Procento
Dns zased á ČNB a zvýší sazby. Před minulým zasedáním jsem psal, proč by měla zvýšit sazby o 75 bodů, ačkoliv konsensus analytiků čekal „pouhých“ 50 bodů.
Tentokrát analytici čekají 75 bodů. Trh čeká taky cca 75 bodů. Včera zvýšila polská centrální banka o 75 bodů. Takže „znamení“ je víc než dost.
A já se slovy Járy Cimrmana ptám: „A není to málo, Antone Pavloviči?“ Neměla by ČNB zvýšit rovnou o procento?
Tomáš Nidetzký v rozhovoru pro Reuters řekl, že čeká diskuzi o 50 nebo 75 bodech. Ale taky řekl: "Myslím, že s cílem vyslat signál k ukotvení inflačních o čekávání to doporučení (měnové sekce pro listopad) může být více než 75". Sekce měnová, která připravila novou prognózu (mimochodem, mám pocit, že se nikdy v krátkodobé prognóze nesekla tak, jako v té srpnové prognóze, cca o dva procentní body) možná naznačí potřebu zvýšit sazby o celý procentní bod, pokud ČNB chce ukotvit inflační očekávání.
Inflační očekávání dostávají pořádně zabrat: inflace vysoko nad cílem, Babišova drahota se stala předvolebním heslem. V první polovině října, kdy ČSÚ sbírá data ohledně důvěry, spotřebitelská důvěra poklesla a staťák napsal, že „Ze všeho nejvíce však vnímají současné výrazné zvýšení cenové hladiny, přičemž až polovina z nich očekává v příštích měsících její další růst.“
Do toho přišla energetická krize, a především krach Bohemia Energy. Díky ní se vysokým stovkám tisíc domácností masivně zvýší ceny za elektřinu a plyn v případě, že zůstanou u dodavatele poslední instance delší než nutnou dobu.
Do toho si přidejte blížící se výrazné zdražení potravin. Globální vývoj cen naznačuje riziko zvýšení cen potravin o 8-10 % meziročně v následujících měsících. To by zvýšilo příspěvek potravin do inflace o 1-1,5 procentního bodu! A přes potraviny je vnímání inflace nejsilnější, protože je to segment spotřebního koše, který nakupujeme každý den.
Inflace se tak lehce dostane nad 6 % a klidně se může vydat nad 7 % v následujících měsících.
Zvýšení sazeb o procento by pohnulo i s korunou. Mimochodem není pravda, že zvýšení sazeb nemělo dopad na korunu. Ano, koruna nijak výrazně neposílala. Ale vzhledem ke globálnímu vývoji by spíše bez zvyšování sazeb mohla oslabit nad 26 CZK/EUR. Od léta měny rozvíjejících se ekonomiky oslabily o cca 5-6 %, tady v regionu maďarský HUF o 4-5 %, zloťák o 3 %. Očekávání zvyšování sazeb a jejich skutečné zvyšování zabránilo oslabení koruny a vzniku dalšího proinflačního faktoru.
Co celé rozhodování komplikuje? Covid, respektive plnění českých nemocnic, které opět mohou vést k nějakým karanténním opatřením. Nedostatek všeho, který už průmysl poslal v září do poklesu. Snížení kupní síly domácností díky inflaci, což výrazně zpomalí reálný růst spotřeby.
Proto je pravděpodobné, že nakonec zvýšení sazeb rozdělí do listopadu a prosince. Ale pokud je ČNB odhodlána vyrazit do boje s očekáváními, tak by procento klidně mohlo dneska cinknout.
David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Tekuté zlato pod tlakem: Ceny olivového oleje na rekordních hodnotách
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Benzín poprvé od začátku roku zlevňuje! Kam až ceny klesnou?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Mgr. Timur Barotov, BHS
Nejdůležitejší body z letošního sjezdu akcionářů Berkshire Hathaway
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři