Co čekat od inflace v příštích měsících? Proinflační působení potravin v dalších měsících ještě zesílí

Růst spotřebitelských cen dosáhl v březnu meziročně 12,7 % z únorových 11,1 %. To je nepatrně více než medián očekávání trhu, jež počítal s 12,4 %. Ovšem nejistota ohledně vývoje inflace zůstává i nadále výrazná, což mimo jiné odráží i rozptyl očekávání od 12,0 % až po 13,2 %. Nejen že je statistika inflace ovlivněna výkyvy mezi poptávkou a nabídkou a omezeními v dodavatelských řetězcích, ale od března nově i válkou na Ukrajině, která představuje nákladový inflační šok.

Ten se projevil v březnové statistice skrz dražší ceny pohonných hmot, a tudíž proinflačním vývojem v oddíle dopravy. Dopad snížení spotřebních daní na benzin i naftu v období od června do září by měl být v kontextu průměru inflace za celý rok 2022 minimální. Další zdražení bylo zaznamenáno také u energií (zemní plyn +7,4% m/m, elektřina +1,7 %), což posunulo ceny vzhůru v oddíle bydlení (viz tabulka níže). Ceny potravin si drží spíše umírněnou dynamiku v kontextu vývoje cen na světových trzích s agrárními komoditami. V příštích měsících podle nás proinflační působení potravin ještě zesílí.

Spotřebitelská inflace
	Aktuální	Předchozí	RB	Trh	ČNB
v % r/r	12,7	11,1	12,7	12,4	9,8
v % m/m	1,7	1,3	1,6	1,4	-
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB

Inflace se od začátku roku drží výrazně nad prognózou ČNB, která mezi lednem a březnem počítala s navýšením z 9,4 % na 9,8 %. S překvapivě vyšší inflací současně narůstají také inflační očekávání. To nutí ČNB jít s úrokovými sazbami výše než původně zamýšlela i přesto, že od primárních dopadů války na Ukrajině do inflace odhlíží. K opatrnosti ale na druhé straně vybízí rizika výkonu ekonomiky a velmi nejistý výhled.

Inflace zakončila první kvartál těsně pod 13 %. Největší podíl na březnovém výsledku měly kategorie bydlení a dopravy, kde se odráží vyšší ceny energií a zdražení u čerpacích stanic. Ceny zboží meziměsíčně vzrostly o 2,5 %, ceny služeb o 0,4 %. Pro další měsíce očekáváme, že dynamika cen zboží bude převyšovat dynamiku služeb, jelikož segment zboží je více energeticky náročný. V uplynulých měsících jsme byli zvyklí na vyšší jádrovou než celkovou inflaci. Letos se pořadí prohodilo díky nárůstu cen energií i potravin, které ještě vystoupají v důsledku války na Ukrajině. Na druhé straně záporné reálné mzdy a nejisté vyhlídky ekonomiky snižují domácí poptávku a jádrová inflace by tak neměla již výrazně narůstat. Její další vývoj zahaluje do nejistoty především položka imputovaného nájemného, která se zvyšuje (mimo jiné) při růstu cen stavebního materiálu. Poptávková inflace tak bude upadat a vystřídá ji inflace nákladová. V průměru odhadujeme letošní celkovou inflaci na 12,6 %, vrcholit by měla pod 14 % na začátku léta.


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.