Průmysl pozitivně překvapil (Analýza makroindikátorů)

Na výsledcích průmyslové produkce i zahraničního obchodu byl v březnu patrný vliv vysokých cen dovážených surovin i pokračující problémy se subdodávkami v automobilovém průmyslu. I přesto ale průmysl překvapil výrazně lepším výsledkem, ke kterému přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny. Zahraniční obchod naopak skončil v důsledku hlubšího deficitu s ropou a zemním plynem výraznějším propadem, než trh očekával. Zklamání přinesla i stavební výroba, která meziměsíčně poklesla. Podíl nezaměstnaných se v dubnu sice snížil, ale méně než jsme čekali. I tak ale počet volných pracovních míst zůstává vysoký a výrazně převyšuje počet uchazečů o zaměstnání.

Česká průmyslová produkce v březnu překvapila meziročním růstem o 0,3 % (NSA), když trh počítal s propadem o 2,6 %. V meziročním srovnání rostly téměř všechny její složky. Nejvíce k výsledku přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde byla dle ČSU vyšší zejména produkce uhelných elektráren. Výroba motorových vozidel meziměsíčně stagnovala, což byl opět důsledek problémů se subdodávkami. Hodnota nových zakázek sice meziročně vzrostla o 3,4 %, výsledek byl ale značně ovlivněn růstem cen v některých odvětvích.

Vysoké ceny komodit negativně dopadly i na výsledek zahraničního obchodu. Ten v důsledku většího deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (o 16 mld. CZK) vykázal v březnu schodek 13,8 mld. CZK. Meziročně byl výrazně nižší i přebytek obchodu s motorovými vozidly (o 10 mld. CZK). Naopak pozitivně se ve výsledku odrazil vyšší přebytek obchodu s elektřinou (+ 8,4 mld. CZK).

Nepříjemné překvapení přinesla stavební produkce za březen, která meziměsíčně klesla o 3,7 %, zatímco v únoru rostla o 4,8 %. K poklesu přitom došlo jak v pozemním, tak i inženýrském stavitelství (o 3,1 procenta meziměsíčně, resp. o 5,0 procenta). V meziročním srovnání růst celkové stavební produkce zpomalil z 18,9 procenta na 8,2 procenta.

Posledním dnes zveřejněným indikátorem byla dubnová nezaměstnanost. Podíl nezaměstnaných klesl z březnových 3,4 % na dubnových 3,3 %, přičemž my jsme čekali snížení až na 3,1 %. I tak se jedná o nejnižší číslo od listopadu loňského roku. Po sezónním očištění byl ale za duben patrný již mírný nárůst podílu nezaměstnaných (z březnového dvacetiměsíčního minima 3,23 % na dubnových 3,36 %). Celkový počet nezaměstnaných ve výši necelých 244 tisíc je však stále nejnižší od začátku pandemie, tedy od března 2020.

Pokud jde o další vývoj makroindikátorů, předpokládáme, že průmyslová výroba v průměru za celý letošní rok poklesne o 1 % po loňském 8% růstu. Klíčovou bariérou a hlavní nejistotou růstu zůstane nedostatek subdodávek do výroby. Jejich zlepšení předpokládáme spíše až od příštího roku, kdy počítáme s růstem průmyslové výroby kolem 2 % a v roce 2024 s dalším zrychlením nad 4 %. Zahraniční obchod za celý letošní rok skončí nejspíše v deficitu. Náš odhad počítá s mínus 32 miliardami korun. Trh práce zůstane utažený i navzdory přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Celkově za letošní rok čekáme podíl nezaměstnaných v průměru na 3,3 % po loňských 3,7 %. Zpomalení hospodářského růstu se projeví až v příštím roce, kdy čekáme mírný vzestup nezaměstnanosti na průměrných 3,5 %.