Za zvolněním tempa inflace stojí zejména zvolnění růstu cen elektřiny pro domácnosti a pokles cen zemního plynu pro domácnosti. Elektřina tak již v říjnu byla meziročně jen o necelých pět procent dražší, zatímco v uplynulých měsících zdražovala nezřídka i dvojnásobně. Plyn byl v říjnu meziročně dokonce levnější, a to o takřka čtyři procenta. Další zvolnění cenového růstu, a dokonce další pokles cen energií lze vyhlížet v dalších měsících, neboť k největším dodavatelům, společnostem jako ČEZ nebo Innogy, se se zlevňováním přidají další dodavatelé. ČEZ od října zlevnil elektřinu v průměru o devět procent a plyn dokonce o sedmnáct procent, zatímco společnost Innogy od stejného měsíce zlevnila cenu dodávaného plynu o pět procent. Zdražení pohonných hmot, k němuž během října došlo, nebylo tak výrazné, aby vykompenzovalo pokles cen elektřiny a plynu ze strany klíčových tuzemských dodavatelů.
Ke zvolnění tempa inflace navíc přispěly i její jádrové složky, tedy ty, které nekolísají tolik jako ceny právě energií nebo potravin, které v říjnu pokračovaly v mírném zlevňování. Například brambory v obchodech zlevnily na 12,44 koruny za kilogram a byly tak nejlevnější za poslední čtyři roky. Meziročně v říjnu zlevňovaly už takřka o pětinu. Z potravin ovšem nadále meziročně poměrně výrazně zdražuje vepřové maso a uzeniny, což jsou položky, na které stále doléhá efekt šíření afrického moru prasat v Asii a v Evropě. Kvůli výkyvům počasí a omezením daným protipandemickými opatřeními u nás i v zahraničí nadále meziročně poměrně citelně zdražuje ovoce, a to o necelých čtrnáct procent, a také zelenina, a sice o více než šest procent.
Zvolnění inflace však bylo v případě jádrových složek poměrně mírné. Nadále se totiž do značné míry udržoval trend charakterizující první vlnu pandemie koronaviru a její následný dozvuk, spočívající v určité obdobě stagflace. Citelný útlum ekonomické aktivity během první vlny pandemie vyvolal jen nečekaně slabé protiinflační tlaky. A to z důvodu předpandemického přehřátí ekonomiky, které po propuknutí koronavirové krize bylo ještě s to tlumit dezinflační a deflační tendence. Navíc tyto tendence tlumily také rozsáhlé vládní programy na podporu ekonomiky, poptávky i zaměstnanosti.
Druhá vlna pandemie už se ovšem projevuje silnějšími dezinflačními a deflačními tlaky, neboť schopnost již mezitím ochlazené ekonomiky je tlumit již je oslabená a vládní programy už nejsou tak razantní jako během první vlny. Míra inflace proto bude postupně zvolňovat k úrovní inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent, přičemž se v příštím roce dostane i mírně pod tuto úroveň. Za celý letošní rok však ještě vykáže průměrné tempo 3,2 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity
Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz