Komentované výsledky Sčítání 2021 – Praha. Podle údajů ze sčítání 2021 v Praze bydlí 1,3 milionu obyvatel, tedy o 2,6 % více než před deseti lety.
Podle údajů ze sčítání 2021 v Praze bydlí 1,3 milionu obyvatel, tedy o 2,6 % více než před deseti lety. Průměrný věk obyvatel je 41,4 let a Praha má tedy nejmladší obyvatelstvo mezi kraji. Obě neproduktivní složky populace nabyly početně na významu, zatímco počet osob v produktivním věku (15-64 let) zaznamenal pokles. Mezi cizinci dominují občané Ukrajiny, kterých byla téměř třetina. Vysokoškoláci tvoří 34 % z obyvatel 15 letých a starších a jejich zastoupení se od minulého sčítání ještě významně zvýšilo. Většinu domovního fondu v Praze tvoří domy postavené mezi lety 1920-1945 (26 %) a 1991-2011 (23 %), domy jsou nejvíce vlastněné fyzickými osobami (68 % domů) a společenstvím vlastníků bytů (20 %).
Podle údajů ze sčítání 2021 počet obyvatel hlavního města oproti roku 2011 ještě mírně vzrostl na 1 301 489 obyvatel. Růst počtu obyvatel, kteří na území obvykle bydlí, byl proti minulému sčítání 2,6 %, zatímco v celé ČR to bylo jen 0,8 %. Největší nárůst počtu obyvatel proběhl ve Středočeském kraji (o 9,8 %). Z průběžných statistik víme, že růst počtu obyvatel způsobuje v Praze zejména migrace. Kladný přirozený přírůstek (převaha narozených nad zemřelými) má na růst počtu obyvatel prozatím také svůj vliv.
O málo více než v Praze, vzrostl počet obyvatel také v Jihomoravském kraji (o 2,9 %). Naopak některé kraje jsou dlouhodobě populačně ztrátové a projevilo se to i v tomto sčítání. Největší relativní úbytek obyvatel od sčítání v roce 2011 zaznamenal Karlovarský (-5,6 %) a Moravskoslezský kraj (-3,6 %).
Vývoj počtu obyvatel v Praze podle údajů ze sčítání (1980, 1991, 2001, 2011, 2021) *)
*) v letech 1980 až 2001 podle trvalého pobytu, v letech 2011 až 2021 podle obvyklého pobytu
Průměrný věk obyvatel Prahy je podle posledního sčítání 41,4 let, mužská populace je mladší než populace ženská. To samé platí o Česku jako celku, ale muži i ženy jsou zde starší, než v Praze.
Děti do 14 let (včetně) tvoří 15 % obyvatel bydlících v Praze, obyvatelé v produktivním věku (15-64 let) 66 % a osob 65-ti letých a starších je 18 % obyvatel Prahy. Mezi obyvateli v produktivním věku je stejný podíl žen i mužů, u osob ve věku 65 a více let převažují ženy poměrně výrazně – je jich téměř 60 %. Od sčítání provedeném v roce 2011 došlo v Praze ke zvýšení podílu dětí (o 3 p. b.) a obyvatel v seniorním věku 65 a více let (o 3 p. b.), ale naopak pokleslo zastoupení obyvatel v produktivním věku (o 5 p. b.).
U obyvatel s českým státním občanstvím převažují ženy, zatímco obyvatelstvo Prahy s cizím státním občanstvím je převážně mužské (převaha mužů je 52 %). Tato situace je patrná také v celé ČR.
Obyvatel s cizím státním občanstvím bylo podle údajů sčítání 177,2 tisíc, tedy přibližně 14 % z celkové populace. Mezi cizinci převládali Ukrajinci, kterých byla téměř třetina. Zastoupení cizinců ze Slovenska a Ruska bylo prakticky vyrovnané (14 % a 13 %). Osoby z Vietnamu představovali zhruba 7 % cizinců. Ukrajinci obecně dominují také v ČR celkem, ale v ČR je oproti Praze zvýšené zastoupení Slováků (19 %) a Vietnamců (11 %). Regionální rozdíly v cizinecké populaci jsou zřetelné z následujícího grafu.
Cizinci v Praze a krajích ČR (Sčítání 2021) *)
*) pouze osoby s jedním státním občanstvím, obvykle bydlící
Mezi muži bydlícími v Praze převládají svobodní[1] jedinci, je jich 52 %, ženatých mužů je 35 %. Rozvedených mužů je 10 %. Mezi ženami je 44 % svobodných1 a 33 % vdaných. Rozvedených žen je více (13 %) než rozvedených mužů (10 %). Zastoupení ovdovělých žen (9 % žen žijících v Praze) je 4,5 krát vyšší než zastoupení ovdovělých mužů. Je to dáno zvýšeným výskytem žen v populaci Prahy a vyšší nadějí dožití žen než mužů (v letech 2019-2020 byla vyšší cca o 4,7 let).
Vzdělanostní úroveň Prahy je dlouhodobě vyšší než v ostatních krajích, což vyplývá z jejího postavení v rámci ČR. Do Prahy se vzhledem k její ekonomické základně (firmy s vyšší přidanou hodnotou, koncentrace státních institucí) soustřeďují osoby s vyššími stupni vzdělání.
Obyvatelstvo 15-ti leté a starší podle vzdělání v Praze a ČR (2011, 2021) *)
*) obyvatelstvo obvykle bydlící
V roce 2021 bylo mezi obyvateli ve věku 15 a více let již téměř stejný podíl osob s vysokoškolským vzděláním (34 %) jako podíl osob s úplným středním vzděláním s maturitou (33 %). Téměř jednu pětinu tvořily osoby se středním vzděláním bez maturity, včetně vyučených (17 %). V Česku je naopak zvýšené zastoupení osob se vzděláním středním bez maturity (vč. vyučených) (31 %) a výrazně nižší je zastoupení vysokoškoláků (18 %). Praze se vzdělanostní strukturou nejvíce podobá Jihomoravský kraj, kde je také zvýšené zastoupení vysokoškoláků (21 %) a téměř stejný podíl osob se středním úplným vzděláním s maturitou (30 %).
Otázky na národnost a náboženskou víru jsou již tradičně dobrovolné, čemuž odpovídá i míra neodpovědí obyvatel na tyto otázky. Z celkového počtu obyvatel bydlících v Praze neuvedlo svou národnost 28,4 % obyvatel. Z osob, které na otázku národnost odpověděly a uvedly pouze jednu národnost, uvedlo nejvíc národnost českou (81 %), ukrajinskou (3 %), slovenskou a ruskou (2 %). V celé České republice byl významnější podíl osob, které uvedly národnost českou (84 %) a moravskou (5 %).
Obyvatelstvo podle náboženské víry v Praze a ČR (2011, 2021) *)
*) obyvatelstvo obvykle bydlící
Míra neodpovědí na otázku na náboženskou víru byla v posledním sčítání 2021 nižší než v roce 2011. Zhruba 28 % obyvatel Prahy se k otázce nevyjádřilo. Ze všech osob, které se k otázce vyjádřily, bylo nejvíce těch bez náboženské víry (69 %) a pak osob, které se označily jako věřící a hlásící se k některé z církví, náboženskému hnutí, nebo směru (16 %). O něco méně bylo osob, které se označily jako věřící, ale nehlásily se k žádné církvi (téměř 15 %). Oproti sčítání roku 2011 se velmi mírně zvýšil podíl osob, které se označily jako věřící ale nehlásící se k žádné církvi. Také se zvýšil podíl osob bez víry. Podobně tomu bylo v Česku celkem, i když zde více než v Praze poklesl podíl osob hlásících se k církvi a naopak více se zvýšil podíl osob bez náboženské víry.
V Praze bylo podle sčítání lidu, domů a bytů 2021 celkem 107,5 tisíc domů, tedy o téměř 8 % více než při minulém sčítání. Od sčítání v roce 1980 rostl počet domů mezi jednotlivými sčítáními podobným tempem (o 6 až 8 %), výjimkou bylo období 2001 až 2011, kdy došlo k výraznějšímu zvýšení počtu domů (o 13 %). Středočeský kraj, který je s Prahou silně propojen, zaznamenal v posledních dvou desetiletích vždy vyšší růst počtu domů než Praha. Z průběžných statistik víme, že ve Středočeském kraji je dokončováno více rodinných domů, zatímco v Praze více domů bytových. To se odráží také ve struktuře domovního fondu podle vlastnictví (viz dále).
Domy v Praze a vývoj jejich počtu od roku 1980, srovnání se Středočeským krajem *)
*) údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 1980, 1991, 2001, 2011, 2021
V Praze bylo podle údajů ze sčítání 2021 zhruba 68 % domů ve vlastnictví fyzických osob a dále 20 % domů ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (SVJ), což jsou především bytové domy. Také v sousedním Středočeském kraji byla většina domů ve vlastnictví fyzických osob (zde se jedná především o rodinné domy) a tento typ vlastnictví naprosto dominoval (byl zjištěn u téměř 92 % všech domů). Na spoluvlastnictví vlastníků bytů zbývalo pouze 4 % domů. Ostatní formy vlastnictví jsou tu zanedbatelné. V Praze je oproti ostatním krajům ještě poměrně výrazné zastoupení jiných právnických osob, které vlastní téměř 7 % domů.
Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce (Praha, ČR, Středočeský kraj) podle Sčítání 2021
V domovním fondu Prahy stále ještě převažují domy postavené mezi obdobím první republiky a druhou světovou válkou (je jich téměř 26 %). Ve Středočeském kraji jsou to domy postavené mezi lety 1991-2010 (je jich 23 %), tedy v období masivní výstavby především v zázemí Prahy. Menší zastoupení mají domy postavené v období 1971-1990. V domovním fondu Prahy je také významný podíl domů postavených nebo zrekonstruovaných mezi lety 1991 a 2010 (23 %), o něco menší podíl (téměř 18 %) je domů postavených v letech 1971-1990, kam spadá období komplexní bytové výstavby.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
[1] Vztaženo na celou populaci, tzn. včetně dětí
Metodické vysvětlivky k ukazatelům Sčítání 2021 lze nalézt níže na stránce zde.
Další údaje a informace naleznete zde:
Web www.scitani.cz - První výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – kraje a ČR
Veřejná databáze – První výsledky SLDB 2021
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kontakt:
Jana Podhorská
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 737 280 502
E-mail: jana.podhorska@czso.cz
Přílohy
-
komentované První výsledky Sčítání 2021 - Hl. m. Praha - pdf
-
První výsledky Sčítání 2021 - Hl. m. Praha a ČR - data
-
První výsledky Sčítání 2021 - metodické vysvětlivky
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz