Průměrné mzdy – 3. čtvrtletí 2021
Průměrná hrubá měsíční mzda dosahovala ve 3. čtvrtletí nominálně 37 499 korun a meziročně vystoupala o 5,7 %, resp. o 2 012 korun. Po zohlednění svižného růstu spotřebitelských cen se mzda reálně zvýšila o 1,5 %. Vzrostl i evidenční počet zaměstnanců, a to o 1,0 % (resp. 41 tis.), vyššího tempa docílil naposledy ve 3. čtvrtletí 2018.
Průměrná mzda po očištění od sezónních vlivů (např. i vyplacených odměn) se oproti 2. čtvrtletí 2021 zvýšila o 1,5 %. Mezikvartální tempa během letošního roku mírně zrychlovala, což odpovídalo i postupnému zotavování ekonomiky. Poprvé od počátku pandemie však poskytuje v zásadě nerozostřený obraz dynamiky mezd i jejich meziroční srovnání. Ve 3. čtvrtletí nebyly letos ani loni v oblasti veřejných služeb vyplaceny mimořádné odměny ve významnějším objemu. Rovněž i průměrná odpracované doba připadající na zaměstnance v celé ekonomice se meziročně téměř nezměnila a blížila se běžné úrovni před pandemií.
Prorůstově působilo ve 3. čtvrtletí na výši mezd zvyšující se napětí na pracovním trhu spojené jak s nízkou nezaměstnaností, tak s vysokým a dále rostoucím počtem volných pracovních míst. Nedostatek zaměstnanců limitoval produkci ve většině významných odvětví. Opačný vliv mělo patrně snížení efektivního zdanění u pracovníků, jež firmám umožnilo udržet vysokou zaměstnanost při nižším tlaku na růst nákladů práce. Část zaměstnavatelů zejména v tržních odvětvích tak zohlednila fakt, že lidem stoupnou čisté výdělky i bez zvyšování hrubých mezd. Kromě toho se mnohé firmy v odvětvích silně zasažených pandemií navzdory vládním stabilizačním programům potýkaly s finančními problémy, což jim snižovalo možnosti pro lepší ohodnocení nových i stávajících pracovníků.
Ve váhově dominantním odvětví zpracovatelského průmyslu se ve 3. čtvrtletí průměrné mzdy meziročně zvýšily o podprůměrných 5,4 %. Mzdová tempa zde za úrovní celé ekonomiky zaostávala i v období 2018 až 2020. Poprvé od roku 2018 zde však narostl počet zaměstnanců. Ten se ve 3. čtvrtletí meziročně zvyšoval ve většině významnějších průmyslových oborů – vyjma strojírenství a potravinářství. Dlouhodobý úbytek pracovních míst v těžbě a dobývání zrychlil, průměrná mzda zde vzrostla o 7,5 % a držela se již jen těšně nad úrovní celé ekonomiky. V zemědělství a lesnictví, stejně jako ve stavebnictví, naopak poptávka po pracovní síle rostla. Procentní růst mezd ale zůstával podprůměrný, obdobně jako jejich výše.
Průměrná mzda v celém sektoru služeb dosáhla ve 3. čtvrtletí téměř 39 tis. korun a meziročně se zvýšila o rovných 6 %. Nejvíce vzrostla v činnostech v oblasti nemovitostí (11,8 %), a to i díky vyššímu počtu odpracovaných hodin. V klíčovém odvětví obchodu byl mzdový růst lehce nadprůměrný 6,6 %, zčásti i vlivem nižší loňské základny. Mzdové tempo v dopravě a skladování činilo 4,4 % a bylo jedno z nejslabších ze všech tržních odvětví. Druhým rokem v řadě zde klesal i počet zaměstnanců, což souviselo s problémy v dodavatelských řetězcích v průmyslu i s pomalým oživováním příjezdového cestovního ruchu. Pracovní místa stále mírně ztrácelo i ubytování, stravování a pohostinství. Průměrné mzdy zde i díky navýšení minimální mzdy posílily o 7,1 %. Jejich výše ale dosahovala jen třetiny úrovně výdělků v informačních a komunikačních činnostech, kde činila 64,8 tis. korun měsíčně. Dynamický rozvoj ICT zvýrazněný během pandemie se v tomto odvětví odrazil i ve svižném růstu zaměstnanosti (3,2 %) i průměrných mezd (6,5 %). Peněžnictví a pojišťovnictví naopak pracovní místa mírně ztrácelo a také mzdové tempo zde za oblastí ICT dále zaostávalo.
Pokračoval i rozvoj veřejných služeb, kde přibývala pracovní místa ve všech hlavních odvětvích – nejvíce ve vzdělávání. Mzdový růst byl i ve 3. čtvrtletí výrazně rozrůzněný, na rozdíl od předchozích období se projevil hlavně vliv selektivního navyšování platových tabulek. Ve zdravotní a sociální péči mzda vzrostla o rovných 8 %, ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení o 2,3 %.
Medián mezd čítal ve 3. čtvrtletí u mužů 35,1 tis. korun, u žen 30,4 tis. korun. U obou pohlaví vzrostl meziročně shodně mírně přes 5,5 %. Podobně jako v předchozí části letošního roku se mzdové rozpětí nepatrně rozšířilo. Loni tomu bylo opačně, neboť mzdy zaměstnanců s nejnižšími výdělky narůstaly vyšším procentuálním tempem nežli výdělky vysokopříjmových zaměstnanců, a to především v 1. a 3. čtvrtletí.
Více informací na www.czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz