Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k 5%

Podzimní ekonomický „náraz“ se zatím nekoná. Míra nezaměstnanosti ke konci letošního září vykázala úroveň 3,8 procenta, která je vzhledem k pandemickým okolnostem a celkové ekonomické situaci u nás i ve světě až zázračně nízká. Zůstává nadále nejnižší jak v rámci zemí EU, tak OECD. 

Během září stoupla míra nezaměstnanosti pouze v hlavním městě Praze, ve ostatních krajích ČR buď zůstala na srpnové úrovně, nebo dokonce poklesla. Trh práce tedy dokázala absorbovat i čerstvé absolventy škol, kteří každoročně přes léto a pak v září hledají pracovní uplatnění. Nutné ale říci, že tři čtvrtiny volných pracovních míst jsou určeny pro lidi se základním či nižším vzděláním. Na druhou stranu, poptávka po kvalifikovanější práci se mnohdy ve statistice Úřadu práce ani neobjeví, neboť zaměstnavatelé takové pracovníky hledají jinými cestami.  

Stále příznivá situace na tuzemské trhu práce svědčí o tom, že před letošním úderem koronaviru na něm existoval značný „polštář“ extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst, který nyní stále tlumí dopad probíhající koronavirové krize. Ten pochopitelně tlumí také vládní opatření na podporu zaměstnanosti, jako je program Antivirus.  

Přesto je třeba v posledním letošním čtvrtletí počítat s růstem míry nezaměstnanosti, a to až k úrovni pěti procent. V posledních třech měsících roku a pak dále v roce 2021 se bude v rostoucí míře projevovat efekt odeznění či zmírnění vládních podpůrných opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti. Firmy tak také budou moci lépe vyhodnotit, jak si skutečně stojí – pak se spíše odhodlají ke kroků za účelem snížení nákladů, včetně právě propouštění.    

 

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank