Postavení českého trhu práce v rámci EU

Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Jedenáct států EU28 (Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Litva, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Portugalsko a Maďarsko) ve 2. čtvrtletí roku 2019 překročilo stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20-64letých osob. Celková průměrná míra nezaměstnanosti států EU činila ve 2. čtvrtletí letošního roku 6,3 procent, dosáhla tak nejnižší úrovně ve sledovaném období (od roku 2005). Mezi zeměmi EU byla v České republice míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí roku 2019 výrazně nejnižší, míra nezaměstnanosti mužů u nás činila dokonce 1,6 procent, nezaměstnanost žen v ČR byla 2,3 %.

ČR je stále na třetí příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V posledních pěti letech průměrně za země EU28 roste podíl zaměstnaných na celkové populaci ve věku 20 až 64 let rychleji než podíl ekonomicky aktivních. Ve 2. čtvrtletí 2019 míra zaměstnanosti v zemích EU28 dosahovala v průměru 74,0 %, tedy o 1 procento méně než je stanovený cíl. Z pohledu meziročního srovnání se průměrná unijní míra zaměstnanosti v porovnání s 2. čtvrtletím loňského roku zvýšila o 0,8 procentních bodů.  

Ve 2. čtvrtletí 2019 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo sedmnáct sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Spojené království, Litva, Dánsko, Finsko, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Rakousko, Kypr, Portugalsko, Bulharsko (s nejvyšším meziročním zvýšením míry zaměstnanosti) a Maďarsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku, Itálii a v Chorvatsku.

Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 2. čtvrtletí 2019 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splňuje již 17 států (Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Litva, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Portugalsko, Maďarsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Irsko, Lucembursko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Chorvatsko).

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (82,8 %). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (61,9 %).

Ve 2. čtvrtletí 2019 se Česká republika zařadila opět na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 80,2 %. Vyšší zaměstnanost má Německo (80,5 %) a z dalších sousedních zemí, jež splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, je Rakousko (s mírou zaměstnanosti 76,9 %), ale na národní cílovou úroveň o málo nedosahuje. V Polsku (73,1 %) i na Slovensku (73,0 %) jsou pod unijním průměrem, ale byl zde splněn národní cíl v dosažení dané míry zaměstnanosti.

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU (v %)

Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (79,6 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (68,3 %) o 11,3 procentních bodů. Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Zaměstnanost mužů v České republice s 87,8 procenty v tomto čtvrtletí daleko převyšovala v této kategorii všechny ostatní členské země. Švédsko má stále nejvyšší míru zaměstnanosti žen, která v tomto čtvrtletí činila 80,9 %. V ČR zaměstnanost žen byla na 72,4 procentech.

Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice výrazně nejnižší

Míra nezaměstnanosti meziročně klesla kromě Estonska, Litvy a Švédska ve všech členských zemích EU. Celková průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 je nejnižší od roku od roku 2005 a činí 6,3 %. Nejnižších hodnot dosahuje průměrná unijní míra nezaměstnanosti v případě mužů (6,2 %) nebo i žen (6,5 %).

V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala v ČR 1,9 %, u mužů až 1,6 %. Také míra nezaměstnanosti žen byla v tomto období nejnižší v ČR a činila  2,4 %. Na druhé místo s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,1 % se zařadilo Německo. Následuje Polsko (3,3 %), které se dělí o třetí příčku s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Další ze sousedních států Rakousko (s 4,5 %) je v první polovině uvedeného žebříčku seřazeného od nejnižší nezaměstnanosti evropských zemí. Slovensko (5,8 %) se umístilo pod evropský průměr.

Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15–64letých v členských zemích EU (v %)

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. Řecko ve 2. čtvrtletí vykazovalo nezaměstnanost 17,0 %. V Řecku je více než pětina žen ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, ale jsou nezaměstnané.

Meziroční pokles celkové míry nezaměstnanosti v průměru za země EU28 je 0,6 procentního bodu. Větší meziroční pokles v nezaměstnanosti evidují převážně země ve spodní části tabulky s vyšší mírou nezaměstnanosti.

Klesla také průměrná nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let

Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let. Z meziročního porovnání vyplývá pokles průměrné míry nezaměstnanosti mladých členských zemí EU. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích téměř dvojnásobně a v převážné většině i vícekrát vyšší než nezaměstnanost osob v produktivním věku. Problémem je to zejména v zemích s vyšší celkovou nezaměstnaností. Vyšší je převážně nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními.

Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (33,6 %), ve Španělsku (33,1 %) a v Itálii (28,4 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo (5,5 %), zde byla i nejnižší míra nezaměstnanosti mladých žen, která činila 4,8 %. Česká republika se ve 2. čtvrtletí 2019 umístila na druhou pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti 15–24letých, když těch, kteří by chtěli pracovat, bylo 5,7 procent.

Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15–24letých v členských zemích EU (v %)

Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici

                                                                                                                                            ^(u) - nízká spolehlivost

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle

Ke snížení celkové průměrné míry nezaměstnanosti větší měrou přispívá snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Při meziročním poklesu celkové nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně také snížil o 3,4 p. b. na 41,4 %. Nad tímto průměrem je osm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných (Řecko, Bulharsko, Slovensko, Itálie, Belgie, Portugalsko, Slovinsko a Francie).

Ve většině zemí se v 2. čtvrtletí 2019 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně zvýšil o 2,1 p. b. (na 32,2 %). Vyšší zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v ČR znamená, že při nízké celkové nezaměstnanosti osob v produktivním věku, zůstávají ti, kteří dlouhodobě nepracují, stále nezaměstnanými.

Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (70,5 %), v Bulharsku (59,1 %), na Slovensku (58,2 %) a v Itálii (58,1 %), kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. V případě Bulharska zvýšení podílu dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných neznamená zvýšení počtu osob dlouhodobě nezaměstnaných, ale naopak snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných, poněvadž v Bulharsku se celková nezaměstnanost meziročně snížila o téměř 6 procent. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se ale v Bulharsku v takové míře nesnížil.   

Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají naopak severské státy Finsko, Švédsko a Dánsko.

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15–64 let (v %)

Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici

^(u) - nízká spolehlivost

Kontakt

Ilona Mendlová

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

Tel.: 274 054 380

E-mail: ilona.mendlova@czso.cz