Není žádným tajemstvím, že inflace rozděluje společnost. - Ranní glosa: Inflace = hlavní politické téma roku 2022

Není žádným tajemstvím, že inflace rozděluje společnost.

Není žádným tajemstvím, že inflace rozděluje společnost. Zejména ta energetická a potravinová výrazně více zasahuje relativně chudší část populace. Zatímco lidem s vyššími příjmy “pouze” snižuje úspory “odkládané” do investic, nízkopříjmové skupiny nutí činit velmi těžké volby a bolestivé úsporné kroky. Proto bude inflace také jedním z hlavních témat politických soubojů relativně rušného roku 2022. V dubnu se konají francouzské prezidentské volby, kde vysoké ceny a zdražování pohonných hmot (dané vyššími daněmi) v roce 2018 nastartovalo protesty hnutí žlutých vest. President Macron chce podobnému fiasku předejít, a proto ke konci uplynulého roku vyplatil 100eurový příspěvek 36 milionům pracovníků s nižšími a středními příjmy. Během jara vysoká inflace bezesporu ovlivní také maďarské volby, kde Viktor Orbán dostal po dlouhé době konečně silného vyzyvatele - konzervativního starostu Petera Markaie Zaye. I když sociální výdaje rostou před volbami nevídaným tempem a maďarské domácnosti jsou přece jen na vyšší inflaci zvyklé, ke konci roku 2021 byla velká část z nich rychlým růstem cen zaskočena - inflace dosáhla 14letých maxim. V listopadu pak Joea Bidena v USA čeká těžká zkouška - volby do Kongresu (tzv. mid-term elections) mohou ukončit nadvládu demokratů nad jednou anebo dokonce oběma komorami Kongresu. I když témat ve volbách bude řada, velkými “bičem” na vládnoucí demokraty bude akcelerující inflace, která v listopadu dosáhla 39letých maxim (6,8 %). A v neposlední řadě inflace ovlivní už tak vyostřenou debatu o “zelené legislativě” uvnitř EU. Je jasné, že vyšší inflaci jsou disproporčně lépe připraveny snášet regiony s vyššími příjmy (většinou na západě) než s nižšími příjmy (střední a východní Evropa). I když je dnes inflace primárně poháněná pandemií COVID-19, dekarbonizační snaha v sobě skrývá další inflační potenciál, kteří nejsou připraveni snášet všichni stejně. I před pandemií COVID 19 a nástupem vysoké energetické inflace více než třetina Rumunů neměla adekvátní teplotu v bytě a v Bulharsku se tzv. “energetická” chudoba podle některých odhadů týkala až čtyřiceti procent populace. Výrazné zdražení energií problém ještě vyostří a bude v těchto zemích dopadat úplně jinak než v západní Evropě - v Nizozemí nebo Dánsku se energetická chudoba týká řádově jen několika procent domácností.