Komentáře k HDP za 1Q - spotřeba jakžtakž OK, vrásky dělá zahraniční obchod

Statistici dnes představili přesná a detailní čísla o struktuře české ekonomiky v prvním čtvrtletí tohoto roku. Výsledný pokles je 2,2 % meziročně a 1,1 % mezičtvrtletně. Oproti těm původním jsou to ještě horší hodnoty a ukazují na výrazné problémy. Česká ekonomika je v krizi a potřebuje se z ní rychle dostat, jinak ztratí na své konkurenceschopnosti. Bohužel největší problém není uvnitř ekonomiky samotné, ale za hranicemi - zahraniční obchod klesá a po zboží z Česka není taková poptávka.

V prvním čtvrtletí se zlepšila situace v rámci spotřeby domácností. Na jejich spotřebu měla pozitivní vliv inflace, která od začátku roku výrazně zmírnila a dostala se na hodnotu 1,7 %. Ta je pro spotřebitele mírná a v rámci jejich rozhodování akceptovatelná. Spotřeba domácností tak sice meziročně klesla o půl procenta, ale ve srovnání s koncem roku 2012 vzrostla o 1,6 %. To je výrazný impuls k tomu, že situace nemusí být v budoucnu až tak špatná a příznivé ceny mohou být motorem k tomu, aby spotřebitelé konečně podpořili ekonomiku. Ti ale v rámci své opatrnosti stále nemají výraznou tendenci k tomu více utrácet a stále spoří. Je to vidět například na trhu osobních automobilů. I když mírně vzrostl zájem o zboží dlouhodobé spotřeby, vysoké ceny naopak srazily poptávku po potravinách a rychloobrátkovém zboží.

Vrásky na čele ale způsobuje zahraniční obchod. Přestal přispívat k růstu ekonomiky s tím, jak zahraniční obchod v EU chladne. Vývoz i dovoz klesl o 2,1 %. Jednotlivé země mají své vlastní problémy a spotřebitelé například ve Francii, Německu a dalších zemích jsou opatrní v nákupech. Proto není potřeba tolik dovozu a vývozu. Přestože si zahraniční obchod drží pozitivní bilanci, tak objemově výrazně klesá. Zahraniční obchod byl tradiční přispěvatel k růstu české ekonomiky a jeho výpadek je citlivý.

Ing. Michal Kozub
analytik Home Credit a.s.

Zdá se, že povodeň utopila i statistiky české ekonomiky. Zpřesněná data o HDP jí ponořila hlouběji do recese. HDP v 1. čtvrtletí klesl o 1,1 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, resp. 2,2 procenta v meziročním srovnání. Nicméně detailní data přináší o něco příznivější obraz.

K mezikvartálnímu poklesu HDP totiž přispěla pouze jediná složka, zásoby. V prvních třech měsících letošního roku firemní zásoby klesly o 20 miliardy korun. Loni v 1. čtvrtletí se sice také snížily, ale jen o 11,6 miliardy korun. Důvodem jsou patrně negativní očekávání firem ohledně budoucího vývoje poptávky. Částečně k tomu také přispělo snížení zásob tabákových výrobků související s předchozím předzásobením před zvýšením spotřební daně.

Ostatní složky HDP naopak zaznamenaly obrat k lepšímu. Spotřeba domácností ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupla o 1,6 procenta, vládní výdaje na spotřebu o 0,8 procenta. Investice do fixního kapitálu se po půlročním poklesu zvýšily o 0,4 procenta. Vývoz zaznamenal zvýšení o 0,4 procenta, zatímco dovoz stagnoval.

Pohled do odvětvové struktury HDP ukazuje, že se recese týká většiny odvětví. Klesá průmysl, stavebnictví, zemědělství i většina odvětví služeb.

S poklesem ekonomiky souvisí pokles celkového objemu mezd a platů. V 1. čtvrtletí se meziročně snížil o 0,2 procenta. Implicitní průměrná mzda spočítaná z národních účtů se v 1. čtvrtletí meziročně snížila o 2,1 procenta, celkové náklady na práci jednoho zaměstnance klesly o 2,3 procenta. HDP v relaci k zaměstnanosti se ovšem snížil o něco méně (přesně o 2,0 procenta), a reálné jednotkové mzdové náklady se tak poprvé po deseti čtvrtletích mírně snížily (o 0,3 procenta).

Pokračující recese prohloubila rozdíl mezi aktuálním výkonem ekonomiky a jejím potenciálem na 1,5 procenta při výpočtu metodou produkční funkce, resp. 2,5 procenta při použití statistických filtrů.

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je pokles české ekonomiky relativně hluboký. Horší meziroční pokles HDP zaznamenaly pouze problematický jih kontinentu: Řecko (-5,3 procenta), Kypr (-4,1 procenta), Portugalsko (-3,9 procenta) a Itálie (-2,3 procenta). Sousední země si vedou o poznání lépe, v mírně recesi zůstává Maďarsko (-0,3 procenta), polská a slovenská ekonomika stále rostou (o 0,4 procenta, resp. 0,9 procenta).

Během aktuální recese klesl HDP české ekonomiky o 2,9 procenta, ve srovnání s předkrizovým maximem dosaženým ve 3. čtvrtletí 2008 ovšem výkon ekonomiky zaostává o 3,9 procenta.

Za celý letošní rok by se měl HDP podle aktuální prognózy snížit o 1,0 procento. Pokračující recese zvyšuje motivaci k výraznějšímu fiskálnímu stimulu nebo dalšímu uvolnění měnové politiky. Vedle možnosti devizových intervencí by vláda a centrální banka mohly zvážit možnost úpravy legislativy tak, aby se měnové politice otevřela možnost negativních úrokových sazeb.

David Marek, Patria Finance