Makro souhrn 1.6. - CZ HDP, deficit rozpočtu, data z Německa, inflace v eurozóně

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil pokles tuzemského HDP v prvním letošním kvartále o 2,1 %. Na propadu se nejvíce podílelo snížení poptávky domácností a fixních investic, naopak vzhůru HDP táhla spotřeba vlády, tvorba zásob a zahraniční poptávka. Za celý letošní rok nadále počítáme s růstem tuzemské ekonomiky o 3,1 % a v roce příštím až o 4,8 %. Aktuálně zveřejněný výsledek potvrzuje, že Česká národní banka s největší pravděpodobností přistoupí v srpnu k citelné revizi ekonomického výhledu směrem nahoru. 

Český index nákupních manažerů ze zpracovatelského sektoru vystřelil o téměř tři body na hodnotu 61,8, a bezpečně tak za sebou nechal tržní odhad, který činil 59,0. Kromě nadále solidní poptávky a čilé výrobní aktivity ovšem průzkum potvrdil i méně radostné skutečnosti, totiž že pokračují obtíže s obstaráváním výrobních vstupů a v oboru rostou cenové tlaky. Přesto platí, že zpracovatelský průmysl má nadále dobře našlápnuto a v nejbližších měsících bude narážet na kapacitní, spíše než poptávkové, limity. 

Deficit českého státního rozpočtu za prvních pět měsíců roku dosáhl již 255 mld. Kč, tedy suverénně nejvíce v historii. Příjmy státu meziročně poklesly o 19 mld. Kč, zatímco výdaje narostly o téměř 79 mld. Kč. Největší výpadek příjmů nastal u daně z příjmu fyzických osob (-15,5 mld.) Kč a dále pak u spotřebních daní (-9,3 mld. Kč). Mezi výdaji meziročně dominoval nárůst transferů podnikatelským subjektům – který zahrnuje různé COVID- a Antivirus programy – o 31,6 mld. Kč či zvýšení plateb za státní zdravotní pojištěnce (+21,2 mld. Kč). 

Německá míra nezaměstnanosti v květnu podle očekávání meziměsíčně stagnovala na hodnotě 6,0 %. Potěšující informací přesto bylo, že Němců bez práce ubylo 15, namísto předpokládaných 6 tisíc. Zároveň se zhruba o 10 % snížil počet pracovníků, na které firmy pobírají částečnou podporu úhrady mzdových nákladů, tedy známý kurzarbeit. Celkově aktuální data potvrzují, že se německý trh práce po pandemii počíná zotavovat. Zklamání naopak přinesly německé maloobchodní tržby, které v dubnu vykázaly meziroční nárůst pouze o 4,4 %, tedy ani zdaleka ne očekávaných 10,1 %.

Nezaměstnanost v eurozóně během dubna poklesla o desetinu procentního bodu a dosáhla úrovně 8,0 %. V celé Evropské unii pak stagnovala na hodnotě 7,3 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti v evropském bloku nadále hlásí Polsko s 3,1 %, nejvyšší naopak Španělsko s 15,4 %.

První odhad květnové inflace v eurozóně přinesl meziroční růst cen o 2,0 %, tedy mírně svižnější, než trh čekal (1,9 %). Oproti předchozímu měsíci tak došlo ke zrychlení o 0,4 procentního bodu. Cenová dynamika se tak dostala na nejvyšší úroveň od května 2018, přičemž největší podíl na tomto měly ceny energií. Naopak efekt znovuotevírání ekonomik se do těchto dat ještě pořádně nepropsal a patrně bude sílit v nadcházejícím období.

Americké „měkké“ indikátory ze zpracovatelského průmyslu – ISM index a Dallas Fed index – vyslaly protichůdné signály, když zatímco ISM index v květnu narostl o půl bodu na hodnotu 61,2, ten dallaský poklesl z předchozích 37,3 na 36,3. Ani v jednom případě ovšem není důvod ke znepokojení, když oba indikátory zůstávají na historicky vysokých hodnotách a shodně věští pro nejbližší měsíce další průmyslovou expanzi.


Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.