Fialovo snížení schodku pod 300 miliard je málo ambiciózní, snížení by mělo být alespoň na 200 miliard. Provizorium takto může být zbytečným rizikem
Snížení plánovaného schodku ze
stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které
navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala, je stále spíše jen
symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové
provizorium. Během provizoria by totiž v příštím roce vláda hospodařila
každý měsíc s dvanáctinou celkových výdajů schválených pro letošní rok,
což odpovídá 157 miliardám korun.
Provizorium by vycházelo
z výdajů původně rozpočtovaných na letošek. Výdaje letos měly
dosáhnout maximálně 1,89 miliardy korun, a to při deficitu až 500 miliard
korun. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu pro příští rok nyní počítá
se schodkem čítajícím zmíněných necelých 377 miliard korun a s výdaji 1,92
miliardy korun. Pod dobu provizoria by se tak mohla uplatňovat dvanáctina částky
1,89 miliardy korun, což je od částky 1,92 miliardy z hlediska praxe
veřejných rozpočtů prakticky takřka nerozlišitelná suma.
Při provizoriu se ovšem omezuje
možnost vypisovat nové dotační tituly. Také v provizoriu nelze zvyšovat
platy státních zaměstnanců. Babišova vláda přitom koncem září rozhodla o
navýšení platů ve státní správě plošně o 1400 korun. Tyto peníze mají dostat
třeba hasiči, policisté, zdravotníci, vojáci nebo pracovníci v sociálních
službách.
Paradoxně by tak v některých
ohledech mohla být nová vláda – pokud tou dobu již bude u moci – při provizoriu
výdajově ještě rozmáchlejší, než pokud by pokračovala dle již nyní schváleného
rozpočtu pro příští rok. Ušetřila by totiž při prakticky stejném výdajovém
rámci právě třeba na platech státních zaměstnanců, takže takto ušetřené peníze
by teoreticky mohla uplatnit na navýšení výdajů v jiných oblastech.
Zejména ale snížení plánovaného
schodku na příští rok z původních 390 na 376,6 miliardy korun a nyní tedy možná
až pod 300 miliard jakkoli zásadněji nezlepšuje vyhlídky českých veřejných na
dosažení udržitelné dráhy svého dalšího vývoje. Aby bylo možné hovořit o
započetí ozdravování veřejných financí, musel by schodek na příští rok činit
nejvýše 200 miliard korun.
Stěžejním problémem českých veřejných financí i nadále zůstává neexistence věrohodné, důsledně propracované třeba desetileté strategie jejich postupného ozdravování. S ní končící vláda bohužel nepřišla. Ve svých předvolebních programech ji ovšem neměla dostatečně rozpracovánu žádná z politických stran či uskupení, které nyní bude tvořit pravděpodobnou vládní koalici.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz