroje. Ministerstvo energetiky a dolů pod vedením Mohameda Arkaba nyní připravuje Komplexní geologickou mapu zobrazující surovinový potenciál Alžírska, novou strategii těžby, a s tím související úpravu hornického zákona 14-05. Zadlužené státní podniky a prozatím nedostatečná síť obchodních společností nevládnou dostatečnou kapacitou pro rozvoj těžby, proto se těžba i přes omezující investiční pravidlo 49/51 (vysv. 49 % pro zahraničního partnera) otevře zahraničním investorům.

Alžírsko zamýšlí investovat do sektoru důlnictví až 67 milionů eur pro období let 2018–2028. V rámci plánu diverzifikace národního hospodářství, které dosud stálo primárně na zdrojích ropy a zemního plynu, je rozšíření těžby o další nerostné suroviny logickým krokem. Alžírsko totiž vládne světovými zásobami některých kritických surovin, zejména fosfátů. Až 80 % dělnických prací aktuálně zajišťují soukromé firmy a v trendu otevírání se soukromým zahraničním investicím chce alžírská vláda pokračovat, čímž se otevírá prostor pro přímé zahraniční investice i pro české společnosti.

Úprava Hornického zákona 14-05 má primárně směřovat k zatraktivnění důlního sektoru pro tuzemské i zahraniční investory. Koncem roku 2020 a začátkem roku 2021 se navíc uskutečnila série debat odborníků, která vyústila v identifikování hlavních os v těžbě nerostných surovin. Průzkum a těžba se zaměří mimo jiné na již existující významná ložiska v Ghar Djbilet, dále ložiska zlata v Hoggaru, olova a zinku v Oued Amizour (vilája Béjaia), a samozřejmě fosfáty v oblasti Bled El-Hadba (vilája Tébessa) a na východě Alžírska. Tato těžba by měla být akcelerována.

Zejména pak v případě fosfátů se chystá megaprojekt o rozpočtu až 16 mld USD v Tindoufu (na západě Alžírska). Alžírsko-čínská investiční spolupráce podniků Asmidal (pobočka Sonatrachu) a Manal společně s čínskou skupinou CITIC má ambici zařadit Alžírsko mezi největší světové vývozce hnojiv. Při rostoucích cenách pak právě fosfáty mohou Alžírsku zajistit naprosto klíčový příjem do státního rozpočtu. Krizi světové produkce potravin totiž může prohloubit i nedostatek fosfátů, které využíváme jako průmyslová či přírodní hnojiva. Bez nich se totiž současný zemědělský výnos může snížit až na polovinu. Ostatně i Evropská komise fosfáty opakovaně zařazuje na seznam Kritických surovin. Negativní prognózy dokonce hovoří o tom, že absence solidního řešení otázky fosfátů se následně může stát příčinou další zásadní globální krize, protože minerální rezervoár by mohl být vyčerpán už v roce 2040. A zde právě Alžírsko společně se Západní Saharou, Sýrií a Čínou, kde souhrnně leží 80 % světových zásob fosfátů, sehrávají navýsost významnou roli.

Jako perspektivní je jeví možnost spolupráce pro české společnosti v oblasti povrchové těžby (uplatnění českých zkušeností s těžbou fosfátů, dodávky strojírenského vybavení), prospekce nerostných surovin (vymezení ložiska nerostných surovin přes jeho osvojení až po vlastní povolení těžby, know-how z oblasti vedení důlně měřické a geologické dokumentace, výkon funkce závodního lomu, hlavního důlního měřiče, bezpečnostního technika, zpracování provozní dokumentace apod.) a těžba průmyslových surovin. Alžírskou stranu také zajímají chytrá řešení z oblasti digitalizace těžby a teledetekce surovin.

 

 

Energetický průmysl

Alžírsko je celosvětově 5. největší producent zemního plynu a 13. největší producent ropy, jehož 98 % příjmů plyne z vývozu těchto surovin. Země si uvědomuje nutnost postupného snižování závislosti na těchto dvou komoditách. Rychle rostoucí domácí spotřeba energie, zvyšování energetické účinnosti i zavádění obnovitelných zdrojů vyžadují výrazné investice do tohoto sektoru. V období 2021-2035 vláda plánuje výstavbu obnovitelných zdrojů energie o celkové kapacitě 15 TW. Další příležitosti pro české společnosti se týkají modernizace stávajících elektráren a rozvodných sítí.

