Použitelnost a limity kapitálu, § 71

§ 71

Použitelnost a limity kapitálu

(1) Na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se, nestanoví-li přímo použitelný předpis jinak, vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž

a) podíl položek kapitálu třídy 1 v rámci použitelného kapitálu je vyšší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu a

b) použitelná hodnota položek kapitálu třídy 3 je nižší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu.

(2) Na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž podíl položek kapitálu třídy 1 na použitelném primárním kapitálu je vyšší než polovina celkového použitelného primárního kapitálu.

(3) Výše kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1, použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 1 a použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 3.

(4) Výše primárního kapitálu použitelného k plnění minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1 a použitelné hodnoty primárního kapitálu zařazeného do položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 2.

§ 72

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 k plnění solventnostního kapitálového požadavku a kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku a

b) úpravy týkající se použitelnosti kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku prováděné s cílem zohlednit nepřevoditelnost těch položek kapitálu, které jako účelově vázané fondy mohou být použity pouze ke krytí ztrát vzniklých u konkrétní části závazků nebo konkrétních rizik.

§ 73

Základní ustanovení

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný kapitál nejméně ve výši solventnostního kapitálového požadavku, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, případně v kombinaci s částeč ným interním modelem, nebo prostřednictvím úplného interního modelu.

(3) Výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo částečného interního modelu včetně písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou podle § 77, přičemž tato písemná koncepce musí obsahovat specifikaci změn úplného nebo částečného interního modelu menšího a významného charakteru; předchozímu schválení Českou národní bankou podléhá také

a) změna písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu a

b) změna úplného nebo částečného interního modelu významného charakteru a také změna tohoto modelu menšího charakteru, pokud není v souladu se schválenou písemnou koncepcí změn úplného nebo částečného interního modelu.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která je členem skupiny ovládající pojišťovny nebo zajišťovny, může používat pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku skupinový interní model, nebo podmínky jeho používání změnit, pokud se připojila ke společné žádosti ovládající pojišťovny nebo zajišťovny a jí ovládaných osob a udělil- li k tomu orgán dohledu nad touto skupinou souhlas.

(5) Částečný interní model lze použít pro výpočet

a) kapitálových požadavků prostřednictvím jednoho nebo více rizikových modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku podle § 76 odst. 2,

b) kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 74 odst. 4 písm. d), nebo

c) úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle § 76 odst. 1.

(6) Částečný interní model lze použít jak na celou činnost pojišťovny nebo zajišťovny, tak i na jednu nebo více větších oblastí této činnosti, přičemž při dodržení požadavků podle § 78 odst. 2 a 4 se zohlední omezená oblast působnosti částečného interního modelu.

§ 74

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku

(1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vychází z předpokladu, že bude ve své činnosti pokračovat.

(2) Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohlední všechna měřitelná rizika, jimž je vystavena. Do výpočtu zahrne měřitelná rizika vyplývající ze závazků vzniklých ze stávajících smluv i smluv, o kterých předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. U závazků vyplývajících ze stávajících smluv kryje solventnostní kapitálový požadavek pouze neočekávané ztráty.

(3) Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku.

(4) Solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje nejméně riziko

a) upisovací,

b) tržní,

c) úvěrové a

d) operační, které zahrnuje právní riziko s výjimkou rizika vyplývajícího ze strategických rozhodnutí a reputačního rizika.

(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohlední účinek technik snižování rizika, pokud úvěrové a jiná rizika vyplývající z použití těchto technik odpovídajícím způsobem při tomto výpočtu zohlední.

(6) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna může při výpočtu kapitálových požadavků k životnímu, neživotnímu a zdravotnímu upisovacímu riziku, po předchozím souhlasu České národní banky, v rámci standardního vzorce nahradit podskupinu jeho parametrů parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Tyto parametry jsou kalibrovány na základě interních údajů dané pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s její činností, s použitím standardizovaných metod. Při schvalování ověří Česká národní banka úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů.

§ 75

Četnost výpočtu

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a průběžně sleduje výši použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se její rizikový profil významně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední jí vykázaný solventnostní kapitálový požadavek, solventnostní kapitálový požadavek bez prodlení přepočítá a výsledek oznámí České národní bance.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna na žádost České národní banky přepočítat solventnostní kapitálový požadavek. Česká národní banka může o tento přepočet požádat, pokud předpokládá, že se rizikový profil pojišťovny od posledního vykázaného solventnostního kapitálového požadavku významně změnil.

§ 76

Základní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce

(1) Solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce je součtem základního solventnostního kapitálového požadavku, kapitálového požadavku k operačnímu riziku a úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty.

(2) Metodu výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku, včetně výpočtu kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům zohledňujícím rizika pojišťovací a zajišťovací činnosti a metody jejich agregace, výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a způsob určení položky zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty a další náležitosti výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(3) Pokud se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů pro výpočet podle standardního vzorce, Česká národní banka může požadovat, aby při výpočtu

a) kapitálových požadavků prostřednictvím modulů upisovacích rizik tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila pro ni specifické parametry za podmínek podle § 74 odst. 2 a 3, nebo

b) solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části použila tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna úplný nebo částečný interní model.

§ 77

Udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a s jeho změnou

(1) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo jeho významné změny, pokud je prokázáno splnění požadavků stanovených v § 78.

(2) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu nebo s jeho významnou změnou, pokud

a) je omezený rozsah aplikace modelu řádně odůvodněn,

b) výsledný solventnostní kapitálový požadavek vhodněji zohledňuje rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

c) je jeho konstrukce v souladu se zásadami podle § 74 a umožňuje tak úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a

d) je prokázáno splnění požadavků podle § 78.

(3) V případě žádosti o udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé části obchodní činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i částí činnosti, Česká národní banka může požadovat předložení reálného plánu přechodu na rozšíření rozsahu aplikace modelu. Tento plán obsahuje informace, jakým způsobem tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zamýšlí rozšířit rozsah aplikace interního modelu na jiné podmoduly nebo části své obchodní činnosti tak, aby bylo zajištěno, že tento model pokryje hlavní část její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vztahující se k danému rizikovému modulu.

(4) Podání žádosti České národní bance podle odstavců 1 a 2 podléhá předchozímu schválení statutárním orgánem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Česká národní banka o takové žádosti rozhodne do 6 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Česká národní banka žádost schválí, pokud systémy pojišťovny pro identifikaci, měření, sledování, řízení a vykazování rizik jsou přiměřené a pokud interní model splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, pokud nejsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. Česká národní banka může v souvislosti s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.

(5) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, které byl udělen souhlas s používáním interního modelu, nařídit po stanovenou dobu od udělení tohoto souhlasu předkládat jí odhad výše solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

(6) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) postup při schvalování interního modelu včetně obsahu žádosti podle odstavců 1 a 2,

b) úprava standardů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu při použití částečného interního modelu,

c) postupy při schvalování významných změn interního modelu a změn v koncepci těchto změn a

d) postupy umožňující úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

§ 78

Zvláštní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu

(1) Statutární orgán tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny odpovídá za trvalou a řádnou funkčnost a vhodnost konstrukce úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a za to, že tento model vhodně zohledňuje rizikový profil takové pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu dodržovat test užití, standardy statistické kvality, standardy kalibrace, standardy pro ověřování platnosti a dokumentační standardy stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nejméně jednou ročně vyhodnocuje příčiny a zdroje zisků a ztrát, a to v každé významné části její činnosti podle standardu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím používání interních modelů. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát zohlední svůj rizikový profil.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna na vyžádání České národní banky prokáže

a) promítnutí jí používaného úplného nebo částečného interního modelu do jejího řídicího a kontrolního systému zejména ve vztahu k řízení rizik spojených s její činností, rozhodovacím procesům, posuzování ekonomického a solventnostního kapitálu, jeho alokaci, včetně vlastního posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, nebo

b) provádění výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu v souladu s časovými intervaly, ve kterých používá tento interní model pro řízení rizik ve svém řídicím a kontrolním systému podle písmene a); tím není dotčeno ustanovení § 75 odst. 1, a

c) zohlednění příčin a zdrojů zisků a ztrát a jejího rizikového profilu v kategorizaci rizik interního modelu.

(5) Česká národní banka může požadovat, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila svůj interní model na příslušná srovnávací portfolia za použití předpokladů založených na externích údajích, vyžaduje-li to ověření kalibrace interního modelu a souladu jeho specifikace s obecně přijímanou tržní praxí. To se použije obdobně, pokud si Česká národní banka, za účelem výkonu dohledu nebo v rámci schvalování úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jeho významných změn, nebo změn v koncepci těchto změn vyžádá použití interního modelu na tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou poskytnutá referenční portfolia.

§ 78a

Nesplnění požadavků na interní model

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které byl udělen souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a která přestane splňovat požadavky pro jeho používání, podá informaci a předloží bez zbytečného odkladu České národní bance ke schválení plán obnovení souladu s těmito požadavky včetně lhůty pro jeho realizaci. To se nepoužije, pokud v informaci o neplnění těchto požadavků podané bez zbytečného odkladu České národní bance prokáže, že vliv tohoto neplnění na používání interního modelu je nevýznamný.

(2) Česká národní banka posoudí reálnost plánu obnovení souladu podle odstavce 1 a lhůtu pro jeho realizaci, kterou může svým rozhodnutím zkrátit, považuje-li ji za nepřiměřenou. Pokud Česká národní banka s tímto plánem nesouhlasí, nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna takový plán nepředložila, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce; to se použije i v případě, pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna tento plán neplní.

§ 78b

Návrat ke standardnímu vzorci

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která žádá o změnu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části z výpočtu prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu na výpočet podle standardního vzorce, je povinna v žádosti o tuto změnu podané elektronicky prokázat České národní bance vhodnost této změny zejména s ohledem na měřitelnost rizik, kterým je tato pojišťovna nebo zajišťovna vystavena.

§ 79

Základní ustanovení

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný primární kapitál nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku počítaného s čtvrtletní frekvencí. Minimální kapitálový požadavek odpovídá té výši použitelného primárního kapitálu, pod níž by pojistníci a oprávněné osoby byli vystaveni nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovna a zajišťovna pokračovala ve své činnosti.

(2) Minimální kapitálový požadavek se vypočítá jako lineární funkce skupiny nebo podskupiny proměnných, a to technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, předepsaného pojistného nebo zajistného, kapitálu v riziku, odložené daňové povinnosti a administrativních nákladů, přičemž se tyto proměnné ocení očištěné o zajištění. Lineární funkce se kalibruje na hodnotu v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 85 % v časovém horizontu jednoho roku.

(3) Minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % z hodnoty solventnostního kapitálového požadavku vypočteného podle § 73 odst. 2, nebo navýšeného kapitálového požadavku podle § 95a. Tím není dotčeno ustanovení § 79a. Pro účely stanovení rozpětí podle věty první se nepožaduje čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud je minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny dán některou z těchto mezních hodnot, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna České národní bance tuto situaci zdůvodnit.

(4) Výpočet minimálního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, přičemž se provede způsobem, který umožní jeho revizi.

§ 79a

Spodní hranice minimálního kapitálového požadavku

Minimální kapitálový požadavek podle § 79 nemůže být nižší než

a) 2 700 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 1 až 9 a bodů 16 až 18 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

b) 4 000 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bo dů 10 až 15 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu bez ohledu na to, zda současně provozuje jedno nebo více pojistných odvětví podle písmene a),

c) 4 000 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) 3 900 000 EUR pro tuzemskou zajišťovnu, kromě tuzemské kaptivní zajišťovny,

e) 1 300 000 EUR pro tuzemskou kaptivní zajišťovnu,

f) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací činnost podle odvětví životních a neživotních pojištění, nebo

g) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti a písmene d) pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací a zajišťovací činnost, jejíž zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a).

§ 79b

Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

(1) Pobočka pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu má k dispozici použitelný kapitál podle § 63 až 79a. Aktiva určená k plnění solventnostního kapitálového požadavku jsou umístěna v České republice, a to nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku, zbývající část je umístěna v rámci členských států.

(2) Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny a zajišťovny z třetího státu se použijí ustanovení § 73 až 79a obdobně s tím, že se do výpočtu zahrne pouze činnost provozovaná její pobočkou na území České republiky nebo činnost v rámci členských států, je-li Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35.

(3) Použitelná výše primárního kapitálu určená ke krytí minimálního kapitálového požadavku a absolutní dolní mez tohoto požadavku se stanoví podle § 71, přičemž použitelná výše primárního kapitálu nesmí být nižší než polovina částky podle § 79a. Jistina složená podle § 32 odst. 6 písm. e) se započítává do výše použitelného primárního kapitálu k plnění minimálního kapitálového požadavku.

§ 80

Účetnictví a audit

(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.

(2) Pojišťovna nebo zajišťovna, která podle zákona upravujícího účetnictví sestavuje účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, je povinna mít tuto účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále jen "auditor"), kterého pojišťovna nebo zajišťovna určuje způsobem stanoveným v zákoně upravujícím auditorskou činnost.

(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu je povinna oznámit České národní bance auditora, vybraného pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, která je oprávněna vybraného auditora odmítnout. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna oznámit České národní bance auditora před jeho určením podle odstavce 2. Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna oznámit do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho odmítnutí České národní bance výběr nového auditora.

(4) Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 3 obsahuje

a) jméno statutárního auditora nebo název auditorské společnosti a evidenční číslo přidělené Komorou auditorů České republiky,

b) dobu a rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven,

c) popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí,

d) kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata, a

e) čestné prohlášení auditora o neexistenci propojení podle odstavce 5 písm. a) s pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

(5) Česká národní banka auditora odmítne, pokud

a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky členem statutárního orgánu, kontrolního orgánu, výboru pro audit, prokuristou nebo zástupcem pobočky, osobou s klíčovou funkcí nebo zaměstnancem tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo

b) jeho zkušenosti v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven nezajišťují předpoklad řádného ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

§ 80a

Mimořádný audit

(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně provedení mimořádného auditu,

a) má-li za to, že ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, nebo

b) nesplní-li auditor svoji oznamovací povinnost stanovenou v zákoně upravujícím auditorskou činnost.

(2) S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu, a určí auditora, který provede mimořádný audit.

(3) Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud mimořádný audit potvrdí důvody, na jejichž základě Česká národní banka nařídila provedení mimořádného auditu, uhradí auditor, který provedl původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu, v rozsahu, který se týká ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, ostatní náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka.

§ 81

Jiná ověření auditorem

(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu zajistit, jestliže taková potřeba vyplyne ze zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, aby auditor provedl ověření

a) jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo

b) informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka přiměřenou lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a

a) vymezení informací, k jejichž spolehlivosti se má auditor vyjádřit, a

b) v případě ověření podle odstavce 1 písm. a) vymezení oblastí řídicího a kontrolního systému, jež mají být auditu podrobeny.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.

(4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 poskytne auditorovi potřebnou součinnost včetně poskytnutí informací o provedených vnitřních kontrolách, které se ověření řídicího a kontrolního systému nebo informací uveřejňovaných ve zprávě o solventnosti a finanční situaci týkaly. Pro výběr auditora se § 80 odst. 3 až 5 použije obdobně.

(5) O ověření podle odstavce 1 vypracuje auditor zprávu, kterou pojišťovna nebo zajišťovna před loží České národní bance. Náležitosti a strukturu zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

Uveřejňování informací o činnosti pojišťovny a zajišťovny

§ 82

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svoji výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a uveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo valná hromada tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v uvedené lhůtě neschválí, zašle ji tato pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze; tyto údaje současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím není dotčena povinnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zajistit schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a schválenou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku uveřejnit.

(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem informace o sobě, o složení akcionářů a o struktuře skupiny, jejíž je součástí, nejsou-li obsahem zprávy podle odstavce 3. Informace o právní, řídicí a organizační struktuře, včetně uvedení všech ovládaných osob a významných přidružených osob a poboček náležících ke skupině se uveřejní každoročně na úrovni skupiny; to se použije obdobně pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem na území České republiky.

(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejnit zprávu o solventnosti a finanční situaci a o povaze a účincích důležitých změn v její činnosti po jejich schválení příslušným orgánem takové pojišťovny nebo zajišťovny, pokud tyto informace nejsou součástí skupinové zprávy o solventnosti a finanční situaci podle § 92l. Pokud se použije vyrovnávací úprava podle § 54b, zpráva o solventnosti a finanční situaci v části o oceňování pro účely solventnosti obsahuje také informaci o způsobu jejího použití, popis portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění a popis portfolia přiřazených aktiv, ke kterým se vyrovnávací úprava vztahuje, včetně kvantifikace dopadu poklesu vyrovnávací úpravy na nulu na její finanční situaci. Pokud se použije koeficient volatility podle § 54c, pojišťovna to ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uvede spolu s kvantifikací dopadu jeho snížení na nulu na její finanční situaci. S výjimkou informace týkající se řízení kapitálu, nemusí být po předchozím souhlasu České národní banky ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uveřejněna informace, která je citlivá nebo důvěrná. Na základě tohoto souhlasu může zpráva podle věty první obsahovat i odkaz na informaci již uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

(4) Informace se považuje za citlivou, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, nebo která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit investici tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do těchto produktů nebo systémů. Informace se považuje za důvěrnou, pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinna zachovávat o ní mlčenlivost.

(5) Využije-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uvede ve zprávě podle odstavce 3, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod jejího neuveřejnění.

(6) Obsah informací určených k uveřejnění včetně informací, u nichž nelze využít možnost podle odstavce 3, formu, způsob, strukturu, četnost a lhůty uveřejňování informací stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie.

(7) Před sjednáním pojištění spadajícího do pojistných odvětví životního pojištění musí pojišťovna sdělit zájemci o pojištění konkrétní odkaz na zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Tato informace musí být poskytnuta jasně, přesně, písemně a v jazyce členského státu závazku.

§ 82a

(1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit bez zbytečného odkladu informaci o

a) nedodržení minimálního kapitálového požadavku, pokud pojišťovna nebo zajišťovna není schopna předložit reálný plán krátkodobého financování nebo ho Česká národní banka neobdrží ve lhůtě podle § 98a odst. 2; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě, nebo

b) nedodržení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, pokud Česká národní banka neschválí reálný ozdravný plán podle § 98 do 2 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě.

(2) Nebyl-li v případě podle odstavce 1 písm. a) minimální kapitálový požadavek dodržen do 3 měsíců od zjištění jeho nedodržení, nebo nebylo-li v případě podle odstavce 1 písm. b) obnoveno plnění solventnostního kapitálového požadavku do 6 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno, Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty, včetně vysvětlení příčiny jejího vzniku a následků. Současně se uveřejní veškerá přijatá a předpokládaná opatření k nápravě.

(3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit uveřejnit informaci týkající se i jiného vývoje v této pojišťovně nebo zajišťovně, který významně ovlivňuje relevantnost informací zveřejňovaných podle § 82 odst. 3, včetně informace o jeho povaze a dopadech na její činnost.

(4) Podání rozkladu proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek.

(5) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu může z vlastního rozhodnutí uveřejňovat i jiné informace nebo podávat vysvětlení týkající se její solventnosti a finanční situace.

§ 83

Informační povinnosti vůči České národní bance

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance informace o sobě, své finanční situaci, uplatňovaných obezřetnostních pravidlech a své činnosti a informaci podle § 7b odst. 6 a § 7c. Nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak, předkládá pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu České národní bance informace v rozsahu, v jakém se vztahují k jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům za předcházející kalendářní rok týkající se její činnosti v životním a neživotním pojištění podle druhů pojištění v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby. Informace se zpracovává zvlášť pro každou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována. V případě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se předkládá také informace o četnosti pojistných plnění a o průměrné výši nákladů na pojistná plnění za předcházející kalendářní rok. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob předkládání těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Česká národní banka zašle informace podle odstavce 2 v souhrnné podobě a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu orgánu dohledu příslušného členského státu, který o to požádá.

(4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance

a) pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny, a

b) doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si Česká národní banka vyžádá.

(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o každé smlouvě týkající se finitního zajištění nebo činnosti v tomto zajištění, a to bezodkladně po jejím uzavření, včetně předložení kopie takové smlouvy. Pojišťovně z třetího státu a zajišťovně z třetího státu vzniká tato povinnost pouze v případě, kdy jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České republiky. Tato pojišťovna nebo zajišťovna je povinna identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a oznamovat České národní bance rizika, která ze závazků, které jsou obsahem těchto smluv nebo činností, vyplývají.

(6) Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální možná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného upisovacího rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání závazku vyplývajícího ze zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, že zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se

a) jednoznačného a podstatného zvážení časové hodnoty peněz, nebo

b) řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosažení převodu zajištěného rizika.

(7) Ustanovením odstavců 1 až 6 nejsou dotčeny § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 a § 92k odst. 1.

§ 83a

Kvalitativní požadavky

(1) Informace podle § 83 odst. 1, 2 a 4 písm. b) musí

a) odrážet povahu, rozsah a složitost činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a zejména rizik vyplývajících z její činnosti,

b) být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní a

c) být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.

(2) Za účelem plnění požadavků podle odstavce 1 pojišťovna a zajišťovna zavede vhodné systémy a struktury zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací včetně písemné koncepce schválené jejím statutárním orgánem.

§ 83b

Omezení informačních povinností vůči České národní bance

(1) Pokud by pravidelné předkládání informací podle § 83 odst. 1 bylo s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny příliš zatěžující, může Česká národní banka omezit předkládání informací

a) s četností kratší než 1 rok, jsou-li tyto předkládány alespoň ročně, nebo

b) po jednotlivých položkách, lze-li je v případě potřeby dohledu získat na vyžádání v přiměřené době.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud by to vedlo k narušení efektivnosti dohledu České národní banky nebo ohrozilo stabilitu finančních systémů Evropské unie. Omezení podle odstavce 1 lze použít pouze u pojišťoven a zajišťoven, jejichž souhrnný tržní podíl představuje maximálně 20 % na trhu životního nebo neživotního pojištění v České republice, který je v životním pojištění dán výší ročních hrubých technických rezerv a v neživotním pojištění objemem ročního hrubého předepsaného pojistného. Pro účely takového omezení Česká národní banka upřednostní pojišťovny a zajišťovny s nejmenším tržním podílem.

(3) V případě pojišťovny nebo zajišťovny, která je součástí skupiny, je podmínkou postupu podle odstavce 1 prokázání České národní bance, že pravidelné předkládání informací s četností kratší než 1 rok nebo po jednotlivých položkách je nepřiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností této skupiny.

(4) Česká národní banka v případě postupu podle odstavců 1 až 3 u každé pojišťovny nebo zajišťovny zohlední

a) objem ročního předepsaného pojistného, výši technických rezerv a aktiv,

b) volatilitu pojistných plnění,

c) tržní rizika, kterým je vystavena,

d) úroveň koncentrace rizik,

e) celkový počet provozovaných odvětví životních a neživotních pojištění,

f) možný vliv řízení aktiv na finanční stabilitu,

g) vnitřní systémy a strukturu zajišťující poskytování informací pro účely dohledu včetně písemné koncepce podle § 83a odst. 2,

h) vhodnost řídicího a kontrolního systému,

i) výši použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a

j) zda se jedná o kaptivní pojišťovnu nebo zajišťovnu a s tím spojená rizika.

§ 84

Rozsah dohledu v pojišťovnictví

(1) Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven; při výkonu dohledu Česká národní banka

a) důsledně zvažuje potenciální dopady svých rozhodnutí na stabilitu dotčených finančních systémů v Evropské unii zejména v případě mimořádné situace, a to s přihlédnutím k informacím dostupným v době vydání rozhodnutí; v době výjimečných výkyvů na finančních trzích přihlédne Česká národní banka při výkonu dohledu též k potenciálním procyklickým účinkům svého postupu a

b) postupuje v součinnosti s Evropským orgánem dohledu a dohledovými orgány jiných členských států včetně výměny informací; právní vztahy s Evropským orgánem dohledu se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Dohled v pojišťovnictví je založen na prospektivním přístupu přiměřeném povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a na soustavném prověřování její činnosti a dodržování tímto zákonem a jinými právními předpisy stanovených povinností. Dohled je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem s ohledem na ochranu důvěrných informací a s ohledem na předcházení vzniku situací poškozujících zájmy podle odstavce 1.

(3) Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, poskytovatelé služby podle § 7g a další fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.

(4) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka spolupracuje také s ostatními evropskými orgány dohledu zřízenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie, s orgány dohledu třetích států, mezinárodními organizacemi, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.

(5) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka využívá doporučení Evropského orgánu dohledu.

§ 85

Předmět dohledu v pojišťovnictví

Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám podle § 84 odst. 3 je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zejména

a) soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat služby,

b) hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliže je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35,

c) výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, výpočet solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a dostatečnost použitelného kapitálu tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu,

d) plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky,

e) vedení účetnictví,

f) řídicí a kontrolní systém,

g) finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, pokud je provozována pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

h) průběžné plnění požadavků na úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku,

i) činnosti podle § 87 odst. 2, nebo

j) soulad provozované pojišťovací činnosti se zákonem stanovenými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami.

§ 86

Výkon dohledu

(1) Výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny včetně její činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky nebo formou dočasného poskytování služeb spadá do výlučné působnosti České národní banky, s výjimkou dohledu vykonávaného hostitelským členským státem. Pokud orgány dohledu jiného členského státu informovaly Českou národní banku o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo mohou tuto situaci nepříznivě ovlivnit, Česká národní banka tyto skutečnosti ověří a v případě zjištění nedostatků uloží opatření k nápravě.

(2) Výkon dohledu nad činností pojišťovny z jiného členského státu a nad činností zajišťovny z jiného členského státu, která provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, spadá, s výjimkou § 110 a 111, do výlučné působnosti orgánu dohledu domovského členského státu takové pojišťovny nebo takové zajišťovny. Tím nejsou dotčena oprávnění České národní banky podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu a nad činností zajišťovny z třetího státu v rozsahu provozovaném na území České republiky spadá do působnosti České národní banky, pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak; v případě pojišťovny z třetího státu podle § 35, kdy Česká národní banka

a) je zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v celém rozsahu této její činnosti provozované na území členských států prostřednictvím jejích poboček, nebo

b) není zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v rozsahu, v jakém není vykonáván zvoleným orgánem dohledu jiného členského státu.

(4) Česká národní banka vykonává dohled podle odstavců 1 a 3 na základě údajů předkládaných v souladu s tímto zákonem nebo údajů získaných z jiných zdrojů, anebo na základě údajů získaných kontrolou provedenou přímo u osoby podléhající podle tohoto zákona dohledu v pojišťovnictví. Tyto formy dohledu vhodně kombinuje a uplatňuje včas a přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

(5) Česká národní banka si s orgány a osobami podle § 128 odst. 3 vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu.

(6) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny poskytnout České národní bance na její písemné vyžádání veškeré informace týkající se jejich činnosti pro tuto pojišťovnu nebo zajišťovnu; osobou činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu je poskytovatel služby podle § 7g nebo jiná osoba, která vykonává pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru (dále jen "osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu").

(7) Poskytovatel služby podle § 7g je povinen umožnit České národní bance provedení kontroly externě zajišťované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu podle tohoto zákona ve svých provozních prostorech.

§ 86a

Identifikace zhoršení finanční situace pojišťovny a zajišťovny

(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 86 odst. 1 a 3 zavede postupy ke zjišťování zhoršující se její finanční situace a, pokud k takovému zhoršení dojde, informuje o tom bezodkladně Českou národní banku; to se použije obdobně v případě, kdy není plněn solventnostní kapitálový požadavek nebo minimální kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících.

(2) Vedlo-li by snížení vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility na nulovou hodnotu k nesplnění solventnostního kapitálového požadavku, pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 předloží České národní bance současně s informací o vyhodnocení podle § 7b odst. 6 analýzu opatření, která by vedla k obnovení souladu její činnosti se solventnostním kapitálovým požadavkem, a to navýšením použitelného kapitálu nebo snížením svého rizikového profilu.

§ 86b

Nástroje k posuzování schopnosti obezřetného provozování činnosti

(1) Česká národní banka vypracovává a používá přiměřené kvantitativní nástroje k posouzení schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tyto nástroje mohou být vypracovány i pro možné budoucí události nebo změny hospodářských podmínek, které by mohly mít vliv na finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Česká národní banka může jako součást posouzení podle odstavce 1 požadovat provedení odpovídajících testů tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a pro tyto testy stanovit výchozí předpoklady nebo scénáře. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zašle výsledky testu České národní bance ve lhůtě stanovené v žádosti o jeho provedení, která musí odpovídat složitosti a rozsahu testů, ne však kratší než 30 dnů ode dne doručení žádosti.

(3) Zjistí-li Česká národní banka na základě výsledků provedených posouzení podle odstavců 1 a 2 ohrožení schopnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, uloží jí odpovídající opatření k nápravě a určí k tomu přiměřenou lhůtu.

§ 86c

Přezkum a vyhodnocení

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu provádí pravidelně přezkum a vyhodnocení strategií, procesů a postupů ohlašování zavedených pojišťovnou nebo zajišťovnou podléhající jejímu dohledu za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; přezkum a vyhodnocení zahrnuje posouzení

a) dodržování kvalitativních požadavků týkajících se řídicího a kontrolního systému,

b) rizik, jimž pojišťovna nebo zajišťovna čelí nebo může čelit,

c) schopnosti pojišťovny a zajišťovny posuzovat tato rizika s ohledem na prostředí, v němž provozuje svoji činnost, a

d) postupů ke zjišťování zhoršující se finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Česká národní banka v rámci pravidelného přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1 přezkoumá a hodnotí zejména dodržování požadavků na

a) řídicí a kontrolní systém, včetně systému vlastního posuzování rizik a solventnosti,

b) technické rezervy,

c) kapitálové požadavky,

d) pravidla investování,

e) kvalitu a dostatečnost kapitálu a

f) průběžné plnění požadavků pro úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model.

(3) Česká národní banka posuzuje přiměřenost metod a postupů, navržených a uplatňovaných pojišťovnou nebo zajišťovnou pro identifikaci možných událostí nebo budoucích změn v ekonomickém prostředí, které by mohly mít negativní účinky na její celkovou finanční situaci. Česká národní banka po suzuje schopnost pojišťovny nebo zajišťovny odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v ekonomickém prostředí.

(4) Česká národní banka vyzve pojišťovnu nebo zajišťovnu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu ve své činnosti, nebo jí uloží opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků zjištěných při přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3.

(5) Četnost a rozsah přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3 Česká národní banka stanoví s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností pojišťovny nebo zajišťovny.

§ 87

Základní ustanovení

(1) Není-li dále stanoveno jinak, dohled podle tohoto dílu Česká národní banka vykonává nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která

a) má účast nejméně v jedné pojišťovně nebo zajišťovně (dále jen "pojišťovna nebo zajišťovna držící účast"),

b) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v členském státě nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě,

c) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě, smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě nebo pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, nebo

d) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností, a to v rozsahu podle § 92p,

(dále jen "dohled nad skupinou").

(2) Předmětem dohledu nad skupinou, není-li dále stanoveno jinak, je kontrola

a) udržování použitelného kapitálu alespoň ve výši skupinového solventnostního kapitálového požadavku,

b) operací uvnitř skupiny,

c) koncentrace rizik skupiny,

d) osob ve vedení pojišťovací holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby a

e) dodržování požadavků na řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny;

tím nejsou dotčena ustanovení o dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny na individuálním základě podle § 84 až 86c.

(3) Při výkonu dohledu nad skupinou zohlední Česká národní banka všechny skutečnosti, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a které se týkají

a) ovládané nebo přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

b) osob, které mají účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, a

c) ovládaných nebo přidružených osob osoby, která má účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně.

§ 88

Výjimky z dohledové činnosti

(1) Česká národní banka může, je-li orgánem dohledu nad skupinou, z dohledu nad skupinou a po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vyloučit osobu,

a) která má sídlo ve třetím státě, kde existují právní překážky k předání nezbytných informací,

b) která má pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zanedbatelný význam; to se nepoužije v případě, kdy se vyloučení z dohledu nad skupinou týká více osob, které tvoří dohromady část skupiny s nezanedbatelným významem, nebo

c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zavádějící nebo nevhodné.

(2) Byla-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vyloučena orgánem dohledu nad skupinou z dohledu nad skupinou z důvodů podle odstavce 1 písm. b) a c), má Česká národní banka právo vyžádat si pro účely výkonu dohledu u poslední osoby držící účast podle odstavce 5 jakékoli informace o této pojišťovně nebo zajišťovně.

(3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu upustit od provádění dohledu nad koncentrací rizik podle § 92a nebo dohledu nad operacemi uvnitř skupiny podle § 92b, pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba se sídlem v členském státě nebo smíšená finanční holdingová osoba se sídlem v členském státě je přidruženou osobou regulované osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podléhající doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, nebo je sama touto osobou.

(4) Výkon dohledu nad skupinou nezakládá výkon dohledu ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové osobě, pojišťovací holdingové osobě se smíšenou činností, smíšené finanční holdingové osobě nebo zajišťovně z třetího státu, posuzovanými samostatně. Tím není dotčen dohled podle § 92.

(5) Na pojišťovnu nebo zajišťovnu držící účast, pojišťovací holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) se nevztahuje dohled nad skupinou, pokud je sama ovládanou osobou jiné pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě; není-li takovou ovládanou osobou, považuje se pro účely tohoto zákona za poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie, na kterou se vztahují § 89b až 92m (dále jen "poslední osoba držící účast"); tím není dotčen § 89.

§ 88a

Zvláštní ustanovení pro dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou

(1) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze příslušnými ustanoveními zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po dohodě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v sektoru bankovnictví a v sektoru investičních služeb rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze ustanoveními vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(3) Česká národní banka informuje o rozhodnutích přijatých podle odstavců 1 a 2 evropské orgány dohledu zřízené přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

§ 89

Dohled nad podskupinou

(1) Česká národní banka může po konzultaci s orgánem dohledu nad skupinou a poslední osobou držící účast rozhodnout o podřízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny držící účast nebo tuzemské pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), která nemá sídlo ve stejném členském státě jako poslední osoba držící účast (dále jen "poslední tuzemská osoba držící účast"), vnitrostátnímu dohledu nad podskupinou. V takovém případě se § 89b až 92m použijí obdobně, čímž nejsou dotčena ustanovení odstavců 2 až 7. Toto své rozhodnutí Česká národní banka zdůvodní orgánu dohledu nad skupinou a poslední osobě držící účast v rámci Evropské unie.

(2) Dohled nad skupinou u poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni Česká národní banka vykonává podle § 89b až 92c, přičemž rozsah tohoto dohledu uplatní v závislosti na charakteru podskupiny.

(3) Pokud Česká národní banka při dohledu nad podskupinou na vnitrostátní úrovni použije ustanovení § 89b až 91h, použije poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni stejnou me todu výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku, kterou používá poslední osoba držící účast.

(4) Pokud Česká národní banka použije na poslední tuzemskou osobu držící účast na vnitrostátní úrovni § 89b až 91h a pokud poslední osoba držící účast a její přidružené osoby mají podle § 90a povolení provést výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven a zajišťoven ve skupině podle interního modelu, použije stejný postup i poslední tuzemská osoba držící účast.

(5) Pokud se rizikový profil poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni podstatně odchyluje od předpokladů použitých pro interní model schválený na úrovni Evropské unie a pokud tato osoba dostatečně nezohlední připomínky České národní banky, Česká národní banka může této osobě navýšit solventnostní kapitálový požadavek ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku na úrovni podskupiny stanovenému na základě takového modelu. Ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebylo odpovídající, Česká národní banka může nařídit této osobě, aby vypočítala svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. Důvody takového rozhodnutí Česká národní banka vysvětlí orgánu dohledu nad skupinou.

(6) Poslední tuzemské osobě držící účast na vnitrostátní úrovni, na kterou Česká národní banka použila § 89b až 91h, nelze udělit povolení podle § 91a, aby se na jakoukoliv jí ovládanou osobu vztahovaly § 91c a 91d.

(7) Odstavec 1 se nepoužije, pokud poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni je ovládanou osobou poslední osoby držící účast, která má povolení podle § 91b, aby se na tuto poslední tuzemskou osobu držící účast vztahovaly § 91c a 91d.

§ 89a

Dohled nad podskupinou zahrnující více členských států

(1) Česká národní banka může uzavřít dohodu s orgány dohledu jiných členských států, ve kterých působí jiná poslední osoba držící účast na vnitrostátní úrovni. Obsahem dohody je postup při zajištění výkonu dohledu nad podskupinou zahrnující více členských států. O uzavření této dohody Česká národní banka informuje orgán dohledu nad skupinou a poslední osobu držící účast.

(2) Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, Česká národní banka nemůže vykonávat dohled nad podskupinou u žádné poslední osoby držící účast na vnitrostátní úrovni z této skupiny podle § 89, pokud se nejedná o podskupinu podle odstavce 1.

(3) Ustanovení § 89 se pro dohled nad podskupinou zahrnující více členských států použijí obdobně.

Zpět na obsah zákona