Ekonomika letos poroste o 3,1 %, průměrná inflace dosáhne 8,5 %

Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci odhaduje růst ekonomiky v roce 2021 o 2,9 %, pro rok 2022 pak zrychlení růstu na 3,1 %. V letošním roce očekáváme zvýšení průměrné míry inflace na 8,5 % ze 3,8 % v roce 2021. Míra nezaměstnanosti podle odhadu MF v roce 2021 dosáhla 2,8 % a pro rok 2022 očekáváme další pokles až na 2,3 %.

„Hlavním makroekonomickým problémem letošní roku bude akcelerující inflace. Průměrný růst cen letos podle našich odhadů dosáhne 8,5 %, v prvním čtvrtletí dokonce meziroční inflace bude atakovat hranici 10 %. My jako vláda máme jen omezené možnosti, jak se zvýšenou inflací bojovat, ale nesmíme na ně rezignovat. Expanzivní fiskální politika státu vedla mezi lety 2019-2021 k nárůstu zadlužení vládních institucí z 30 % na 42 % HDP. Nám teď nezbývá, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit jen s takovými prostředky, které máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Na základě aktualizované predikce můžeme v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun. O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím,“ dodal Zbyněk Stanjura.

Pro rok 2021 odhadujeme, že ekonomika vzrostla o 2,9 %, k čemuž kladně přispěla domácí poptávka, nejvíce navýšení zásob a spotřeba domácností. Naopak saldo zahraničního obchodu růst hrubého domácího produktu silně zpomalilo. Predikujeme, že v letošním roce česká ekonomika vzroste o 3,1 %, tažená investičními výdaji soukromého i veřejného sektoru, stejně jako i nadále spotřebou domácností. Tu však bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií. Ekonomický výkon by mělo rovněž zvyšovat saldo zahraničního obchodu.

Vysoká inflace se stává makroekonomickým a sociálním problémem. Průměrná míra inflace v roce 2021 dosáhla 3,8 %. Meziroční inflace by se v 1. čtvrtletí 2022 měla pohybovat v blízkosti 10 % a i ve zbývající části roku by měla zůstat zvýšená. Průměrná míra inflace v roce 2022 by měla činit 8,5 %. K inflaci by letos měl významně přispět nárůst cen elektřiny a zemního plynu. Proinflačním směrem bude působit také cena ropy a jednotkové náklady práce, síla těchto faktorů by ale měla být menší než v roce 2021. Frikce v zásobování nejspíše budou přetrvávat i v první polovině roku. Protiinflačně by se naopak mělo projevit posilování české koruny k euru.

Na trhu práce se po krátké pauze opět projevují nerovnováhy, které jej charakterizovaly před propuknutím epidemie. Nedostatek pracovníků přetrvává prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Díky pokračujícímu hospodářskému růstu se nezaměstnanost dále snižuje. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a že v roce 2022 dále poklesne až na 2,3 %.

Hospodaření sektoru vládních institucí bylo v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Odhadujeme, že expanzivní fiskální politika vedla k deficitu ve výši 6,1 % HDP a nárůstu zadlužení na 42,0 % HDP.

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Prognóza pracuje se scénářem, že se současné zhoršování epidemické situace podaří zvládnout bez nutnosti přijmout makroekonomicky významná protiepidemická omezení a že ještě v první polovině letošního roku budou přetrvávat nepříznivé efekty vysokých cen vstupů a narušených výrobních řetězců.

Významnými riziky zpomalujícími růst ekonomiky jsou tak kromě samotného vývoje epidemie pokračující problémy v globálních dodavatelských řetězcích, stejně jako vyšší, potažmo déle trvající inflační tlaky. Mezi vnitřní rizika patří vývoj na trhu práce, nedostatek pracovní síly by ale mohl podpořit dynamiku mezd a investic zvyšujících produktivitu práce. Dalším vnitřním rizikem je nadále cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Na druhou stranu může pozitivním směrem působit mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.

Ministerstvo financí aktualizovalo Makroekonomickou predikci České republiky. Predikci projedná dne 25. ledna 2022 Výbor pro rozpočtové prognózy a vyhodnotí ji z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění, jelikož bude sloužit jako makroekonomický rámec nového návrhu státního rozpočtu na rok 2022.

Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory
		2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2021	2022
							Aktuální predikce		Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt	mld. Kč, b.c.	4 797	5 111	5 410	5 790	5 694	6 103	6 617	6 038	6 498
	růst v %, b.c.	3,7	6,5	5,8	7,0	-1,7	7,2	8,4	6,0	7,6
Reálný hrubý domácí produkt	růst v %, s.c.	2,5	5,2	3,2	3,0	-5,8	2,9	3,1	2,5	4,1
Spotřeba domácností	růst v %, s.c.	3,8	4,0	3,5	2,7	-6,8	4,8	2,3	3,7	4,7
Spotřeba vládních institucí	růst v %, s.c.	2,5	1,8	3,8	2,5	3,4	1,9	0,4	2,3	0,4
Tvorba hrubého fixního kapitálu	růst v %, s.c.	-3,0	4,9	10,0	5,9	-7,5	0,8	5,4	4,6	5,4
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP	p.b., s.c.	1,4	1,2	-1,2	0,0	-0,5	-3,0	0,6	-2,5	0,4
Příspěvek změny zásob k růstu HDP	p.b., s.c.	-0,3	0,5	-0,5	-0,3	-0,8	3,2	0,0	1,6	0,0
Deflátor HDP	růst v %	1,1	1,3	2,6	3,9	4,4	4,1	5,2	3,4	3,4
Míra inflace spotřebitelských cen	průměr v %	0,7	2,5	2,1	2,8	3,2	3,8	8,5	3,5	6,1
Zaměstnanost (VŠPS)	růst v %	1,9	1,6	1,4	0,2	-1,3	-0,4	1,1	-0,5	0,8
Míra nezaměstnanosti (VŠPS)	průměr v %	4,0	2,9	2,2	2,0	2,6	2,8	2,3	3,0	2,7
Objem mezd a platů (dom. koncept)	růst v %, b.c.	5,7	9,2	9,6	7,8	0,2	5,7	5,4	5,3	5,1
Saldo běžného účtu	% HDP	1,8	1,5	0,4	0,3	3,6	-1,0	-1,3	-0,1	-0,3
Saldo sektoru vládních institucí	% HDP	0,7	1,5	0,9	0,3	-5,6	-6,1	.	-7,2	-4,4
Předpoklady:
Měnový kurz CZK/EUR		27,0	26,3	25,6	25,7	26,4	25,6	24,4	25,6	25,0
Dlouhodobé úrokové sazby	% p.a.	0,4	1,0	2,0	1,5	1,1	1,9	3,3	1,9	2,7
Ropa Brent	USD/barel	44	54	71	64	42	71	76	70	72
HDP eurozóny	růst v %, s.c.	1,8	2,8	1,8	1,6	-6,5	5,1	3,9	5,0	3,9

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z listopadu 2021.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.