Jaké události budou nejvíce ovlivňovat trhy v roce 2022?

Přestože varianta omikron může zpomalit oživení, výhled růstu vypadá zatím dobře. Domníváme se, že současné tržní prostředí je příznivé pro akcie a vybrané komoditní segmenty, jako jsou ropa a cyklické kovy. S dluhopisy je to obtížnější. Vysoká inflace a jestřábí politika centrálních bank hrozí tlakem na růst výnosů státních dluhopisů. V centru pozornosti bude letos nejen inflace a měnová politika, ale také politický vývoj.

Joe Bidenovi se nepodařilo získat podporu demokratického senátora Joea Manchina a program Build Back Better, který měl podpořit růst v USA, byl pozastaven. Jestliže tato legislativa neprojde Senátem, což je nyní pravděpodobné, sníží se nejspíš odhad pro americký hospodářský růst. Listopadové volby v USA budou mít zásadní význam na sílu Bidenovy administrativy ve zbytku funkčního období.

Už v lednu se volí nový prezident v Itálii, což by mohlo mít vliv na budoucí roli premiéra Maria Draghiho. V dubnu proběhnou prezidentské volby také ve Francii. Na mezinárodní scéně bude třeba pečlivě sledovat napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, nepokoje v Kazachstánu a vztahy mezi USA a Čínou.

Pokud jde o pandemii, zdá se, že nejhorší obavy se nenaplní. Omikron je sice nakažlivější než předchozí varianty, ale naštěstí vyvolává mnohem méně závažná onemocnění, takže nezpůsobuje přetížení nemocnic. Globální dopad omikronu je zvládnutelný, ale prodlužuje problémy na straně nabídky, především na už tak napjatém trhu práce, a pravděpodobně bude dál zpomalovat růst globální ekonomiky.

Inflace se snad v průběhu roku sníží, ale nejistota zůstává vysoká

Ve většině vyspělých států inflace v posledním čtvrtletí loňského roku výrazně rostla, což bylo do značné míry způsobeno nárůstem cen energií. Růst jádrové inflace přitom není dán ani tak celkovou úrovní poptávky, ale spíše jejím složením. Poptávka po službách je nižší, zatímco poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby je výrazně vyšší než před pandemií a naráží na problémy v globálních dodavatelských řetězcích.

Přesto existuje velký rozptyl v míře jádrové inflace. V USA a ve Spojeném království je mnohem vyšší než v Evropě nebo v Japonsku. Jedním z důvodů může být to, že se mnohem vyšší americké fiskální stimuly přelily do nárůstu poptávky po spotřebním zboží v USA. Roli zde hraje také americký trh práce, na kterém – na rozdíl od Evropy a Japonska – stále výrazně zaostává nabídka. Velká Británie zase čelí vážným omezením nabídky zboží a práce, protože brexit výrazně snížil její integraci s EU.

V první polovině roku 2022 může inflace zůstat zvýšená, ale ve druhé polovině roku 2022 by se měla snížit s tím, jak se sníží růst cen energií. Očekává se i normalizace složení poptávky a stavu dodavatelských řetězců. Tato očekávání jsou však kvůli stále probíhající pandemii nejistá.

Centrální banky se chystají zpřísňovat politiku různou rychlostí

Fed se zjevně více zaměřil na potenciální rizika růstu inflace. Urychlil omezování nákupů dluhopisů a v letošním roce trh počítá s tím, že třikrát zvýší úrokové sazby. Z prosincového zasedání Fedu dokonce vyplynula možnost brzkého rozpouštění jeho bilance. Proto nepřekvapilo další zvýšení výnosů amerických dluhopisů na 1,8 %, což je nejvyšší úroveň od ledna 2020.

Evropská centrální banka sice na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci nouzového pandemického programu (PEPP), ale hodlá dál ekonomiku podporovat. Pravidelné programy nákupu aktiv budou ve druhém čtvrtletí dočasně navýšeny z 20 na 40 miliard eur. Ve čtvrtém čtvrtletí se pak mají opět snížit na 20 miliard eur. Po prosincovém zasedání ECB se ale letos v eurozóně neočekává žádné zvýšení sazeb. To znamená, že ECB bude mít cenný čas na vyhodnocení vývoje ekonomiky a inflačního výhledu.

 Zdroj: NN Investment Partners