Investice do výzkumu a vývoje byly rekordní

16. října 2019

Český výzkum a vývoj zaznamenal v roce 2018 dynamický nárůst. Výdaje meziročně vzrostly o 12,3 mld. Kč a překonaly stomiliardovou hranici. Rostl i počet výzkumníků.

Podniky, český stát a Evropská unie vynaložily v roce 2018 na výzkum a vývoj prováděný na našem území celkem 102,8 mld. Kč. „Ve vztahu k HDP vzrostly výdaje na výzkum a vývoj na 1,93 % a Česko se tak opět přiblížilo k průměru EU,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Přesto stále zaostáváme za sousedním Rakouskem a Německem, které společně se Švédskem a Dánskem jako jediné země EU vydávají na výzkum a vývoj více než 3 % svého HDP.

K meziročnímu 14% nárůstu celkových výdajů na výzkum a vývoj přispěly všechny zdroje financování, nicméně největší měrou se o tento nárůst zasloužily podnikatelské zdroje, z nichž se v roce 2018 vynaložilo na tuto činnost téměř 60 mld. Kč. Podniky investují především do vlastního vnitropodnikového výzkumu a vývoje.

Na financování domácího výzkumu a vývoje se český stát v posledních letech podílí přibližně z jedné třetiny. „Ze státního rozpočtu bylo na výzkum a vývoj v roce 2018 vynaloženo rekordních 35 miliard korun, což je o 3,8 miliardy více než tomu bylo v roce 2017,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Největší část prostředků stát v roce 2018 směřoval do výzkumu a vývoje prováděného na veřejných vysokých školách (15,9 mld. Kč) a v jednotlivých ústavech Akademie věd ČR (10,0 mld. Kč). Podniky ve stejném roce obdržely z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj o půl miliardy více než v roce předchozím, 4,5 mld. Kč.

Na konci roku 2018 se u nás výzkumem a vývojem zabývalo 113,5 tis. osob, které se této činnosti věnovaly na plný či částečný úvazek. Za posledních pět let jejich počet vzrostl přibližně o 20 tisíc. Dlouhodobě mezi nimi nacházíme méně žen než mužů, v roce 2018 se jednalo o 35 tisíc žen. Zatímco v podnicích bylo v roce 2018 mezi pracovníky ve výzkumu a vývoji pouze 17 % žen, na vysokých školách to bylo 42 % a ve vládním sektoru téměř polovina.

Více než třetina výdajů na výzkum a vývoj se dlouhodobě spotřebovává v hlavním městě Praze, v roce 2018 to bylo 36,9 mld. Kč. S velkým odstupem pak následují kraje Jihomoravský a Středočeský, každý s přibližně 16% podílem na celkových výdajích na oblast výzkumu a vývoje v Česku. „V ukazateli podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP dosahuje dlouhodobě nejlepšího výsledku Jihomoravský kraj s téměř 3 % HDP. Více než 2,5 % krajského HDP se na výzkum a vývoj vynakládá ještě v Praze a ve Středočeském kraji,“ dodává Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Více informací naleznete na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad

Přílohy

csu_tz191016_investice_do_vyzkumu_a_vyvoje_byly_rekordni.docx
Prezentace z tiskové konference
Vyjádření Marka Rojíčka, předsedy ČSÚ
(soubor mp3)
Vyjádření Martina Many, ředitele odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ
(soubor mp3)
Vyjádření Marka Štampacha z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ
(soubor mp3)

16. října 2019

Investice do výzkumu a vývoje byly rekordní

Český výzkum a vývoj zaznamenal v roce 2018 dynamický nárůst. Výdaje meziročně vzrostly o 12,3 mld. Kč a překonaly stomiliardovou hranici. Rostl i počet výzkumníků.

Podniky, český stát a Evropská unie vynaložily v roce 2018 na výzkum a vývoj prováděný na našem území celkem 102,8 mld. Kč. „Ve vztahu k HDP vzrostly výdaje na výzkum a vývoj na 1,93 % a Česko se tak opět přiblížilo k průměru EU,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Přesto stále zaostáváme za sousedním Rakouskem a Německem, které společně se Švédskem a Dánskem jako jediné země EU vydávají na výzkum a vývoj více než 3 % svého HDP.

K meziročnímu 14% nárůstu celkových výdajů na výzkum a vývoj přispěly všechny zdroje financování, nicméně největší měrou se o tento nárůst zasloužily podnikatelské zdroje, z nichž se v roce 2018 vynaložilo na tuto činnost téměř 60 mld. Kč. Podniky investují především

do vlastního vnitropodnikového výzkumu a vývoje.

Na financování domácího výzkumu a vývoje se český stát v posledních letech podílí přibližně

z jedné třetiny. „Ze státního rozpočtu bylo na výzkum a vývoj v roce 2018 vynaloženo rekordních 35 miliard korun, což je o 3,8 miliardy více než tomu bylo v roce 2017,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Největší část prostředků stát v roce 2018 směřoval do výzkumu a vývoje prováděného na veřejných vysokých školách (15,9 mld. Kč) a v jednotlivých ústavech Akademie věd ČR (10,0 mld. Kč). Podniky ve stejném roce obdržely z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj o půl miliardy více než v roce předchozím,

4,5 mld. Kč.

Na konci roku 2018 se u nás výzkumem a vývojem zabývalo 113,5 tis. osob, které se této činnosti věnovaly na plný či částečný úvazek. Za posledních pět let jejich počet vzrostl přibližně o 20 tisíc. Dlouhodobě mezi nimi nacházíme méně žen než mužů, v roce 2018 se jednalo o 35 tisíc žen. Zatímco v podnicích bylo v roce 2018 mezi pracovníky ve výzkumu a vývoji pouze

17 % žen, na vysokých školách to bylo 42 % a ve vládním sektoru téměř polovina.

Více než třetina výdajů na výzkum a vývoj se dlouhodobě spotřebovává v hlavním městě Praze, v roce 2018 to bylo 36,9 mld. Kč. S velkým odstupem pak následují kraje Jihomoravský

a Středočeský, každý s přibližně 16% podílem na celkových výdajích na oblast výzkumu

a vývoje v Česku. „V ukazateli podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP dosahuje dlouhodobě nejlepšího výsledku Jihomoravský kraj s téměř 3 % HDP. Více než 2,5 % krajského HDP se

na výzkum a vývoj vynakládá ještě v Praze a ve Středočeském kraji,“ dodává Marek Štampach

z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Více informací naleznete na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje

Kontakt:

Jan Cieslar

tiskový mluvčí ČSÚ

T 274 052 017 | M 604 149 190

E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář