Patria (Patria Finance)
Důchody a penzijní  |  11.01.2020 14:10:06, aktualizováno 12.01.2020 14:10:06

Co s babičkou? a Kdo se o nás postará?


Kapacita domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem je zcela nedostatečná. Stát by potřeboval investovat až 120 mld. do navýšení odpovídajících kapacit. Pokud se o své blízké nejste schopni postarat sami a nepodaří se je umístit do státního zařízení, měsíční příspěvek klienta či rodiny může činit až 30 tis. korun měsíčně. Situace začíná být kritická. Co s tím?

Žijeme v rušné době, která nám mnohé přináší, ale také mnohé bere. Moderní medicína prodlužuje naše životy, ale bohužel však někdy na úkor jeho kvality. Snažíme se získat z aktivního života maximum a neřešíme pozdější možné důsledky v podobě zdravotních omezení, na které není nikdo z nás v produktivním věku připravený.

Kdo se o nás postará?

Otázkou zůstává, kdo za péči o nás převezme zodpovědnost v případě, že se o sebe nedokážeme sami postarat. Máme rodinu, která je ochotná a také schopná nám potřebnou péči poskytnout? I pokud odpovíme kladně, tak bohužel denní realita péče o vysoce závislé členy rodiny ukazuje, že toto není vždy dlouhodobým, a tudíž ani ideálním řešením.

Nebo se spolehneme na stát, který by měl zajistit dostatečné kapacity ve státních nebo soukromých zařízeních? Z pohledu vysoké míry potřebnosti se jedná zejména o nákladná zařízení domovů pro seniory a domovů pro seniory se zvláštním režimem, kdy zvláštní režim značí zařízení poskytující 24 hodinovou péči o osoby s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence.

Co říkají statistiky?


Naše populace prokazatelně stárne. Poměr ukazatele starobní závislosti, tedy poměr mezi počtem obyvatel ve věku nad 65 let a pracovně aktivními obyvateli, činil v roce 2016 28,1 % a prognóza vývoje v ČR, korespondující s vývojem v EU, v roce 2070 je pak 49,7 %.

Dle statistické ročenky počet podaných žádostí do domovů pro seniory a do domovů se zvláštním režimem dosahoval v roce 2018 přibližně 81 tisíc. Je však nutné uvést, že toto číslo je nadhodnoceno zejména podáním více žádostí klienta na různá zařízení. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR odhaduje skutečný převis v obou typech zařízení na úrovni přes 20 tisíc žádostí.

Na druhé straně Česká republika v roce 2018 disponovala přibližně 57 tisíci lůžky v domovech pro seniory (DS) a v domovech pro seniory se zvláštním režimem (DZR), s převahou vlastnictví mimo soukromý sektor (78 %, viz. graf).



Dle posledních statistik se pokles v počtu lůžek v domovech pro seniory a domovech pro seniory se zvláštních režimem vlastněných kraji, obcemi a církvemi o 300 lůžek v roce 2018 podařilo nahradit přibližně 2 400 lůžky v soukromých zařízeních (viz. Tabulka 1).

Na druhé straně počet lůžek v samotných domovech pro seniory s nesoukromými zřizovateli za poslední dva roky klesl o 1 088 lůžek a v tomto případě nárůst v kapacit soukromých zařízeních o 889 lůžek nebyl již dostatečný, aby pokles vykompenzoval, a vedl v roce 2018 k poklesu celkových kapacit o 199 lůžek (viz. Tabulka 2).

Současný trend vývoje v počtu zařízení nekoresponduje se zvyšujícím se počtem osob vyžadující částečnou až plnou péči a dostáváme se tak v případě lůžek dlouhodobé péče pod evropský průměr. V porovnání se zahraničím v ČR připadá na zařízení dlouhodobé péče přibližně 40 lůžek na 1 000 obyvatel 65+, což je podstatně méně v porovnání s hlavními hráči jako jsou Belgie, Švédsko a Švýcarsko u kterých se hodnoty blíží 70 lůžkům a také našimi sousedy na Slovensku s 55 lůžky a v Německu s 54 lůžky. Za námi je např. Polsko s 18 lůžky.

Jak zajistit dostatek kapacit

Aby byly předpokládané potřeby v rámci systému poskytování pobytové sociální péče uspokojeny, musel by se počet míst v domovech pro seniory navýšit z 37 tis. v roce 2018 na 89 tis. míst v roce 2050 a v domovech pro seniory se zvláštním režimem z 20 tis. v roce 2018 na 38 tis. míst v r. 2050, přičemž největší nárůst kapacity v těchto zařízeních by bylo nutné realizovat do r. 2035. V peněžním vyjádření by si toto navýšení v rámci nových kapacit domovů se zvláštním režimem vystavěných na zelené louce vyžádalo přibližně 30 miliard . Pokud bychom započítali i nárůst kapacit v domovech pro seniory, tak by se jednalo celkem o 120 mld. . Rozpočtovaná částka v rámci státního rozpočtu ČR na rok 2019 pro tento účel byla ve výši pouhých 150 mil. .

Domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem zpravidla vlastní kraje a obce, v menším podílu také neziskový sektor a velmi nízký (22 %) je podíl soukromých provozovatelů. Pokud bude pokračovat dosavadní vývoj, tj. veřejné prostředky a investiční dotace pro výstavbu a provoz těchto zařízení budou i do budoucna velmi omezené, bude důležité do dalšího rozvoje zapojit více soukromý sektor a zajistit odpovídající dohled nad kvalitou poskytované péče.

Privátní sektor nabízí formu spolupráce s kraji a obcemi jako investor, který má ve výstavbě a provozu domovů mnohaleté a mezinárodní zkušenosti. V tomto ohledu na sebe bere závazek investice do výstavby domova, což umožňuje městským samosprávám použít finanční prostředky na podporu provozu daného domova. Dohled nad kvalitou poskytované péče je jak u státních, tak u soukromých zařízení stejný. Obecně platí, že soukromý sektor je schopen dosáhnout vyšší efektivity jak v rámci výstavby, tak provozu v porovnání s krajskými a obecními zařízeními.

Aby tomu tak mohlo být, bude důležité vypracovat základní koncepci očekávaných budoucích potřeb v sociálních službách v návaznosti na demografický vývoj obyvatelstva a odpovídajícím způsobem navýšit kapacity lůžkových zařízení. To vše ruku v ruce s transparentním financováním reflektujícím provozní specifika a náklady těchto projektů.

Hlavním zdrojem financování provozu soukromých domovů pro seniory a domovů pro seniory se zvláštním režimem je příspěvek na péči zohledňující závislost klienta na péči třetích stran, platby od pojišťoven a také příspěvky ze strany klienta a příbuzných.

Jakým problémům čelí soukromý sektor v sociální sféře


Domovy pro seniory a domovy pro seniory se zvláštním režimem představují nejnákladnější část sociálních služeb, a to z důvodů náročné péče (0,6 – 0,8 zaměstnance na klienta) a s tím také souvisejícího vysokého podílu mzdových nákladů. V návaznosti na zvyšování průměrné mzdy v České republice není pro poskytovatele sociálních služeb jednoduché zajistit odpovídající počet zaměstnanců. Nadprůměrný nárůst mezd v některých odvětvích způsobil nedostatek pracovních sil v zařízeních sociální péče a tlak na zvyšování mezd, který nebyl v rámci v současném systému financování profesionálních poskytovatelů nijak kompenzován navýšením příspěvku na péči.

V nákladech na ekonomický provoz zařízení je nutno zohlednit také investici do nemovitosti, která se z důvodů nárůstu cen stavebních prací v posledních letech zvyšuje.

Nemalým problémem soukromého sektoru je i zastropování ceny sociálních služeb pro klienty dle Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Ten stanovuje maximální denní výši úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem ve výši 210 za ubytování a 170 za poskytnutí stravy. Celkem tedy vychází průměrná maximální měsíční cena na 11 560 na klienta. Je nutné zdůraznit, že tato částka v součtu s platbami od pojišťoven za zdravotní péči a příspěvkem na péči neodpovídá skutečným nákladům na provoz, a tudíž zajištění řádné péče. Pro srovnání se provozní náklady v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem bez ohledu na vlastnictví pohybují zpravidla ve výši 35-45 tis. na klienta v závislosti na rozsahu poskytovaných služeb, nákladech vztahujících se k nemovitosti a kvalitě ubytování.

Růst cen stavebních nákladů na vybudování těchto zařízení, zvyšování provozních nákladů na péči ve všech zařízeních bez ohledu na vlastnictví a neodpovídající provázanost zdrojů financování ze zdravotní a sociální péče, které nejsou kompenzovány v soukromých zařízeních dotacemi, vyvíjí tlak na zvýšení příspěvků ze strany klienta a rodiny, pro které jsou pak tyto služby obtížně dosažitelné.

Jaké jsou zkušenosti ze zahraničí?


Například v sousedním Rakousku, kde je péče o seniory na vysoké úrovni, disponují v současné době 75 tisíci lůžky v sociálních pobytových službách, z toho téměř 50 % tvoří soukromé neziskové nebo komerční organizace. Přístup státu k soukromému sektoru je zde velmi pozitivní - je vnímám jako rovnocenný partner při budování potřebných kapacit, o čemž svědčí i fakt že dotace státu související s péčí o seniory jdou přímo za klientem, nikoliv za zařízením. Například rakouský lídr trhu, společnost SeneCura, má dotovaných až 80 % svých lůžek. Stát soukromému sektoru důvěřuje a vnímá ho jako odborníka a partnera, který má zkušenosti, a přináší nejen finance, ale i nové trendy, inovace i sdílené know-how v rámci mezinárodní působnosti.

I další země Evropy potvrzují, že společné fungování soukromého a státního sektoru přináší ovoce. Nicméně zde mají všichni poskytovatelé stejné podmínky. Jako inspirace ze západních zemí by nám také mohla sloužit velká tradice dobrovolnictví z řad veřejnosti i rodin klientů. Velkým trendem jsou komunitní typy domovů a propojování generací.

A co dál?


Pro vyšší zapojení soukromého sektoru je zásadní nediskriminační přístup ve financování mezi státním a soukromým sektorem a systémové a dlouhodobě udržitelné financování ze zdrojů zdravotní a sociální péče zohledňující skutečné náklady péče. Jako vzor můžou sloužit přístupy v zahraničí, kde soukromý sektor tvoří významný podíl na poskytovaných sociálních službách přestavující přibližně 80 % ve Velké Británii, 55 % v Belgii a 50 % ve Španělsku.

Věřím, že také přehodnocení některých výdajů státního rozpočtu financovaných z kapes nás daňových poplatníků a jejich alternativní použití na podporu sociální péče by pomohlo zajistit důstojnější stáří pro nás všechny.

Autorka: Magdalena Malaníková, Projektové financování ČSOB

Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0


Přečtěte si také:

28.05.2019Kdo (typově) u nás pobírá minimální mzdu? Research (Česká spořitelna)
06.12.2018Kdo je kdo v IT světě JOBSTACK.IT (JOBSTACK.IT)
22.05.2018Dolarová ozvěna aneb Nebyl čas zkoumat, kdo je kdo ... Research (Česká spořitelna)
17.05.2018Kdo kupuje a kdo nyní prodává zlato? Research (Investicniweb.cz)







Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Počasí

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2020

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies