Jarní hospodářská prognóza 2019 – růst pokračuje mírnějším tempem

I v roce 2019 se očekává, a to již sedmým rokem, nárůst evropského hospodářství, přičemž reálné HDP by mělo růst ve všech členských státech EU. I když se nejistota ve světě prohlubuje, evropské ekonomice by měla pomoci dynamika domácího trhu. Hospodářský růst by měl v příštím roce zrychlit.

Možnost růstu hrubého domácího produktu (HDP) v letech 2019 a 2020 je ohrožena nedávným zpomalením celosvětového růstu a světového obchodu, jakož i vysokou mírou nejistoty ohledně obchodních politik. Svou roli hraje také přetrvávající oslabení výrobního odvětví, zejména v zemích, které se potýkají se specifickými problémy automobilového průmyslu.

Místopředseda Evropské komise odpovědný za otázky eura a sociálního dialogu Valdis Dombrovskis, který zároveň odpovídá za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k situaci uvedl: „Evropské hospodářství je vůči méně příznivému vnějšímu prostředí, na které má vliv také napětí v obchodní sféře, odolné. Růst bude i v příštím roce pokračovat ve všech členských státech EU, a to díky silné domácí poptávce, stabilnímu nárůstu počtu pracovních míst a nízkým nákladům na financování. Rizika ve výhledu však i nadále přetrvávají. Mezi ta externí patří další eskalace obchodních konfliktů a oslabení rozvíjejících se trhů, zejména Číny. V Evropě bychom měli být připraveni na možný brexit bez dohody, politickou nejistotu a obnovení vazby mezi státem a bankami.“

Eurokomisař odpovědný za hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici kolegu doplnil: „Evropská ekonomika bude v letech 2019 a 2020 i nadále růst. Ekonomický nárůst ve všech členských státech pokračuje. Zvyšuje se rovněž počet pracovních míst a rostou i mzdy. Znamená to tedy, že se evropská ekonomika tváří v tvář méně příznivým globálním podmínkám a přetrvávající nejistotě drží dobře. Nicméně bychom měli být připraveni v případě potřeby ekonomice pomoci a zavést další reformy podporující růst. Především se však musíme vyhnout protekcionismu, který by jen zhoršil stávající sociální a ekonomické napětí ve společnosti.“

Zpomalení růstu HDP se v roce 2019 zastaví

Vzhledem k tomu, že celosvětový obchod a růst by měly být v tomto i příštím roce nadále slabší oproti svižnému tempu v roce 2017, bude hospodářský růst v Evropě zcela záviset na domácí poptávce. Práci má více Evropanů než kdy předtím a očekává se, že růst zaměstnanosti bude pokračovat, i když pomalejším tempem. To by spolu se zvyšujícími se mzdami, nízkou inflací, příznivými podmínkami k financování a podpůrnými fiskálními opatřeními v některých členských státech 
mělo povzbudit domácí poptávku. Očekává se rovněž, že HDP tento rok vzroste v celé EU o 1,4 % a v eurozóně o 1,2 %.

V roce 2020 by měly oslabovat nepříznivé domácí faktory a mělo by dojít k oživení hospodářské činnosti mimo EU. K tomu by mělo přispět zjednodušení globálních finančních podmínek a prosazování určitých politických opatření v některých rozvíjejících se ekonomikách. V příštím roce se také očekává mírné posílení růstu HDP na 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně. Na prognózu hospodářské situace v roce 2020 má rovněž vliv vyšší počet pracovních dnů v daném roce.

Nezaměstnanost i nadále klesá

Navzdory zpomalení růstu ke konci roku 2018 se situace na trhu práce nadále zlepšovala. I když v některých členských státech je nezaměstnanost stále příliš vysoká, její průměrná míra v EU klesla na nejnižší úroveň od zavedení měsíčních datových souborů v lednu 2000 – na 6,4 % v březnu 2019. Míra nezaměstnanosti v eurozóně je v současnosti nejnižší od roku 2008.

