Obsah

Úvod. 4

Metodika. 4

Analytická část 7

Tabulková část – seznam tabulek. 14

Úvod

Cílem publikace a zejména její tabulkové přílohy je podrobně popsat strukturu mezd zaměstnanců, kteří pracují jako učitelé v mateřských, základních a středních školách a nalézt odlišnosti ve mzdových úrovních různých skupin této kategorie zaměstnanců. Například podle jejich pohlaví, věku, sféry působení, dosaženého vzdělání či délky zaměstnání.

Kromě absolutních údajů o výši mezd je u většiny tabulek k dispozici i srovnání se mzdami za zaměstnance v národním hospodářství celkem, resp. za vybrané skupiny zaměstnanců např. podle pohlaví, věku, vzdělání, platové vs. mzdové sféry či kraje jejich působení. Toto srovnání učitelských platů s průměrnou mzdou v ČR, která je vypočítávána z mezd všech zaměstnanců v České republice, je doplněno i o podrobné srovnání se mzdou všech zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním ve sledovaných kategoriích.

Publikace obsahuje průměr a medián mezd učitelů v regionálním školství, tj. na mateřských, základních, středních, vyšších odborných školách a učitelů pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Pro doplnění jsou v tabulkové části uvedeny i údaje za vychovatele a asistenty pedagogů. Stěžejní částí publikace jsou tabulky doplněné stručnou analýzou.

Data se týkají nejen roku 2020, ale nejrůznější členění jsou publikována také v časových řadách od roku 2013.

Metodika

Zdroj dat

Zdrojem dat pro zde uvedené údaje o mzdách učitelů v regionálním školství je speciální zpracování dat ze strukturální mzdové statistiky zaměstnanců.

Strukturální mzdová statistika se odlišuje od ostatních mzdových zjišťování, a to v několika směrech. Především jsou zde přímo sledovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků či organizací. Jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku a také důležité personální údaje o zaměstnanci jako např. pohlaví, vzdělání, věk. Získáváme tak statistiku velmi detailní, která slouží podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje.

Strukturální mzdová statistika v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva práce a sociálních věcí, které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru.

V ISPV se zařazují do mzdové sféry ekonomické subjekty, které odměňují mzdou podle § 109, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Do této skupiny spadají např. všechny soukromé firmy. V případě škol jde o školy, jejichž zřizovatelem není obec, kraj či ministerstvo, ale soukromý či neziskový subjekt (např. církev).

Ekonomické subjekty, které přísluší do platové sféry, odměňují platem podle § 109, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se především o zaměstnance ve služebním či pracovním poměru na ministerstvech a v ostatních organizačních složkách státu, dále o zaměstnance ve veřejném školství či zdravotnictví, policisty, hasiče a další státní zaměstnance.

Pro zjednodušení se v tabulkách i v textové části publikace používá pojem mzdy, který zahrnuje jak odměny ve mzdové, tak platové sféře, pokud to není explicitně rozlišeno (viz tab. 1.6 a 2.1 v tabulkové části, resp. graf 5 v textové části).

V tabulkách je používána nejen průměrná hrubá měsíční mzda (aritmetický průměr), ale také medián mezd, který ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.

Mezi zaměstnance s vysokoškolským vzděláním se zde zahrnují ti zaměstnanci, kteří dosáhli magisterský nebo doktorský stupeň vzdělání.

Poznámky:

· Údaje v této publikaci získané v rámci výše uvedeného speciálního zpracování dat ze strukturální mzdové statistiky zaměstnanců se mohou z metodických důvodů lišit od údajů zveřejňovaných za mzdy učitelů Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy získané v rámci jejich čtvrtletního statistického zjišťování P1-04 (Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství). Více viz.: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/statistickerocenky-skolstvi-zamestnanci-a-mzdove-prostredky

· Na rozdíl od strukturální mzdové statistiky, nejsou ze zdrojů MŠMT k dispozici údaje za průměrný měsíční medián ani za mzdy učitelů podle jejich pohlaví, věku, dosaženého vzdělání či délky zaměstnání.

· Srovnání mezd učitelů s průměrem / mediánem mezd zaměstnanců celkem či ve vybraných skupinách zaměstnanců (např. podle pohlaví, věku, vzdělání, platové vs. mzdové sféry či kraje jejich působení) vycházejí z údajů výše uvedené strukturální mzdové statistiky. Tyto údaje se z metodických důvodů mohou lišit od průměrné mzdy v ČR získané z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny.

· Údaje nahrazené tečkou nebyly k dispozici za všechny sledované roky (např. rozdělení podle sféry působení na základních školách, neboť v ČR je příliš málo soukromých škol).

Podrobnější informace o Strukturální mzdové statistice včetně údajů i za ostatní zaměstnání za rok 2020 jsou k dispozici na: https://www.czso.cz/csu/czso/struktura-mezd-zamestnancu-2020

Vymezení učitelů

Kategorie učitelé v regionálním školství celkem zahrnuje učitele v mateřských, na základních, středních školách (vč. konzervatoří), vyšších odborných školách a učitele na školách pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Pro vymezení učitelů byla použita Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), která je národní statistickou klasifikací vypracovanou na základě mezinárodního standardu ISCO-08 (International Standard Classification of Occupations), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce. Klasifikace CZ-ISCO se používá v rámci výše uvedené strukturální mzdové statistiky. Vymezení učitelů je od roku 2011 provedeno na základě níže uvedených skupin, podskupin a kategorií klasifikace CZ-ISCO:

· Učitelé v mateřských školách (2342)

· Učitelé na základních školách (23303 + 2341)

· Učitelé na středních školách (232 bez 23204 + 233 bez 23303) 

· Učitelé na vyšších odborných školách (23107)

· Učitelé na školách pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (2352 bez 23525-9)

Podrobnější informace o Klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO naleznete zde: https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_zamestnani_-cz_isco-

Kromě údajů za učitele byly zpracovány i údaje o struktuře mezd vychovatelů (CZ-ISCO 23593) a asistentů pedagogů (CZ-ISCO 5312). Kategorie vychovatelé v regionálním školství zahrnuje pro účely této publikace vychovatele kromě těch pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Kategorie asistentů pedagogů v regionálním školství zahrnuje asistenty učitelů, asistenty vychovatelů a asistenty pedagogů v poradenských zařízeních.

Poznámky:

· Mezi učitele, na rozdíl od údajů MŠMT ČR, nejsou zahrnuti ředitelé škol.

· Samostatně uváděné údaje za mateřské, základní a střední školy nezahrnují učitele na školách a ve třídách pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Údaje za tyto učitele se sledují zvlášť.

· Údaje za vyšší odborné školy (VOŠ) nejsou uváděny samostatně, neboť počet učitelů v některých děleních byl příliš nízký na to, aby vyhověl publikačním kritériím.

· V tabulkách i v textové části publikace zahrnuje pojem učitel, pokud není uvedeno jinak, údaje dohromady jak za muže tak i ženy vykonávající toto zaměstnání.

· Pro zjednodušení se tabulky T2.1 až T2.5b nazývají Mzdy učitelek i přesto, že data zahrnují muže i ženy. Muži však v mateřských školách tvoří méně než jedno procento učitelů. Proto se údaje v těchto tabulkách liší od dat v tabulce T1.7, která výslovně zahrnuje pouze ženy.

Analytická část

V roce 2020 učitelé pracující v regionálním školství[1] pobírali hrubou mzdu v průměru 43 318 Kč měsíčně[2]. Zatímco učitelé na středních školách vydělávali měsíčně v průměru 45,8 tis. Kč, jejich kolegové v mateřských školách o 9 tis. Kč méně. Mzdy učitelů na základních školách jsou v posledních třech letech jen cca o 700 Kč nižší než mzdy středoškolských učitelů[3]. 

Graf 1: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů v Česku v letech 2017 až 2020 (tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ podle údajů ze Strukturální mzdové statistiky

Po dvou letech, kdy tempo růstu průměrné mzdy učitelů dosáhlo dvouciferných hodnot, došlo v roce 2020 k jeho zpomalení. Minulý rok si učitelé v regionálním školství meziročně polepšili o 9 %. V absolutním vyjádření se jejich průměrná hrubá měsíční mzda zvýšila o 3,6 tis. Kč. Pro srovnání mezi rokem 2018 a 2019 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na regionální úrovni o 15 % a mezi roky 2017 a 2018 o 11 %.

Za poslední tři roky narostly mzdy učitelů celkem o 40 % z 31 tis. Kč v roce 2017 na 43 tis. Kč v roce 2020. Nejvíce v tomto období vzrostly mzdy učitelů na středních školách, a to procentuálně o 42 % a absolutně o 13,5 tis. Kč. Jen o něco málo nižší nárůst můžeme pozorovat u učitelů základních škol. Naopak učitelům v mateřských školách se mzdy zvedly ve stejném období „jen“ o 9,8 tis. Kč. V čase se tak prohlubuje rozdíl ve výši výdělků mezi učiteli v mateřských školách v porovnání s jejich kolegy na základních a středních školách.

Jedním z důvodů nižšího nárůstu mezd učitelů v mateřských školách v porovnání se základními školami je vyšší podíl zařízení, jejichž zřizovatelem je soukromý subjekt nebo církev. Jak bude uvedeno podrobněji níže, mzdy učitelů v soukromých mateřských školách rostly výrazně pomaleji než ve veřejných školkách, jejichž zřizovatelem jsou nejčastěji obce. Tento odlišný nárůst výdělků souvisí se změnou financování regionálního školství od 1. září 2019, které se dotklo všech mateřských, základních a středních škol, vyjma soukromých a církevních. Nový způsob financování veřejných škol je oproti původnímu systému (financování dle počtu žáků) vypočítáván z maximálního možného počtu odučených hodin, který stanovuje Ministerstvo školství. Tento systém snižuje závislost množství finančních prostředků na počtu žáků a poskytuje ředitelům škol větší množství finančních prostředků na nárokové i nenárokové složky platu než v minulosti. Dalším důvodem může být i vyšší podíl mladších učitelů v mateřských školách a nižší nástupní platy začínajících učitelů.

Vzhledem k povaze práce, vysokým požadavkům na kvalifikaci či profesní rozvoj a také s ohledem na nedostatek učitelů na trhu práce by se dalo předpokládat, že budou učitelé finančně hodnoceni lépe, než jaký je republikový průměr, resp. průměrná mzda zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Tato domněnka však platí jen částečně.

Graf 2: Srovnání mezd učitelů s průměrnou mzdou a mzdou vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v letech 2013 až 2020

Zdroj: ČSÚ podle údajů ze Strukturální mzdové statistiky

V letech 2013 až 2017 průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství oscilovala kolem průměrné mzdy v celém národním hospodářství. V posledních třech letech ji však již převyšuje. V roce 2020 přesáhly hrubé měsíční výdělky učitelů průměrnou mzdu v Česku o 4 800 Kč. V roce 2018 činil tento rozdíl jen 800 Kč. V relaci k průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství tak v roce 2020 pobírali učitelé 112 % tohoto výdělku. Učitelé v mateřských školách však na tuto mzdu nedosáhli, a i v roce 2020 vydělávali jen 95 % této mzdy.

I přes to, že se v médiích často objevuje srovnání učitelských platů pouze s průměrnou mzdou, nejedná se o přesné srovnání. Průměrná mzda je vypočítávána z mezd všech pracujících v České republice, tedy i těch s nižším vzděláním. Učitelské povolání však vyžaduje vysokou odbornost a dle školského zákona musí učitel na základní či střední škole (až na výjimky) absolvovat alespoň tzv. učitelské minimum, které lze získat až po absolvování magisterského či inženýrského studia. A ačkoliv mzdy učitelů v posledních letech výrazně vzrostly, stále nedosahují průměrné mzdy, kterou pobírají zaměstnanci s vysokoškolským (magisterským či doktorským) vzděláním[4]. Přitom právě takového stupně většina učitelů při svém studiu dosáhla.

Průměrná mzda učitele v regionálním školství byla v roce 2020 o 15 100 Kč nižší, než si v průměru vydělali zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním a představovala tak 74 % tohoto srovnávacího výdělku. Učitelky v mateřských školách nedosáhly stále ani na dvě třetiny platu zaměstnance s vysokoškolským vzděláním. Jejich kolegové učící na základních a středních školách v průměru pobírali 77 resp. 78 % této částky.

Graf 3: Srovnání mezd učitelů na jednotlivých stupních s průměrnou mzdou a mzdou vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v letech 2015 a 2020

Zdroj: ČSÚ podle údajů ze Strukturální mzdové statistiky

Od roku 2015 se toto srovnání učitelů se zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním výrazně zlepšilo. V absolutním srovnání učitelé v roce 2015 vydělávali o 16 800 Kč méně, než byla průměrná mzda všech zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. V roce 2020 dosáhl tento rozdíl výše uvedené částky 15 100 Kč. V případě učitelů mateřských škol jejich mzdy od roku 2015 sice procentuálně vzrostly více než mzdy všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, v absolutním vyjádření však rostly pomaleji. Průměrná hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním od roku 2015 vzrostla procentuálně o 32 % a absolutně o 14,0 tis. Kč. Učitelé v mateřských školách si ve stejném období sice polepšili o 52 %, ale tento procentuální nárůst v absolutním vyjádření představoval „jen“ 13,4, tis. Kč.

Naprostá většina (více než 90 %) učitelů pobírá za odvedenou práci plat, jinými slovy pracuje ve veřejném sektoru. Učitelé v mateřských školách, kteří dostávají plat, jsou lépe finančně ohodnoceni ve srovnání s kolegy pracujícími za mzdu zpravidla v soukromých školkách (37,3 tis. Kč vs. 26,8 tis. Kč v roce 2020). Na středních školách byla mezi lety 2016 až 2019 situace opačná a více si vydělávali učitelé pracující za mzdu, nicméně v roce 2020 se situace otočila, v platové sféře byl meziroční růst větší než ve mzdové a celkově byly učitelské platy vyšší než mzdy (46,0 tis. Kč vs. 44,1 tis. Kč).

Graf 4: Srovnání výdělků učitelů v mateřských školách ve mzdové a v platové sféře v letech 2018 až 2020 (tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ podle údajů ze Strukturální mzdové statistiky

Jak již z předchozích řádků vyplývá, mezi lety 2013 a 2017 bylo tempo růstu mezd učitelů v regionálním školství víceméně shodné s vývojem průměrné mzdy všech zaměstnanců v národním hospodářství. V období mezi lety 2018 a 2020 však vzrostly reálné mzdy učitelů v regionálním školství o 18 % (o 6 tis. Kč), zatímco průměrná mzda zaměstnanců pouze o 8 % (o 2,5 tis. Kč).

Graf 5: Vývoj reálných mezd učitelů v regionálním školství v porovnání se zaměstnanci v platové sféře a zaměstnanci v Česku celkem, 2013–2020 (rok 2013=100)

Zdroj: ČSÚ podle údajů ze Strukturální mzdové statistiky

Při porovnání mzdy učitelů v regionálním školství se mzdou všech zaměstnanců v platové sféře, rostly mezi lety 2013 až 2017 jejich mzdy pomaleji. Naopak mezi rokem 2017 až 2019 byl nárůst dynamičtější u mezd učitelů. Během tohoto období vzrostla reálná mzda[5] učitelů v regionálním školství o 22 % (6,6 tis. Kč), v celé platové sféře byl nárůst 15 % (4,7 tis. Kč). V roce 2020 však opět meziročně vzrostla o něco rychleji platová sféra (o 7 % - 2,3 tis. Kč) než mzdy učitelů (o 6 % - 2,1 tis. Kč).

S rostoucím věkem, resp. delší dobou praxe roste mzda, kterou učitelé pobírají. Učitelé v regionálním školství mladší 35 let v roce 2020 pobírali v průměru 37,6 tis. Kč. Jejich kolegové starší 55 let vydělávali o 9 tis. Kč více. Největší nominální růst mezd mezi roky 2015–2020 zaznamenali učitelé na základních školách ve věkové kategorii 55 a více let. Polepšili si o 18,0 tis. Kč. Hrubá měsíční mzda učitelů v tomto věku byla na základních školách o 9,3 tis. Kč vyšší než jejich kolegů v mateřských školách ve stejné věkové kategorii. Naopak nejmenšího absolutního progresu se mezi roky 2015 a 2020 dočkaly učitelky v mateřských školách ve věkové skupině 30-34 let, a sice o 10,5 tis. Kč. V roce 2020 dosáhla jejich hrubá měsíční mzda 33,9 tis. Kč v porovnání s 40,8 tis. Kč u učitelů ve stejném věku na základních školách.

Graf 6: Srovnání výdělků učitelů v mateřských a základních školách podle jejich věku v letech 2015 a 2020

Zdroj: ČSÚ podle údajů ze Strukturální mzdové statistiky

Co se týče srovnání mezd učitelů v regionálním školství v jednotlivých krajích, nejlépe si v roce 2020 vedl kraj Vysočina s hrubou průměrnou měsíční mzdou 44,5 tis. Vůbec poprvé tak ve sledovaném období neměli největší mzdu učitelé z hl. města Prahy. Zajímavé je, že Vysočina se dlouhodobě pohybovala na spodním konci pořadí krajů, v roce 2014 zde měli učitelé mzdu vůbec nejnižší ze všech krajů (25,9 tis. Kč). V posledních dvou letech však zde platy meziročně rostly ze všech krajů nejvíce. Nejnižší mzdy v roce 2020 měli učitelé v Královéhradeckém kraji (42,6 tis. Kč) a v Olomouckém kraji (42,7 tis. Kč).

Graf 7: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství v porovnání k průměrné hrubé měsíční mzdě zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v Česku podle krajů, 2020

Pozn.: vysokoškolské vzdělání zahrnuje magisterský a doktorský stupeň

Zdroj: ČSÚ podle údajů ze Strukturální mzdové statistiky

V roce 2020 se také poprvé od roku 2014 snížil rozdíl mezi jednotlivými kraji. Zatímco v roce 2014 se mzdy učitelů ve všech krajích vešly do pásma 1,5 tis. Kč, v roce 2019 představoval rozdíl dvou extrémních hodnot již 4,6 tis. V roce 2020 však došlo k poklesu na hodnotu pouze 1,9 tis. Kč. Ačkoliv učitelé v Praze dlouhodobě pobírají v rámci České republiky nejvíce (nebo skoro nejvíce), tak v roce 2020 dosahovali pouze na 92 % hrubé průměrné mzdy všech pražských zaměstnanců. Praha tak byla jediným krajem, kde učitelé pobírali nižší mzdu, než byl krajský průměr za všechna odvětví. Naopak v Karlovarském kraji průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství představovala 130 % průměrné celokrajské mzdy v národním hospodářství.

Mzdy učitelek v mateřských školách se mezi jednotlivými kraji liší daleko méně. Nejvíce pobíraly učitelky v Plzeňském a Jihočeském kraji (37,9 a 37,7 tis. Kč). Naopak nejméně (35,1 tis. Kč) v průměru vydělávaly učitelky ve školkách v Olomouckém kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda učitelek v pražských mateřských školách byla mírně pod hodnotou za celou republiku a činila 75% podíl průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Praze v roce 2020. Naproti tomu v Karlovarském kraji představovala 109 % ve srovnání s krajským průměrem.

Výsadní postavení ve mzdách učitelů na základních školách měla až do roku 2020 Praha. Ale zatímco v ostatních krajích mezi lety 2019 a 2020 jejich mzda vzrostla o 3,7 až 6 tisíc, tak pražským učitelům se v průměru zvýšila o pouhých 100 Kč. Na první příčku se tak dostali učitelé ze základních škol na Vysočině, jejichž průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2020 činila 46,2 tis. Kč. Naopak učitelé v Královéhradeckém kraji vydělávali v průměru 44,4 tis. Kč. V relaci ke krajské průměrné hrubé mzdě zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním však pobírali nejvíce učitelé v Karlovarském a Zlínském kraji (93 % a 92 %) a nejméně učitelé v Praze (68 %).

Obdobná situace je patrná u středních škol. Mezi výdělky učitelů opět až do roku 2019 dominovala Praha, ale v roce 2020 ji předběhly Středočeský kraj (47,9 tis. Kč) a Vysočina (47,8 tis. Kč). Nejnižší průměrný výdělek učitelů na středních školách (44,2 tis. Kč) vykazoval Pardubický kraj. Učitelé v Karlovarském kraji pobírali 96 % toho, co tamní zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním, naopak jejich kolegové v hlavním městě dosáhli jen na 70 % průměrné mzdy pražských zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.

Kartogram 1: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství v krajích ČR, 2020

Zdroj: ČSÚ podle údajů ze Strukturální mzdové statistiky

Tabulková část – seznam tabulek

Učitelé v regionálním školství celkem                                                                                  

Tab. 1.1: Mzdy učitelů v regionálním školství podle pohlaví                              
Tab. 1.2: Mzdy učitelů v regionálním školství podle věku                                  
Tab. 1.3: Mzdy učitelů v regionálním školství podle délky posledního zaměstnání
Tab. 1.4a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství v krajích ČR                          
Tab. 1.4b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů v regionálním školství v krajích ČR                              
Tab. 1.5: Mzdy učitelů podle stupňů a typu škol          
Tab. 1.6: Platy učitelů v regionálním školství v platové sféře na vybraných stupních škol                   
Tab. 1.7: Mzdy učitelek v regionálním školství na vybraných stupních škol

Učitelky v mateřských školách                                                                                              

Tab. 2.1: Mzdy učitelek v mateřských školách podle sféry působení     
Tab. 2.2: Mzdy učitelek v mateřských školách podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání
Tab. 2.3a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelek v mateřských školách podle věku               
Tab. 2.3b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelek v mateřských školách podle věku                   
Tab. 2.4a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelek v mateřských školách podle délky posledního zaměstnání                                                                                                                                  
Tab. 2.4b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelek v mateřských školách podle délky posledního zaměstnání
Tab. 2.5a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelek v mateřských školách v krajích ČR                         
Tab. 2.5b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelek v mateřských školách v krajích ČR

Učitelé na základních školách                                                                                                

Tab. 3.1: Mzdy učitelů na základních školách podle pohlaví                             
Tab. 3.2a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních školách podle věku                
Tab. 3.2b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů na základních školách podle věku                                
Tab. 3.3a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních školách podle délky posledního zaměstnání
Tab. 3.3b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů na základních školách podle délky posledního zaměstnání
Tab. 3.4a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních školách v krajích ČR                          
Tab. 3.4b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů na základních školách v krajích ČR

Učitelé na středních školách                                                                                                  

Tab. 4.1: Mzdy učitelů na středních školách podle pohlaví

Tab. 4.2: Mzdy učitelů na středních školách podle sféry působení                    
Tab. 4.3a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na středních školách podle věku                  
Tab. 4.3b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů na středních školách podle věku                      
Tab. 4.4a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na středních školách podle délky posledního zaměstnání
Tab. 4.4b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů na středních školách podle délky posledního zaměstnání
Tab. 4.5a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na středních školách v krajích ČR                            
Tab. 4.5b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů na středních školách v krajích ČR

Učitelé pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami                                    

Tab. 5.1: Mzdy učitelů pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle pohlaví                  
Tab. 5.2a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle věku                                                                                                               
Tab. 5.2b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle věku                                                                                                                                           
Tab. 5.3a: Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle délky posledního zaměstnání                                                                                 
Tab. 5.3b: Medián hrubé měsíční mzdy učitelů pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle délky posledního zaměstnání

Vychovatelé                                                                                                                                 

Tab. 6.1: Mzdy vychovatelů v regionálním školství podle pohlaví                      
Tab. 6.2: Mzdy vychovatelů v regionálním školství podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání      
Tab. 6.3a: Průměrná hrubá měsíční mzda vychovatelů v regionálním školství podle věku                    
Tab. 6.3b: Medián hrubé měsíční mzdy vychovatelů v regionálním školství podle věku             
Tab. 6.4a: Průměrná hrubá měsíční mzda vychovatelů v regionálním školství podle délky posledního zaměstnání                                                                                                                                        
Tab. 6.4b: Medián hrubé měsíční mzdy vychovatelů v regionálním školství podle délky posledního zaměstnání

Asistenti pedagogů                                                                                                                   

Tab. 7.1: Mzdy asistentů pedagogů v regionálním školství podle pohlaví          
Tab. 7.2: Mzdy asistentů pedagogů v regionálním školství podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání
Tab. 7.3a: Průměrná hrubá měsíční mzda asistentů pedagogů v regionálním školství podle věku         
Tab. 7.3b: Medián hrubé měsíční mzdy asistentů pedagogů v regionálním školství podle věku
Tab. 7.4a: Průměrná hrubá měsíční mzda asistentů pedagogů v regionálním školství podle délky posledního zaměstnání                                                                                                               
Tab. 7.4b: Medián hrubé měsíční mzdy asistentů pedagogů v regionálním školství podle délky posledního zaměstnání