Členka Výkonné rady ECB Schnabelová vyzývá ke tvrdšímu boji proti inflaci

Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová vystoupila minulý víkend na Jackson Hole Economic Policy Symposium pořádaném Federální rezervní bankou Kansas City ve Wyomingu. Její proslov vyzýval k silné reakci na vysokou inflaci, která momentálně sužuje velkou část světa. Podle ní je šoková terapie v této oblasti lepší než přetrvávající bolest.

„Otázkou, o které bych chtěla diskutovat, je, zda pandemie a ruská invaze na Ukrajinu budou předzvěstí bodu obratu pro makroekonomickou stabilitu, nebo zda se otřesy, byť nevýznamné, se nakonec ukáží jako dočasné, jako tomu bylo v případě globální finanční krize,“ řekla Schnabelová.

Vliv centrálních bank na hospodářskou prosperitu

Svou odpověď na ni označila Schnabelová za „odpověď dvourukého ekonoma“. Na jedné straně existuje hmatatelné riziko, že povaha a trvání otřesů zasahujících do ekonomik zůstanou v příštích letech nepříznivé. Na druhou stranu mají centrální banky dostatečný vliv na to, aby dokázali utvářet budoucí směřování ekonomik způsobem, který zmírňuje a omezuje konečný dopad těchto šoků na prosperitu a stabilitu.

Jak pandemie, tak válka na Ukrajině vedly k bezprecedentnímu nárůstu makroekonomické volatility. Jakmile se účinky pandemie a války vyplaví odezní, volatilita produkce a inflace se nutně sníží. Přesto se ekonomka domnívá, že v budoucnosti budou otřesy potenciálně větší, trvalejší a častější.

Hnacím motorem tohoto předpokladu je změna klimatu. Zkušenosti z posledních let ukazují, že závažnost extrémního počasí prudce roste, což vystavuje globální ekonomiku větší volatilitě výstupu produkce a inflaci.

Pohotovost kvůli změně klimatu

„Toto léto trpí Evropská unie – stejně jako mnoho jiných částí světa – jedním z nejzávažnějších such, přičemž téměř dvě třetiny území jsou ve stavu pohotovosti,“ řekla ve svém projevu. Dříve v případě volatility zmírňovaly následky globalizace a pružné dodávky energie. Současný stav nicméně ukazuje, že státy se místo ke globalizaci ubírají k regionalismu.

Jako východisko tedy Schnabelová apeluje na nastavení dobré fiskální politiky. „Vlády musí přizpůsobit svou politiku riziku dlouhodobého období nižšího potenciálního produktu. Vzhledem k tomu, že poměr dluhu k HDP je na historickém maximu, nebo se mu blíží, měly by se výdaje zaměřit na ochranu sociální soudržnosti a podporu zelených investic, které pomohou zajistit dlouhodobou prosperitu a obnovit fiskální prostor potřebný k utlumení budoucích otřesů.“

Cesta odhodlání

Oproti tomu měnová politika by podle ní měla chránit cenovou stabilitu. „Existují dvě cesty, kterými se mohou centrální banky vypořádat se současnou vysokou inflací: jedna je cesta obezřetnosti v souladu s názorem, že měnová politika je špatný lék na řešení nabídkových šoků. Druhý cesta je odhodlání.“

Odhodláním má Schnabelová na mysli důrazný boj s inflací, a to i při riziku nižšího růstu a vyšší nezaměstnanosti. V obráceném případě by přetrvávající inflace mohla způsobit větší nepokoje. Schnabelová dále argumentovala, že by centrální banky neměly ustupovat ve svém boji s inflací ze strachu, že poškodí ekonomický růst nebo spustí recesi.

Zdroj: Euroskop.cz, Pixabay.com