Alžírsko již od 80. let střídavě zavádí legislativu cílící na energetický mix s důrazem na solární zdroje energie. Zatímco spotřeba elektrické energie v zemi se za posledních 5 let zdvojnásobila na dnešních 75 TWh, výhled pro rok 2050 hrozí zvýšením o další řád na 250 TWh (tj. 60 % vyrobené energie by se spotřebovala v tuzemsku, což významně ohrožuje zásoby plynu a příjmy z jeho vývozu).

Vzhledem k tomu, že v minulých letech došlo k drastickému propadu cen ropy a s tím spojeného výrazného poklesu státních příjmů, alžírská vláda si stále více uvědomuje potřebu diverzifikovat ekonomiku a nespoléhat se na volatilní trhy s ropou a plynem. Vláda proto schválila Revidovaný program zavedení obnovitelných zdrojů energie pro období 2021–2030, který si klade přibližně čtyřnásobně vysoké cíle v zavádění obnovitelných zdrojů energie a počítá s průběžným vypisováním mezinárodních veřejných zakázek na projekty fotovoltaických elektráren. V delším časovém horizontu vláda plánuje v období 2021–2035 výstavbu projektů obnovitelných zdrojů energie o celkové kapacitě 15 TW. V současné době je pro výrobu elektřiny využíván z 98 % zemní plyn a poptávka po elektřině roste v průměru o 7 % ročně.

Také EU vnímá energetickou tranzici v Alžírsku jako klíčovou prioritu, a v rámci Ekonomického a investičního plánu jižního sousedství (A New Agenda for the Mediterranean) počítá s projekty optimalizace energetické účinnosti a diverzifikace energetického mixu.

V roce 2022 byl spuštěn vládní projekt „Solar 1000 MW“, v rámci kterého budou postaveny solární elektrárny o kapacitě 50–300 MW v 11 lokalitách o celkové rozloze 4250 hektarů v šesti regionech na jihu Alžírska. Celková kapacita postavených elektráren by měla dosáhnout 1000 MW. Realizátorem projektu bude nedávno státem vytvořená Alžírská společnost pro obnovitelné zdroje energie Shaems. Na projektu bude ale spolupracovat s dalšími soukromými firmami z oboru. České společnosti by se v budoucnu mohly zapojit do realizace podobných projektů. Další možnosti se týkají modernizace stávajících elektráren a rozvodných sítí.

 

 

Obranný průmysl

Alžírsko dlouhodobě disponuje největším armádním rozpočtem v Africe a patří mezi přední dovozce zbraní. Objemné investice do obranného sektoru odrážejí složitou geopolitickou situaci země a šíření nekonvenčních hrozeb v regionu Sahelu. Alžírská armáda má zájem o bezpečnostní a obranné technologie, zbraně a munici, leteckou techniku i telekomunikační a radiolokační systémy.

Alžírsko je podle průzkumu institutu SIPRI 6. největších dovozcem zbraní na světě, a v posledních pěti letech dokonce dovoz zbraní navýšila o 64 %. Největšími partnery jsou zde Německo, Čína a Rusko. Alžírsko také dlouhodobě disponuje největším armádním rozpočtem v Africe a pro rok 2022 představuje obrana 23 % alžírského státního rozpočtu, tj. 8 mld. EUR (navýšení o 6 % oproti roku 2021). Dlouhodobou prioritou zůstává diverzifikace zdrojů dodávek zbraňových systémů a obranného vybavení. Alžírsko má i nadále zájem na konsolidaci místního vojenského průmyslu a jeho rozvoji.

Objemné investice do obranného sektoru odráží složitou geopolitickou situaci Alžírska, která se v posledních letech zkomplikovala také přítomností lidového revolučního hnutí hirak. Výsledky alžírského obranného průmyslu se každoročně předvádějí na veletrhu Foire de la production algérienne v hlavním městě Alžíru. Alžírská armáda má zájem o bezpečnostní a obranné technologie, zbraně a munici, leteckou techniku i komunikační a radiolokační systémy.

