Průmyslová výroba zůstane v nejbližších měsících utlumena (Analýzy makroindikátorů)
Průmyslová výroba v
říjnu mírně klesla a výhled na nejbližší měsíce indikuje pokračování útlumu.
Obchodní bilance je stále ve slušném přebytku, ale říjnový výsledek byl slabší,
a šance na nový rekord pro letošek zeslábla. Stavební výrobě se daří, ale v
říjnu mírně poklesla. Nezaměstnanost zůstává na historických minimech.
Průmyslová výroba v
ČR v říjnu klesla meziměsíčně o 0,1 %. Na meziroční bázi se jedná o pokles o
0,4 %. Bez očištění o nevýhodu v podobě chybějícího jednoho pracovního dne
činil meziroční pokles 3,0 %. To bylo v souladu s očekáváním trhu. My jsme
s ohledem na vývoj předstihových indikátorů a vývoj zahraniční poptávky, čekali
hlubší pokles. Nicméně průmyslová výroba zůstává v útlumu a pro nejbližší
měsíce je pravděpodobný další pokles.
K meziročnímu poklesu nejvíce v říjnu přispělo odvětví
výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (příspěvek -0,5 procentního
bodu, pokles o 4,8 %), výroba základních kovů, slévárenství (příspěvek -0,3 pb,
pokles o 10,7 %) a výroba strojů a zařízení (příspěvek -0,3 pb, pokles o 3,3
%). Vzrostla naopak výroba elektrických zařízení (příspěvek +0,5 pb, růst o 7,5
%), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla, a klimatizovaného vzduchu
(příspěvek +0,4 pb, růst o 3,8 %) a
výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků
(příspěvek +0,3 pb, růst o 25,3 %). Výroba motorových vozidel k přispěla v
říjnu k meziročnímu růstu pouhými 0,1 procentního bodu (data očištěná o vliv
počtu pracovních dnů).
Hodnota nových zakázek z tuzemska meziročně stále nepatrně
rostla (+0,4 %), ale zahraniční sklouzly do záporných 7,0 %. K poklesu zakázek nejvíce přispělo odvětví
výroby motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků.
Počet zaměstnanců byl v říjnu meziročně nižší o 1,3 %,
meziroční růst jejich průměrné mzdy
zpomalil na 5,3 % z předchozího tempa 7,0 %.
Dle statistiky rostla letos průmyslová výroba do května a od
té doby slábne. Za celý rok čekáme růst průmyslové výroby o 0,3 %. Vývoj
průmyslu v Německu a také pokles indikátorů aktivity v českém průmyslu
neukazuje na brzký obrat. Pokud se
podaří snížit nejistoty v zahraničí, což se nyní částečně děje, český průmysl
by se příští rok mohl vrátit k růstu. Prozatím pro rok 2020 čekáme zhruba
stagnaci průmyslové výroby.
Zatímco průmyslová
výroba v říjnu více či méně naplnila očekávání trhu, bilance zahraničního
obchodu za odhady zaostala. Její výše dosáhla 7,2 miliard korun, takže ve
srovnání s naším odhadem i odhady trhu byla téměř poloviční. I tak se ale v
porovnání s loňským rokem jednalo o zlepšení o 7,8 miliard korun.
Celkovou bilanci zahraničního obchodu příznivě ovlivnil
především meziročně nižší schodek bilance ropy a zemního plynu, vzrostl
přebytek obchodu se stroji a zařízeními, zlepšila se bilance ostatních
dopravních prostředků a zmenšilo se záporné saldo u základních kovů.
Na historický rekord
z let 2016 a 2017 na úrovni 164 miliard korun bilance zahraničního obchodu
letos spíše nedosáhne, i když výsledek bude zřejmě velmi blízko. Za prvních
deset měsíců skončila bilance v přebytku 143,8 miliardy korun. Situaci by mohl
zachránit už jen listopad neboť prosincová statistika, bývá tradičně zatížena
vyššími importy v důsledku vánočních nákupů a zároveň i nižšími importy
zapříčiněnými dovolenými.
Stavební výroba v
říjnu meziročně poklesla o 1,7 %. Po nadějném zářijovém výsledku se tak
opět vrací k poklesu produkce. Stavební produkci nepovzbudilo srovnatelné
počasí i nižší počet pracovních dní ve srovnání s předchozím rokem.
Produkce klesla meziročně zejména ve výstavbě nových domů a
bytů a naopak vzrostla výstavba inženýrských staveb, což je trend tohoto roku.
Pozitivní zprávou je alespoň počet nově zahájených staveb domů a bytů, který
meziročně přidává více než 20 %. Na druhou stranu objem dokončených staveb byl
v říjnu naopak o 20 % menší.
Když pomineme sezónní vlivy, tedy nástup zimy, stavebnictví
by se mělo i nadále dařit. Loňských temp růstu však už nedosáhne. Stavební
sektor následuje se zpožděním zbytek ekonomiky a postupně zpomaluje. Investiční
aktivita firem v posledních kvartálech v podstatě stagnuje, k čemuž se
přidávají specifické problémy stavebnictví samotného. Nedostatek pracovních sil
a dlouhé dodací lhůty prodražují stavební práce, snižují poptávku a růst celého
sektoru. Po loňském růstu stavební
výroby o vysokých 9,8 % letos očekáváme už jen 3,9 %. V příštím roce by pak měl
celý sektor spíše stagnovat.
Nezaměstnanost v
Česku se v listopadu v souladu s očekáváním nezměnila. Podíl nezaměstnaných dle
Ministerstva práce a sociálních věcí zůstal na 2,6 %, tedy na historicky
nejnižší hodnotě. Na straně jedné se oproti říjnu zvýšil počet lidí aktivně
hledajících práci o necelých 800, o více než 1 200 se ale zvedl počet volných
pracovních míst.
Trh práce zůstává vyčerpaný a naráží na své limity. Další
pokles nezaměstnanosti již nepředpokládáme, a to i kvůli postupnému zpomalování
růstu české ekonomiky. V sektorech, které jsou recesí německého průmyslu
zasaženy nejvíce, tedy například mezi českými průmyslovými výrobci, již
zaměstnanost klesá. Od prosince musíme též počítat s negativní sezónností –
zanikají pracovní místa sezónního charakteru, typicky v zemědělství či
stavebnictví, ke konci roku též často končí kontrakty uzavírané na dobu
určitou.
V našem výhledu nezaměstnanost lehce poroste. Sezonnost
podle našeho předběžného odhadu vytlačí podíl nezaměstnaných pro konec roku na
2,9 %. Letošek tak bude s průměrem 2,8 %
patřit k nejlepším v historii, když vloni to bylo 3,1 %. Pro rok 2020 očekáváme
průměrnou hodnotu ve výši 3,2 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz