Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2019
Přebytek hospodaření sektoru vládních institucí se meziročně snížil o 33,9 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí dosáhlo deficitu 31,7 mld. Kč, zatímco v roce 2018 skončilo v přebytku 9,1 mld. Kč. Přebytek hospodaření místních vládních institucí se meziročně zvýšil o 12,4 mld. na 36,0 mld. Kč. O 5,6 mld. na 11,1 mld. Kč klesl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven).
Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2016-2019
Jednotka | Rok | ||||
2016 | 2017 | 2018 | 2019 | ||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí | mil. Kč | 34 136 | 76 718 | 49 259 | 15 374 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí | mil. Kč | 1 755 142 | 1 749 701 | 1 734 626 | 1 740 468 |
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny | mil. Kč | 4 767 990 | 5 047 267 | 5 323 556 | 5 652 553 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP | % | 0,72 | 1,52 | 0,93 | 0,27 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP | % | 36,81 | 34,67 | 32,58 | 30,79 |
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2019 meziročně o 6,1 %, což představovalo absolutní nárůst o 136,1 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů s výjimkou důchodů z vlastnictví, které klesly o 2,3 mld. Kč (-6,7 %). Nejvíce vzrostly příjmy ze sociálních příspěvků (+61,2 mld., resp. 7,3 %), daní z výroby a dovozu (+41,2 mld., resp. 6,5 %), a důchodových daní (+24,0 mld., resp. 5,2 %).
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2019 o 7,7 %, resp. 170,0 mld. Kč. Nejvíce vzrostly sociální dávky (+65,8 mld., resp. 8,0 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+53,5 mld., resp. 10,3 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+27,8 mld., resp. 12,1 %).
Současně byly revidovány údaje za roky 2016 až 2018 z důvodu aktualizovaných datových zdrojů a metodických změn vyplývajících z pravidelných konzultací s Eurostatem. Nejvýznamnější změna se týkala příjmů z prodejů emisních povolenek, které jsou nově akruálně zaznamenány metodou časového posunu. Příjem z prodeje emisních povolenek vstupuje do příjmů vládních institucí jeden rok po okamžiku jejich prodeje. Dosud byl příjem zaznamenáván v okamžiku prodeje. Vliv této úpravy na saldo hospodaření v letech 2016 až 2018 ilustruje následující tabulka:
Tab. 2: Vliv nového zachycení emisních povolenek na saldo hospodaření, 2016–2018
Jednotka | 2016 | 2017 | 2018 | |
Vliv na saldo hospodaření | mil. Kč | -147 | -2 047 | -9 715 |
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2019 dosáhla úrovně 30,79 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 1,79 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl pouze rostoucí nominální HDP (1,90 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 5,8 mld. Kč. Dluh na konci roku 2019 dosáhl 1 740,5 mld. Kč, z čehož 91,8 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 43,6 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 34,2 mld. Kč. Objem přijatých vkladů klesl o 3,6 mld. Kč na 5,1 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 31. března 2020 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.:734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 22. 04. 2020
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz