Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 30. červnu 2022 - podíl nezaměstnaniých osob činil 2,11%

13. 7. 2022

Ke konci června 2022 činil podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji 2,11 %, což bylo nejméně v mezikrajském srovnání. Nejnižší mírou nezaměstnanosti se může kraj prezentovat již dvacet šest měsíců v řadě. Úřady práce v kraji evidovaly ke konci druhého čtvrtletí roku 2022 přes 18 tisíc pracovních míst, z toho tři čtvrtiny pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci druhého čtvrtletí roku 2022 hodnoty 2,11 %, což bylo o 1,01 procentního bodu méně než na území celé ČR. Podíl nezaměstnaných žen je v kraji od konce března 2021 vyšší než podíl nezaměstnaných mužů. Ke konci června 2022 činila v kraji nezaměstnanost žen 2,46 % a nezaměstnanost mužů 1,79 %. Ve srovnání s předchozím měsícem poklesla v kraji pouze nezaměstnanost mužů (o 0,04 procentního bodu). Nezaměstnanost žen se v kraji naopak zvýšila (o 0,01 procentního bodu). Celková nezaměstnanost v kraji se však snížila, oproti předchozímu měsíci evidujeme pokles o 0,01 procentního bodu, ve srovnání s koncem června 2021 pak pokles o 0,25 procentního bodu.

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci června 2022 pohyboval v rozmezí od 2,11 % v Pardubickém kraji po 4,91 % v Ústeckém kraji, přičemž Pardubickému kraji patří pozice kraje s nejnižší nezaměstnaností již od konce května 2020. Podíl nezaměstnaných osob pod hranicí tří procent mělo celkem devět krajů (druhá nejnižší hodnota 2,22 % náležela Jihočeskému kraji). Naopak čtyřprocentní hranici překročil pouze Moravskoslezský kraj (4,67 %) a již výše zmíněný Ústecký kraj.

V meziokresním srovnání v rámci Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci června 2022 nacházel v rozmezí od 2,02 % v okresech Chrudim a Ústí nad Orlicí po 2,23 % v okrese Svitavy. Mezi všemi 77 okresy ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost pohybovala v rozmezí od 1,14 % v okrese Praha-východ po 8,04 % v okrese Karviná. Dále v žebříčku okresů s nejnižší nezaměstnaností evidujeme na druhém místě okres Praha-západ (1,49 %). Nejlépe umístěné okresy z Pardubického kraje se nacházely na 11. a 12. místě, nejhůře umístěný okres na 21. místě.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 30. 6. 2022
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci šestého měsíce roku 2022 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 7 602 nezaměstnaných osob, z toho 6 835 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Do evidence úřadů práce v kraji se nově hlásilo 1 378 uchazečů o zaměstnání. Evidence byla naopak ukončena 1 438 osobám, z toho 231 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Počet uchazečů o zaměstnání se tak na úřadech práce v kraji meziměsíčně snížil o 60. Nové zaměstnání si našlo 908 osob, z toho více než polovina získala nové zaměstnání díky úřadům práce (55,3 %). Nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti mělo v kraji 42,3 % uchazečů. Průměrná výše této podpory činila 9 398 Kč, což byla hodnota pod republikovým průměrem (9 716 Kč).

Úřady práce v kraji evidovaly ke konci června 2022 celkem 18 375 pracovních míst, z toho 13 839 pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání. Pro uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity měly úřady práce v kraji v nabídce 3 258 pracovních míst, pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 925 pracovních míst a pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 353 pracovních míst. Ve srovnání s předchozím měsícem poklesl celkový počet pracovních míst v evidenci úřadů práce v kraji o 177, oproti červnu předchozího roku o 810.

Ke konci června 2022 připadalo na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji 2,4 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 3,1krát. V okrese Ústí nad Orlicí bylo oproti uchazečům 2,4krát více pracovních míst, v okrese Chrudim 2,1krát více a v okrese Svitavy 1,6krát více.