Životní úroveň pod tlakem, reálné mzdy klesly takřka o 10 %
Průměrná mzda v České republice vzrostla ve
druhém čtvrtletí o 4,4 % nad 40 tisíc Kč. Cenová hladina ovšem rostla výrazně
rychleji a inflace ve stejném období dosáhla 15,8 %. Výsledkem je největší
pokles reálných mezd v tomto století, a to o 9,8 %. Kromě vysoké inflace k
celkové dynamice negativně přispěla i vysoká srovnávací základna z minulého
roku, která byla ovlivněna zejména vyplácením pandemických odměn ve
zdravotnictví. Výše reálného poklesu je víceméně v souladu s očekáváním nás i
trhu. ČNB ve své poslední prognóze očekávala pokles reálných mezd o 13,1 %, při
růstu nominálních o 2,7 %. Teoreticky by tak mzdová dynamika mohla patřit mezi
argumenty pro zvyšování úrokových sazeb, prozatím ale pravděpodobně není
odchylka od prognózy tak zásadní.
Konkrétně dosáhla
průměrná mzda ve druhém čtvrtletí 40 086 Kč. Tak jako v předchozích
letech ale platí, že mediánová mzda – na kterou dosáhne polovina zaměstnaných –
je nižší, a ve druhém čtvrtletí odpovídala 34 111 Kč. Ve srovnání s předchozím
rokem ale rostla o něco rychleji, než samotná průměrná mzda (5,3 % vs 4,4 %).
Rust průměrné reálné mzdy | |||||||
|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
|||
v % r/r | -9,8 | -3,5 | -9,5 | -9,5 | -13,1 | ||
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB | |||||||
V žádném ze sledovaných odvětví se nepodařilo zaměstnancům porazit inflaci a dosáhnout na reálný růst. Nejblíže k tomu byl sektor ubytování, stravování a pohostinství, kde i díky nižší srovnávací základně rostly mzdy o 11,3 %. Stále je zde ale průměrná mzda nejnižší v rámci všech odvětví (23 586 Kč). Podobnou rychlostí rostly mzdy i v odvětví informačních a komunikačních činností (+11 %), kde je průměrná mzda naopak ze všech sledovaných odvětví nejvyšší (69 854 Kč). O více jak 20 % mzdy klesaly ve zdravotní a sociální péči, což je ovšem dáno vysokou srovnávací základnou spojenou s vyplácením odměn za zvládání pandemie covid-19. Tento pokles z celkového výsledku ubral více jak 2 procentní body.
Ve většině odvětví docházelo ke zvyšování zaměstnanosti. Největšího růstu se dočkal sektor nemovitostí (+6,5 %), spolu se sektorem ubytování, stravování a pohostinství (+6,4 %). Nejvyšší pokles zaměstnanosti naopak nastal u admin. a podpůrných činností (-5,4 %).
Z územního pohledu rostla průměrná nominální mzda nejrychleji v Praze (+5,7 %, 49 tisíc Kč) a ve Zlínském kraji (+5,6 %, 36 tisíc Kč). Naopak nejpomaleji rostla v Ústeckém kraji (+1,6 %, 37 tisíc Kč).
Po 3% poklesu reálných mezd v Q4’21 a 3,5% poklesu v Q1’22 přišel v meziročním srovnání očekávaný výraznější propad kupní síly o téměř 10 %. Vzhledem k vysoké inflaci očekáváme, že dvouciferným tempem budou reálné mzdy klesat i po zbytek letošního roku a v průměru si tak české domácnosti podle naší prognózy reálně pohorší zhruba o 9 %. V příštím roce by vzhledem k postupnému ústupu inflace a většímu tlaku ze strany zaměstnanců mohlo docházet k obratu a nominálně podle nás mzdy v průměru za celý rok 2023 porostou dvouciferným tempem (okolo 11 %), srovnatelným s růstem cenové hladiny. To přeneseně může vytvářet na přelomu roku dodatečný tlak na ČNB, která bude chtít tlumit i případné náznaky možné vznikající cenové spirály.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz