Populismem za rozpočtovou odpovědnost
Boj za rozpočtovou odpovědnost se stal mantrou řady nových politických stran a hnutí. A to jak v České republice, tak i za oceánem. Tím ale podobnost zdaleka nekončí. U nás i v USA jsou tato nová uskupení charakteristická také odklonem od velkých stran, revoluční rétorikou a populistickými řešeními. České Věci veřejné i americké hnutí tzv. Tea Parties tak představují nejen reakci na ekonomické problémy svých zemí, ale i silný protest proti zkorumpovanému establishmentu. Srovnání obou stran Atlantiku nabízí překvapivé paralely.
Parlamentní volby v demokratických zemích tradičně přináší do politických debat nové strany a reformní osobnosti. Přišly „zelené“ strany, feministické politické iniciativy nebo třeba „piráti“, kteří ve Švédsku uspěli se snahou o reformu autorských práv v prostředí internetu. Rok 2009 však byl z tohoto pohledu výjimečný. Vzestup Richarda Sulíka a jeho strany Svoboda a Solidarita na Slovensku, český úspěch Věcí veřejných nebo TOP 09 a rychlost rozšíření tzv. Tea Parties v USA představují politické pohyby, které mají ambice výrazně změnit letité zvyky v politických systémech svých zemí.
Má nový reformní populismus původ pouze v ekonomické krizi? Ukazuje tento útok na „zkorumpovaný establishment“ konec ideologických střetů charakteristických pro západní politické debaty posledních dekád? Pojďme se nejdříve podívat do Spojených států.
Proti státu
V devadesátých letech zuřila v Americe ideologická válka: Zatímco konzervativci vystupovali proti osvobozujícím výdobytkům kulturní revoluce let šedesátých, liberálové tvrdě napadali ekonomické reformy a „kulturu nenasytnosti“ Reaganovy revoluce let osmdesátých. Americká společnost si nicméně zvykla jak na liberalismus společenský, tak i ekonomický a do nového tisíciletí vstoupila bez většího zájmu o nekonečné ideologické bitvy mezi demokraty a republikány. Politické strany ale zápasily dál.
Devadesátá léta s Clintonem však zároveň naučila republikány hledat nové dostředivé cesty. Prezidentem se tak mohl stát „soucitný konzervativec“ George W. Bush, který by staré konzervativce překvapil nejen spoluprací s levicovým Teddym Kennedym na prosazení nákladné reformy školství, ale třeba i rozšířením programů zdravotní péče. I tak ale Bush dále polarizoval americkou politiku ve stylu uplynulých dekád, Američané už ale měli podobných sporů po krk.
Jejich tradiční a během posledních dvou dekád posílený individualismus a silný skepticismus se v roce 2009 spojil s finanční krizí, která řadu rodin obrala o střechu nad hlavou, práci nebo úspory. Jako rozbuška pak zapůsobil radikální prezident Obama se svou nákladnou zdravotnickou reformou. Podle liberálního listu The New York Review of Books však roli sehrála i „zlá pravicová média“ v čele s FOX News.
Nový populismus
Výsledkem byl zpočátku spontánní protest proti obamovské politice a následně specifický populismus tzv. Tea Parties, které chtějí obnovit tradiční americké hodnoty: Nedůvěřují institucím a státu obzvlášť, zato věří v schopnost jedince a jeho sílu změnit běh věcí.
Jak charakterizovat tento nový populismus? Zdá se, že nejde pouze o jedinečný produkt severoamerické společnosti začátku 21. století ale o jev globální! Řada výzkumů totiž potvrzuje několik obecných trendů i jinde: dlouhodobý pokles volební účasti, zvýšenou participaci na bojkotech a demonstracích a také úpadek ideologií v západních zemích obecně.
V Evropě tomuto trendu napomáhá i rozmazávání národních identit skrze nadnárodní Evropskou unii, v postkomunistických zemích se pak připojuje únava z ekonomické a společenské transformace. Jaká je situace v České republice?
Česká politika: stranám natruc
Domácí politika v posledních dvaceti letech vyměnila ideologické bitvy Havla, Klause a Zemana za nedůvěryhodné hádky Topolánka s Paroubkem. Bez zbytečných chvalozpěvů na 90. léta je na první pohled zřejmé, že politická kultura v zemi prošla úpadkem ideologicky podložené debaty, systém neprodukuje stabilní vlády a po vstupu do NATO a EU země postrádá jasný cíl (k této debatě viz např. zde, zde nebo zde).
Politická a ekonomická krize posledních dvou let nicméně dokázala Čechy přivést zpět. Ovšem natruc velkým stranám. Úspěch Věcí veřejných nebo TOP 09 je odpovědí na neschopnost velkých představit důvěryhodné politické alternativy a reakcí na korupci a aféry ve veřejném sektoru. Podobně jako Američané se tak i Češi dvacátého prvního století stávají většími individualisty a skeptiky a slyší na volání „nového populismu“.
Individualistický „nový populismus“
Zatímco tradiční populismus apeluje na běžné lidi a obrací je nejen proti elitám, ale s ohledem na místo a dobu i proti konkrétní společenské nebo politické skupině, nový populismus cílí jinam. Apeluje právě na silný individualismus na jedné straně a skepticismus k institucím na straně druhé.
Dokončení článku najdete na www.finmag.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz