Inflace na hranici tolerance ČNB (10.4.2019)

Aktualizováno

Podle očekávání se spotřebitelské ceny v březnu zvýšily o další dvě desetiny procenta a posunuly tak meziroční inflaci na horní toleranční hranici centrální banky. Hlavní zásluhu na březnovém růstu cen měla podle statistického úřadu dražší elektřina, které sekundoval alkohol a pohonné hmoty. Levnější byly tentokrát dovolené.

Meziroční inflace, která je v hledáčku ČNB, se dostává na nejvyšší úroveň za posledních více než šest let. Z poloviny se na zmíněné tříprocentní hranci podílí rychle rostoucí náklady na bydlení včetně energií. Jde především o vysoké ceny nemovitostí, respektive drahé nájemné spolu s rekordně zdražující elektřinou (+11,9 %) postupně reflektující vysoké ceny silové energie na zahraničních burzách částečně ovlivněné „zeleným“ tažením v EU.

S výrazným odstupem za bydlením přispívají k růstu inflace i potraviny, konkrétně zelenina a především pak dramaticky zdražující brambory. Třetí v pořadí je pak alkohol a cigarety. Levnější oproti loňskému březnu byla jen obuv a oblečení.

Tříprocentní inflace je na hranici tolerančního pásma ČNB, nicméně inflace začne od léta s největší pravděpodobností opět rychle klesat s tím, jak zafunguje loňský vysoký srovnávací základ. Na konci roku se tak už dostane pod hranici 2,5 %.

ČNB proto nemusí na dnešní číslo, zvlášť tak silně odvislé od bydlení, akutně reagovat a znovu kvůli němu zvyšovat úrokové sazby. Přece jen je inflace ve velké míře mimo vliv centrální banky a navíc ani nepominuly nebo se nevyjasnily vnější rizika a nejistoty, které podporují spíše politiku vyčkávání.