V příštích dvou letech se však očekává, že počet nových pracovních míst klesne, jelikož se projeví vliv mírnějšího růstu a vytratí se i dopad dočasných fiskálních opatření v některých členských státech. Míra nezaměstnanosti v EU by měla klesat i v roce 2019 a v roce 2020 dosáhnout 6,2 %. Míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla v roce 2019 klesnout na 7,7 % a v roce 2020 na 7,3 %, což je méně než před začátkem krize v roce 2007.

Inflace zůstane pod kontrolou

Inflace v EU by se měla v letošním roce snížit na 1,6 % a v roce 2020 mírně stoupnout na 1,7 %. Díky nižším cenám energií klesla celková inflace v eurozóně z 1,9 % v posledním čtvrtletí roku 2018 na 1,4 % v prvním čtvrtletí tohoto roku. Vzhledem k tomu, že se v nadcházejících čtvrtletích očekává mírný pokles inflace cen energií a že nic nenasvědčuje tomu, že by vyšší růst mezd přispíval k základním cenovým tlakům, měla by inflace v eurozóně (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v roce 2019 i 2020 činit 1,4 %.

Veřejný dluh bude navzdory nižšímu růstu dále klesat

Míra zadlužení by měla podle prognóz v letech 2019 a 2020 ve většině členských států klesnout, jelikož schodek veřejných financí je většinou nízký, a růst nominálního HDP by měl zůstat vyšší než průměrná úroková sazba u nesplaceného dluhu. Pokud nedojde ke změně politiky, míra zadlužení EU by měla klesnout z 81,5 % HDP v roce 2018 na 80,2 % v roce 2019 a dále na 78,8 % v roce 2020. Celková míra zadlužení eurozóny by měla klesnout z 87,1 % v roce 2018 na 85,8 % v roce 2019 a dále na 84,3 % v roce 2020.

Celkový schodek veřejných financí v EU by měl vzrůst z 0,6 % HDP v roce 2018 na 1 % v roce 2019 i 2020. Mírné zvýšení se očekává rovněž v eurozóně, a to z 0,5 % HDP v roce 2018 na 0,9 % v roce 2019. Pokud nedojde ke změně politiky, měl by tento stav přetrvat i v roce 2020. Zvýšení v tomto roce je způsobeno zejména pomalejším růstem HDP a expanzivní fiskální politikou v některých členských státech.

Rizika přetrvávají

Možná rizika ve výhledu i nadále přetrvávají. Riziko protekcionistických opatření a současné zpomalení růstu HDP a obchodu ve světě by se mohlo ukázat jako trvalejší, než se očekávalo, zejména pokud by nedosáhl očekávané úrovně růst v Číně. K rizikům v Evropě patří brexit bez dohody a také možnost, že by dočasné narušení výroby mohlo být trvalejšího charakteru. Existuje také riziko, že nárůst politické nejistoty a politická opatření, která budou méně příznivá pro růst, povedou k pozastavení soukromých investic.

Mohlo by však naopak také dojít k nárůstu soukromé spotřeby a investic v EU, zejména pokud by důvěra podniků a spotřebitelů nepodlehla celkové nejistotě a záporným faktorům a pokud by byla doprovázena důraznějšími opatřeními fiskální politiky v zemích s fiskálním prostorem a reformami na podporu růstu.

V případě Spojeného království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad

Vzhledem k procesu vystoupení Spojeného království z EU vycházejí prognózy na rok 2019 a 2020 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající proces v souvislosti s článkem 50.

Souvislosti

Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází tato prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 24. dubna 2019. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 23. dubna včetně.

Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.

Příští prognózou bude aktualizace výhledu inflace a HDP, kterou Evropská komise vydá v rámci letní hospodářské prognózy 2019.

Další informace

Celé znění dokumentu: Jarní hospodářská prognóza 2019

Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Eurokomisař Moscovici na Twitteru: @pierremoscovici

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

Infopřehled: Vývoj hospodářské situace

Předchozí tiskový materiál: Zimní hospodářská prognóza 2019 – růst v prostředí globální nejistoty zpomalí