Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. lednu 2022 - nejnižší nezaměstnanost v mezikrajském srovnání.

9. 2. 2022

Ke konci ledna 2022 měl Pardubický kraj obdobně jako v předchozích dvaceti měsících nejnižší nezaměstnanost v mezikrajském srovnání. Všechny okresy Pardubického kraje patřily ke konci ledna 2022 mezi třicet okresů s nejnižší nezaměstnaností v ČR. Šestým nejnižším podílem nezaměstnaných osob vynikal mezi 77 okresy ČR okres Ústí nad Orlicí. Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadala dvě volná pracovní místa.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci prvního měsíce roku 2022 hodnoty 2,60 %, což bylo o 1,01 procentního bodu méně než na území celé ČR. Podíl nezaměstnaných žen (2,70 %) měl kraj vyšší než podíl nezaměstnaných mužů (2,51 %). Oproti předchozímu měsíci se celková nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,15 procentního bodu. Výrazněji se zvýšil podíl nezaměstnaných mužů (o 0,20 p. b.), vzrostl však i podíl nezaměstnaných žen (o 0,10 p. b.). Ve srovnání s koncem ledna roku 2021 se nezaměstnanost v kraji snížila. Celková nezaměstnanost poklesla o 0,57 procentního bodu, nezaměstnanost žen o 0,46 procentního bodu a nezaměstnanost mužů o 0,68 procentního bodu.

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci ledna 2022 pohyboval v rozmezí od 2,60 % v Pardubickém kraji po 5,28 % v Ústeckém kraji, přičemž Pardubickému kraji patří pozice kraje s nejnižší nezaměstnaností již od konce května 2020. Podíl nezaměstnaných osob pod hranicí tří procent mělo celkem pět krajů (druhá nejnižší hodnota 2,71 % náležela Praze). Pětiprocentní hranici nezaměstnanosti překročil Moravskoslezský kraj (5,25 %) a již výše zmíněný Ústecký kraj.

V meziokresním srovnání v rámci Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci ledna 2022 nacházel v rozmezí od 2,22 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,07 % v okrese Chrudim. Mezi všemi 77 okresy ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost pohybovala v rozmezí od 1,23 % v okrese Praha-východ po 8,61 % v okrese Karviná. V první desítce okresů s nejnižší nezaměstnaností evidujeme na 6. místě okres Ústí nad Orlicí. První desítce se přiblížil okres Pardubice (11. místo). Okresy Svitavy a Chrudim patřily do první třicítky okresů s nejnižší nezaměstnaností (27. a 28. místo).

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. 1. 2022
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci ledna 2022 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 9 306 nezaměstnaných osob, z toho 92,0 %, tj. 8 565 osob patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Do evidence úřadů práce se nově hlásilo 2 028 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 505 osobám (včetně osob vyřazených z evidence). Počet uchazečů o zaměstnání se tak na úřadech práce v kraji meziměsíčně zvýšil o 523. Nové zaměstnání si našlo 1 093 uchazečů, z toho každý druhý získal nové zaměstnání díky úřadům práce (51,0 % uchazečů). Nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti měla necelá polovina uchazečů (46,6 %). Průměrná výše této podpory v kraji činila 8 791 Kč, což byla hodnota pod republikovým průměrem (9 273 Kč).

Úřady práce v Pardubickém kraji evidovaly ke konci ledna 2022 celkem 18 371 pracovních míst, což bylo o 691 pracovních míst více než v předchozím měsíci. Ve srovnání s koncem ledna 2021 se počet pracovních míst snížil o 3 061. Na poklesu nabídky volných pracovních míst se podílel především okres Pardubice (o 3 629 míst) a několika místy také okres Svitavy (o 18 míst). Naopak v okresech Ústí nad Orlicí a Chrudim se nabídka volných pracovních míst zvýšila (o 319, respektive o 267 míst).

Ke konci ledna 2022 připadala na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji dvě volná pracovní místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů třikrát. V okrese Ústí nad Orlicí bylo oproti uchazečům 1,8krát více pracovních míst, v okrese Svitavy 1,4krát více a v okrese Chrudim 1,3krát více.