Ekonomiku nastartují investice. Zvýšení daní dusí
Růst ekonomiky, tak jak funguje v České republice není výrazně ovlivněn výší či pohybem daní a daňové zátěže, ale především investicemi.
Vliv daní je mnohdy výrazně přeceňován. Právě investice jsou hlavním hybatelem ekonomiky a to bez ohledu na to jak jsou daně vysoké. V naší ekonomice nemají daně na růst hospodářství v podstatě žádný výrazný vliv. To platí i o jiných vyspělejších zemích. Hlavním prostředkem pro růst ekonomiky jsou investice. Jedná se jak o investice státní, investice občanů, tak především investice samotných podniků a zahraničních investorů, říká analýza serveru Bankovní poplatky.
Růst v době bankovního socialismu stál na křehkých základech
V historii naší země nemáme prokázán žádný vztah mezi snížením daní a růstem ekonomiky, nebo naopak. Naopak můžeme sledovat výrazný vzestup ekonomiky v době štědrých investičních pobídek a velké investiční aktivity státu. Tyto investice navíc podporují důvěru obyvatel v ekonomiku, kteří pak více utrácejí v rámci své spotřeby, což je dalším pilířem růstu. Tuto situaci si pamatujeme z let devadesátých, před ekonomickou krizí, která nastala v roce 1997. V této době byly daně z příjmů výrazně vyšší než dnes.
Ekonomika v důsledku velkých investic a vysoké domácí i zahraniční poptávky silně rostla. Financování těchto investic však probíhalo zejména z úvěrů, které byly často velmi špatně kryty, dobíhal také vliv kuponové privatizace a banky se dostaly do velkých problémů, které vyústily ve zmiňovanou domácí krizi. V této době chyběly investice zahraničních investorů, pro které nebyla ČR atraktivní destinací.
Nejdelší ekonomický boom v historii nezajistily nízké daně, ale zahraniční a státní investice
Tato krize byla překonána v roce 2000. V této době byly spuštěny po vzoru našich středoevropských sousedů Maďarska a Polska štědré investiční pobídky. V této době také rekordně narostly zahraniční investice, které rychlým tempem začaly zaplňovat průmyslové zóny novými továrnami. V této době se také rekordně rozšířil počet prodejen obchodních řetězců, poptávka domácností se zvyšovala. Daně a jejich výše byla spíše motivačním prvkem pro lákání zahraničních investorů. Díky domácí poptávce se také dařilo malým a středním podnikům a živnostem.
Je přitom zřejmé, že impulsem pro fungování a rozvoj živností a malých firem není daňové zatížení, ale dostatečně vysoká poptávka na trhu. Živnostník potřebuje zejména vydělat, a teprve potom platí vyšší či nižší daně. Pokud nevydělá, tak žádné daně neplatí. Otázku pojištění pomíjíme, protože to musí hradit každý ekonomicky aktivní občan.
Dobu růstu ukončila ekonomická krize, úspory a pokles investic
Tato doba vysokých růstů, které dosahovaly v roce 2006 až 2007 k sedmi procentům skončila rokem 2008 a velkou světovou ekonomickou a bankovní krizí. Tato krize panovala s mírnými přestávkami až do roku 2013. V této době opět ubylo výrazně zahraničních investorů, omezovaly se investice a snižování daní ekonomiku nijak neoživilo. Navzdory poklesu daní se výrazně nedařilo ani živnostníkům a domácím podnikatelům. Chyběla totiž poptávka, která se poklesem mezd a státními restrikcemi a úspory dostala do mínusových hodnot. I v této době platilo, že nízké daně jsou zbytečné ve chvíli, kdy nejsou příjmy. Naopak v případě vysokých příjmů, nevadí ani vyšší daně. Připomeňme, že v ČR platí 15 procentní daň z příjmů u fyzických osob a 19 procentní u právnických osob. Tyto sazby platily i v době nedávné izolované tuzemské krize v letech 2012 a 2013, kdy česká ekonomika klesala, přestože naši sousedé už rostly.
Po roce 2013 se Česká republika vrací k investicím
Ke změně došlo až nástupem nové vlády, a zahájení nové investiční vlny. Opět narostl zájem zahraničních investorů, který můžeme v poslední době sledovat. Je nutné si uvědomit, že zahraniční investice jsou hodnoty, které by nikdy nevygeneroval sám o sobě domácí kapitál. Jedná se o něco navíc, co je dodatečným impulsem pro zvyšování výkonu ekonomiky. Jedná se přitom jak o prvotní investici, tak do následné výroby, která zvyšuje vývoz, zaměstná tisíce zaměstnanců a zvyšuje obecnou produktivitu práce. Přináší také nové špičkové zahraniční technologie. Bez zahraničního kapitálu by přitom tuzemská ekonomika byla mnohem méně konkurenceschopná a odhadujeme, že hrubý produkt by byl až o třetinu nižší. Část aktivit zahraničních investorů by sice mohly převzít nebo nahradit domácí podniky, ale zdaleka ne v takovém rozsahu a kvalitě. Těžko si můžeme představit, že by nějaký domácí investor stavěl v ČR velkou novou automobilku, nebo továrnu na televizory. Nemohl by být totiž oproti zavedeným společnostem a značkám konkurenceschopný. Výsledkem je nejen mírný růst v roce 2014, ale především velmi rychlý růst ekonomiky z počátku tohoto roku.
Výše uvedené porovnání ukazuje, že vliv daní na růst či pokles ekonomiky je skutečně minimální. Investory zajímají především jiné ukazatele, které jsou dlouhodobější a pro fungování podniku důležitější. Naopak zásadní je investiční aktivita, který zvyšuje nabídku, zvyšuje vývoz, i pracovní příležitosti a to zcela přímým způsobem. Na zahraničních či státních investicích nakonec silně participují i živnosti a malé a střední podniky, které získávají zakázky od investorů, nebo těží ze zvyšující se poptávky nově zaměstnaných pracovníků.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz