Životní úroveň pod tlakem, reálné mzdy klesly takřka o 10 %

Průměrná mzda v České republice vzrostla ve druhém čtvrtletí o 4,4 % nad 40 tisíc Kč. Cenová hladina ovšem rostla výrazně rychleji a inflace ve stejném období dosáhla 15,8 %. Výsledkem je největší pokles reálných mezd v tomto století, a to o 9,8 %. Kromě vysoké inflace k celkové dynamice negativně přispěla i vysoká srovnávací základna z minulého roku, která byla ovlivněna zejména vyplácením pandemických odměn ve zdravotnictví. Výše reálného poklesu je víceméně v souladu s očekáváním nás i trhu. ČNB ve své poslední prognóze očekávala pokles reálných mezd o 13,1 %, při růstu nominálních o 2,7 %. Teoreticky by tak mzdová dynamika mohla patřit mezi argumenty pro zvyšování úrokových sazeb, prozatím ale pravděpodobně není odchylka od prognózy tak zásadní.

Konkrétně dosáhla průměrná mzda ve druhém čtvrtletí 40 086 Kč. Tak jako v předchozích letech ale platí, že mediánová mzda – na kterou dosáhne polovina zaměstnaných – je nižší, a ve druhém čtvrtletí odpovídala 34 111 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem ale rostla o něco rychleji, než samotná průměrná mzda (5,3 % vs 4,4 %).

Rust průměrné reálné mzdy
	Aktuální	Předchozí	RB		Trh		ČNB
v % r/r	-9,8	-3,5	-9,5		-9,5		-13,1
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB

V žádném ze sledovaných odvětví se nepodařilo zaměstnancům porazit inflaci a dosáhnout na reálný růst. Nejblíže k tomu byl sektor ubytování, stravování a pohostinství, kde i díky nižší srovnávací základně rostly mzdy o 11,3 %. Stále je zde ale průměrná mzda nejnižší v rámci všech odvětví (23 586 Kč). Podobnou rychlostí rostly mzdy i v odvětví informačních a komunikačních činností (+11 %), kde je průměrná mzda naopak ze všech sledovaných odvětví nejvyšší (69 854 Kč). O více jak 20 % mzdy klesaly ve zdravotní a sociální péči, což je ovšem dáno vysokou srovnávací základnou spojenou s vyplácením odměn za zvládání pandemie covid-19. Tento pokles z celkového výsledku ubral více jak 2 procentní body.

Ve většině odvětví docházelo ke zvyšování zaměstnanosti. Největšího růstu se dočkal sektor nemovitostí (+6,5 %), spolu se sektorem ubytování, stravování a pohostinství (+6,4 %). Nejvyšší pokles zaměstnanosti naopak nastal u admin. a podpůrných činností (-5,4 %).

Z územního pohledu rostla průměrná nominální mzda nejrychleji v Praze (+5,7 %, 49 tisíc Kč) a ve Zlínském kraji (+5,6 %, 36 tisíc Kč). Naopak nejpomaleji rostla v Ústeckém kraji (+1,6 %, 37 tisíc Kč).

Po 3% poklesu reálných mezd v Q4’21 a 3,5% poklesu v Q1’22 přišel v meziročním srovnání očekávaný výraznější propad kupní síly o téměř 10 %. Vzhledem k vysoké inflaci očekáváme, že dvouciferným tempem budou reálné mzdy klesat i po zbytek letošního roku a v průměru si tak české domácnosti podle naší prognózy reálně pohorší zhruba o 9 %. V příštím roce by vzhledem k postupnému ústupu inflace a většímu tlaku ze strany zaměstnanců mohlo docházet k obratu a nominálně podle nás mzdy v průměru za celý rok 2023 porostou dvouciferným tempem (okolo 11 %), srovnatelným s růstem cenové hladiny. To přeneseně může vytvářet na přelomu roku dodatečný tlak na ČNB, která bude chtít tlumit i případné náznaky možné vznikající cenové spirály.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.