Přehled veřejných zakázek v tomto sektoru lze sledovat na portálech www.baosem.com, www.algeriatenders.com a www.mdn.dz. Alžírské ministerstvo vnitra také v roce 2020 navýšilo počet bezpečnostních složek o dalších 6000 tabulkových míst, která budou pravděpodobně vyžadovat další vybavení, a lze tak očekávat publikaci dalších tendrů.

 

 

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Alžírsko se s ohledem na stále rostoucí poptávku po vodě a klimatické změny potýká s nedostatkem vody a vodohospodářství se stává strategickým sektorem. Alžírská vláda plánuje financování projektů zaměřených na zpřístupnění nových vodních zdrojů, zavlažování, zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod s následným využitím v zemědělství. Vláda plánuje na projekty ve vodohospodářství vyčlenit 1 mld. EUR ročně.

Populačně rostoucí Alžírsko se nejen v reakci na zhoršování životního prostředí intenzivně zabývá otázkami spojenými s oblastí vodního a odpadového hospodářství. Současná politika alžírského ministerstva vodohospodářství se řídí Národním plánem správy vodních zdrojů pro období 2009–2030. Tento plán hovoří především o úsporné spotřebě vodních zdrojů pomocí úsporného zavlažování, zlepšení veřejných služeb ve vodohospodářství, rehabilitaci a rozvoji rozvodné sítě, zavlažovací sítě a sítě čisticích stanic.

Vláda plánuje nové projekty odsolování mořské vody s cílem zvýšit produkci pitné vody ze současných 561 milionů m3 ročně na dvě miliardy m3 do roku 2024. K 11 desalinizačním stanicím mořské vody v 9 regionech se počítá jen pro rostoucí potřeby hlavní města s výstavbou dalších 4 desalinizačních stanic na předměstí Alžíru. V Alžírsku se nachází kolem 200 čističek odpadních vod, které vyčistí přibližně 450 milionů m3 vody ročně. V příštích letech se plánuje výstavba nových čističek s tím, že v roce 2030 by celkový objem vyčištěné vody měl dosáhnout 2 mld. m 3 .

Vláda plánuje vyčlenit 1 mld. eur ročně na výstavbu 4 desalinizačních stanic mořské vody, výstavbu 73 čističek odpadních vod, 15 úpraven vody na pitnou vodu a stavbu nových přehrad o objemu 1,5 mld. vody, což povede k rozšíření zavlažovaných polí z 1,3 milionu ha na 2 miliony ha. Ministerstvo vodohospodářství a dodavatel vody Algerienne des Eaux navíc plánují snížit úniky vody z potrubí renovací téměř 2000 km potrubí každý rok a pořízením odpovídajícího zařízení pro řešení ztrát.

Podle prezidenta Alžírska představuje zemědělská produkce zásadní výzvu a je otázkou národní hrdosti. Zda se podaří výrazně změnit současnou situaci v zemědělství, bude ale záviset i na ochotě administrativy usnadnit realizaci nových vrtů na vodu, které v minulých letech nebyly realizovány. Získání povolení je velmi složité a časově náročné a podle dostupných statistik v současné době čeká na vyřízení úřady přibližně 4000 žádostí o vrt na vodu. Neméně důležité bude i zavedení moderních technologií zavlažování a větší využití recyklované vody pro potřeby zemědělství. Tento aspekt je o to důležitější, že v posledních letech Alžírsko trpí suchem a s ohledem na potřeby rostoucí populace opakovaně nedostatkem vody.

 

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Země investuje do modernizace stávajících a výstavby nových zdravotních zařízení ve veřejném i vojenském sektoru, poptává proto různá zdravotnická zařízení a materiál. Alžírsko má zároveň společně s Jihoafrickou republikou nejsilnější farmaceutický průmysl v Africe. Exportní potenciál by mohl generovat až 400 mil. USD ročně a vytváří tak příležitosti pro vývoz výrobních linek a chemických surovin.

Alžírsko má společně s Jihoafrickou republikou nejsilnější farmaceutický průmysl v Africe, exportní potenciál by mohl generovat až 400 mil. USD ročně. Alžírský trh s léčivy patří mezi nejvýznamnější v regionu severní Afriky a Blízkého východu díky silnému a trvalému růstu po dobu téměř 15 let, s růstem dosahujícím 8 % ročně. V současné době se obrat tohoto sektoru pohybuje kolem 4 miliard USD a prognózy jsou na úrovni 5 miliard USD v roce 2021. V zemi se vyrábí onkologické léky s vysokou přidanou hodnotou, během roku 2021 firma Saidal začala vyrábět vakcínu CoronaVac proti koronaviru ve spolupráci v čínskou firmou Sinovac, v roce 2022 by pak Alžírsko mělo být také soběstačné ve výrobě inzulinu. V roce 2020 se na alžírském trhu obchodovalo 320 v tuzemsku vyrobených léků. Alžírsko pokrývá místní výrobou 3 vlastní spotřeby léčiv (přesněji domácí výroba pokrývá 66 % hodnoty a 76 % objemu celkové spotřeby). Vláda plánuje v roce 2022 vývoz léčiv v hodnotě 50 milionů eur.

Alžírské firmy pod tíhou pandemie významně posílily výrobu ochranných masek, kdy je nyní v zemi 1635 výrobců, kteří jich denně vyrobí až 3,7 milionu kusů. Podobně vzrostl počet poskytovatelů lékařského kyslíku ze 2 na 6, kteří tak denně vyrobí 800 000 l plynu. Tuzemská výroba testovacích sad a dezinfekčních gelů pak měla příznivý dopad na snižování ceny pro spotřebitele a obecnou dostupnost prostředků.

Farmaceutický průmysl v Alžírsku však stále zaznamenává i nedostatky, např. od roku 2017 je doposud zastaveno 40 výrobních linek, které dříve produkovaly až 700 různých typů léčiv. Hlavní zájem bude alžírský farmaceutický průmysl i nadále zaměřovat na výrobu onkologických léků a léků na diabetes, které státní pokladnu ročně stále stojí kolem 1 mld. eur. Přestože strategický sektor je chráněn neatraktivním investičním pravidlem 49/51, vytváří příležitosti pro vývoz výrobních linek a chemických ingrediencí. Další možnosti se otevírají v oblasti specializovaného vybavení nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Alžírská vláda začátkem roku 2022 vyhlásila novou národní strategii rozvoje zdravotnictví v souladu s měnícími se potřebami obyvatelstva.

 

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Plán hospodářského rozvoje Alžírska staví na rozvoji zemědělského sektoru, který má zajistit potravinovou bezpečnost státu. Součástí plánu je modernizace zemědělství, zlepšení jeho výkonnosti a konkurenceschopnosti a posílení vývozu zemědělských produktů do roku 2024. Vláda plánuje investiční pobídky na projekty lokalizované především v jižních částech země a na náhorních plošinách se zaměřením na strategické plodiny a jejich zpracování, další projekty se zaměřují na dovoz skotu, výstavbu mlékáren a zpracovatelských závodů.

Plán hospodářského rozvoje 2020 staví do velké míry na rozvoji zemědělského sektoru s cílem zajistit potravinovou bezpečnost státu. Hovoří o modernizaci a především digitalizaci zemědělství, zlepšení jeho výkonnosti a konkurenceschopnosti s výhledem na posílení vývozu zemědělských produktů v horizontu roku 2024. Také předznamenává zavedení investičních pobídek na projekty lokalizované v jižních částech země a na náhorních plošinách zaměřené především na strategické kultury (obilniny, olejovitá semena, cukr) a jejich další zpracování. Zvláštní pozornost je věnována oblasti Sahary s ohledem na chov velbloudů – vznikat by tak měly mlékárny, jatka i zpracovatelské závody.

Od ledna 2021 platí v Alžírsku zákaz dovozu čerstvých i mražených červených mas. Dovoz červeného masa zemi ročně přišel na neuvěřitelných 122 mil. USD a v objemu ročně dosáhl 5000 tun. Cílem Plánu rozvoje zemědělství byla mimo jiné celková evaluace perspektiv tuzemského chovu skotu. V rámci snahy o rozvoj tuzemského chovu alžírské ministerstvo zemědělství vyhlásilo nové zootechnické požadavky stanovující stáří, váhu, zdravotní stav a vybraná plemena, která lze do země dovážet. Priorita, kterou alžírské ministerstvo zemědělství dává dovozu živých zvířat, se odráží i na snížení celních poplatků, které se v některých případech blíží nule. Alžírské ministerstvo zemědělství také podporuje ekologické zemědělství a ve své struktuře vytvořilo společně s ALGERAC odbor pro bio-certifikace.

Alžírsko i přes značný potenciál je s ohledem na rostoucí poptávku po základních potravinách závislé na importu potravin, jako je pšenice, ale i sušené mléko. Navíc domácí produkce obilovin zaznamenala kvůli suchu v sezoně 2020–2021 oproti předchozí sezoně pokles o 34 %. Výpadek produkce musel být nahrazen dovozem. Vzhledem k rostoucím cenám zemědělských komodit na mezinárodním trhu je však náhrada domácí produkce dovozem pro státní kasu velmi drahá a do budoucna je tato situace těžko udržitelná. I z tohoto důvodu vyhlásil alžírský prezident Tebboune koncem ledna 2022 jako prioritu rozvoj zemědělství, především v jižní části země, a nutnost rozvoje produkce obilnin, s cílem zajistit potravinovou soběstačnost.

 

 

Dopravní průmysl a infrastruktura

V Alžírsku se plánuje další rozvoj silniční, železniční i letecké infrastruktury, která je i s ohledem na rozlehlost území a potřebu modernizace stále nedostatečná. Ve velkých městech je stále více kladen důraz na koncept chytrých měst se zaměřením na dopravní telematiku. Ministerstvo dopravy zpracovalo akční plán a nouzová opatření, která mají vést k oživení pozemní, námořní a letecké dopravy. Vláda plánuje nastavit podmínky pro vstup soukromých společností do sektorů letecké i námořní dopravy.

V oblasti letecké i námořní dopravy dalo podle informací z tisku ministerstvo dopravy předběžný souhlas se vstupem několika soukromých společností na alžírský trh, bude však zachováno pravidlo 49/51 (kdy zahraniční investoři mohou vlastnit maximálně 49 % akcií). V současné době je tuzemská osobní letecká doprava v rukou státní společnosti Air Algérie a v menší míře Tassili Airlines, spadající pod státní energetickou společnost Sonatrach.

V oblasti námořní dopravy cestujících je přeprava zajišťována státní společností Algérie Ferries. Koncem roku 2021 byl ministerstvem dopravy navržen akční plán pro reorganizaci společností veřejné námořní dopravy pro cestující a zboží, jakož i opatření zaměřená na zajištění dovozu strategických produktů a posílení společnosti pro přepravu cestujících. Zatím však k liberalizaci v těchto sektorech nedošlo. V oblasti logistiky ministerstvo dopravy podporuje propojení, interoperabilitu a komplementaritu mezi různými druhy dopravy, zejména námořní, železniční a silniční přepravou zboží.

Alžírsko disponuje rozlehlou sítí letišť a železniční dopravy, která se nadále rozvíjí a je třeba zajistit i údržbu a instalaci různých technologických zařízení. Alžír i regionální města trpí přetíženou silniční dopravou a města investují do systému veřejné dopravy, která je poddimenzovaná. Všechny tyto dopravní sektory skýtají potenciál pro export a inovativní řešení českých firem.

Dalším perspektivním tématem je integrace dopravy a chytrých technologií. V roce 2018 hlavní město Alžír hostovalo Smart Cities Global Technology and Investment Summit a od té doby se magistrát aktivně zajímá o koncept chytrých měst zejména s důrazem na dopravní telematiku, ale například i energetickou úspornost. Alžírsko se jako jedna z mála zemí světa může od roku 2020 chlubit institucí na úrovni ministerstva, která prosazuje a chrání zájmy mikropodniků a znalostní ekonomiky. Start-upová scéna se postupně rozrůstá a některá řešení slaví úspěch. Start-upy hledají možnosti zahraničních investic, fúze a chtějí nabízet přeshraničně své služby. Dnes již bývalý alžírský start-up Yassir, obdoba celosvětově známé služby Uber, se rozrůstá a vstupuje mimo ty severoafrické i na kanadský trh. Valná většina alžírských start-upů jsou však často elektronické obchody, půjčovny kol či aut, nebo nepříliš nápadité mobilní aplikace, které nezískaly popularitu.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2023

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688