Další pokles nezaměstnanosti, v dubnu dosáhla 3,3 %
Ministerstvem
práce a sociálních věci zveřejňovaný podíl nezaměstnaných osob v dubnu
navázal na sérii poklesů a vůči březnu se snížil o 0,1 p.b na 3,3 %.
Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského listopadu. Oproti předcovidovým
hodnotám je jen na mírně vyšších úrovních, kdy v březnu 2020 dosahovala rovných
3 %. Stejně jako v předchozích měsících měla hlavní vliv na snížení nezaměstnanosti
sezónnost. Ta ale působila o něco slabším tempem, než jsme očekávali a výsledek
tak zaostal za naším odhadem, který předpokládal pokles až ke 3,2 %.
Znatelnější úbytek zaznamenal počet volných pracovních míst, což může souviset
s příchodem uprchlíků z Ukrajiny, kteří v některých případech nastupovali na
dlouhodobě neobsazené pozice.
Počet
evidovaných nezaměstnaných poklesl v březnu o necelých 10 tisíc na 243 658 osob.
Mezera mezi počtem nezaměstnaných a volných pracovních míst se po delší době zúžila,
když ubylo přes 15 tisíc pozic. Jejich počet ale uchazeče stále převyšuje – v
dubnu si šlo vybírat z 344 350 volných míst. Na každého nezaměstnaného tím
pádem připadá 1,41 pracovního místa, což vůči březnu představuje jen velmi
mírné snížení (z 1,42).
Míra nezaměstnanosti podle MPSV | ||||
---|---|---|---|---|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
|
v % | 3,3 | 3,4 |
3,2 |
3,2 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Reuters, MPSV |
Z pohledu jednotlivých částí Česka klesala nezaměstnanost vůči březnu v naprosté většině okresů. Nejrychleji v okrese Jindřichův Hradec, mírný nárůst nezaměstnaných si připsala naopak Praha-východ. Ta i přesto stále kraluje celkovému žebříčku, kdy nezaměstnanost zde dosahuje 1,1 % a na každého uchazeče připadá 9 volných pracovních míst.
I přesto, že výsledek byl o něco horší, než jsme ve své prognóze očekávali, český trh práce zůstává velmi silný. Negativně se na něm neprojevuje válka na Ukrajině, ani příliv uprchlíků z této oblasti. Prostor pro další zlepšování je ale podle nás omezený a hlouběji pod 3 % – tak jako tomu bylo v roce 2019 – nezaměstnanost klesat nebude. Riziko bude představovat zpomalující průmysl a celková nejistota ohledně dopadů války na Ukrajině, která povede k větší opatrnosti firem. Stoupající náklady zároveň snižují možnost podnikatelských subjektů výrazněji dohánět se mzdami inflaci a reálné výdělky budou nadále klesat. Očekáváme proto, že v letošním roce dosáhne nezaměstnanost sledovaná metodikou MPSV v průměru 3,3 %. V příštím roce pak v kontextu slabšího ekonomického vývoje dojde k mírnému nárůstu domácí nezaměstnanosti na úroveň okolo 3,6 %. Nic to ovšem nezmění na tom, že i nadále bude český trh práce patřit mezi nejkompetitivnější v rámci EU. Poptávka tak může slábnout pomaleji než v dalších evropských zemích, v důsledku čehož se i inflace může oproti dalším evropským zemím držet déle nad cílem centrální banky.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz