Největší hrozby pro ekonomiku? Technologie a populismus, varuje Rogoff

Finanční krize v rove 2008 měla za následek nejhorší globální recesi od Velké deprese na začátku 30. let. Podle ekonoma Kennetha Rogoffa však může mít ještě horší následky krize příští. Největší hrozbou jsou podle něj rychle se rozvíjející technologie a nárůst populismu.

V roce 2009 zaznamenal globální HDP v reálném vyjádření propad a ztráty tehdy podle některých odhadů činily až 10 bilionů dolarů, tedy šestinu světového výkonu ekonomiky v roce 2008. Vlády a centrální banky dělaly všechno možné, aby situaci zvrátily. Mezinárodní měnový fond však již nyní opět varuje, že vlády a regulátoři nedokázaly za uplynulých deset let prosadit potřebné reformy, a ekonomové se proto obávají další možné krize. Řada zemí nyní nemá potřebné nástroje k řešení problémů, jaké měly ještě v roce 2008.

Centrálním bankám chybí munice

Ekonom Kenneth Rogoff v rozhovoru pro Světové ekonomické fórum zmínil, že sice neočekává finanční krizi v nejbližší době, ale zároveň se necítí vysloveně bezpečně. Největším problémem je podle něj to, že nástroje centrálních bank pro boj s krizí jsou velice omezené. Centrální banky prokázaly dostatek nezávislosti, ale chybí jim nyní silné nástroje na boj s krizí. Záporné sazby, klidně hluboko pod nulou, jsou podle Rogoffa mnohem lepším opatřením než kvantitativní uvolňování a výhledy měnové politiky (forward guidance). Centrální banky by je měly využívat mnohem více, ne však v klidných obdobích jako pouhou stimulaci rychlejšího růstu ekonomiky.

Dalším problémem je polarizace politiky. Ta v případě vážné krize komplikuje dostatečně silnou fiskální reakci vlád. Ty by se měly snažit, aby před krizí chránily zejména obyčejné lidi. Ti nemají dostatečný sociální a finanční polštář pro případ krize. Bohaté lidi sice krize a recese postihne (a procentuálně možná i výrazněji), ale neohrozí je jako chudší vrstvy.

Odpis dluhů

Problematický je podle Rogoffa také názor, že v případě krize jsou nutné pouze stimuly, zatímco řešení problémů (především) finančního sektoru se odsouvá na vedlejší kolej. Ideálním řešením by podle ekonoma bylo nalezení způsobu, jak odepsat dluhy, a to v rámci bank, které měly problém se nekvalitními úvěry, tak v případě chudších zemí na periferii eurozóny. Pokud se to nepodaří, finanční sektor zůstane zranitelný.

Finanční krize podle Rogoffa vycházejí spíše z lidské přirozenosti než z finančního systému. Mají cyklický charakter, vlády a centrální banky je akorát mohou oddálit a přijímat taková opatření, která posílí finanční systém do budoucna. Se současným přístupem, kdy se přijímají jen krátkodobá řešení (například v oblasti životního prostředí a klimatických změn), to však může být poměrně složité.

Technologie a populismus jako rizika

Jednou z věcí, která může dále výrazně měnit svět, jsou technologie. Přestože ekonomové, centrální bankéři a investoři mají pocit, že technologický pokrok bude zpomalovat, podle Rogoffa je stále prostor pro rychlejší technologický posun. Z hlediska společnosti to ale podle něj může být problém, protože lidé nemusejí zvládat rychlé změny a inovace.

"Ke zpomalení ale nedojde. Vrozený optimismus lidstva a zvědavost budou rodit nové myšlenky," míní Rogoff. Zároveň se obává, že společnost a politici nebudou rychlý technologický pokrok stíhat, což může vyvolat nové problémy.

Vedle technologií má Rogoff špatný pocit z nárůstu populismu. "Souhlasím se snahou o vytvoření rovnostářské společnosti, ale nemyslím si, že návrat do socialismu 60. let je řešením. Chtěl bych více tržně orientovaných řešení, která by vedla k lepšímu vzdělávání nebo rozdělování příjmů, ale obávám se, že tímto směrem nekráčíme. Spíše se můžeme dočkat krutějšího, neandertálského způsobu řešení. V poslední době to sledujeme v USA a v budoucnu to může být aktuální i v dalších zemích," uzavřel Rogoff.

Další článek: Indie: Prudký růst ekonomiky skrývá rizika na úrovni institucí v čele s centrální bankou