Přeprava odpadu, Díl 6
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
Díl 6
Přeprava odpadu
Povinnosti při přepravě odpadu
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zúčastněná na přepravě odpadu je povinna
a) zabezpečit přepravu odpadu v souladu s požadavky stanovenými jinými právními předpisy14),
b) předložit na výzvu orgánu provádějícího kontrolu podle tohoto zákona doklady, jimiž musí být přeprava odpadů doprovázena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle odstavce 2,
c) uchovávat doklady související s přepravou odpadu po dobu 5 let ode dne zahájení přepravy a
d) při přepravě nebezpečného odpadu přepravu ohlásit podle § 78, s výjimkou přeshraniční přepravy.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která přepravuje odpad, je povinna
a) informovat řidiče vozidla o skutečnosti, že bude přepravovat odpad,
b) vybavit řidiče dokladem označujícím druh a kategorii přepravovaného odpadu, vlastníka odpadu a zařízení určené pro nakládání s odpady nebo provozovnu, do kterých je odpad přepravován, a zajistit, aby byl takovým dokladem přepravovaný odpad doprovázen po celou dobu přepravy, a
c) zajistit, aby silniční motorové vozidlo bylo v době, kdy přepravuje odpad, označeno způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva.
(3) Přeprava odpadu na území České republiky nesmí přesáhnout dobu 48 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo jiný biologický odpad, nesmí přesáhnout dobu 24 hodin.
14) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR (Ženeva 1957), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., v platném znění, Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) (Ženeva 2000), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s., Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.
Přeshraniční přeprava odpadu
Základní povinnosti
(1) Tento oddíl upravuje v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 přeshraniční přepravu odpadů.
(2) Příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku je ministerstvo.
(3) Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice. Odpad vzniklý v České republice se přednostně využívá v České republice, není-li to možné, tak v jiných členských státech Evropské unie.
(4) Přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána, s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze. Přeprava odpadu do České republiky za účelem energetického využití ve spalovně komunálního odpadu je zakázána, pokud by v důsledku přeshraniční přepravy musel být odstraněn odpad vznikající v České republice nebo by v důsledku přeshraniční přepravy musel být odpad vznikající v České republice zpracován způsobem, který není v souladu s plány odpadového hospodářství.
(5) Pokud jsou do České republiky přepravovány odpady určené k předběžnému využití v režimu obecných požadavků na informace podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, vyžaduje se uvedení informací o následném jiném než předběžném využití v doprovodném dokladu podle přílohy VII tohoto nařízení nebo v příloze doprovodného dokladu.
(6) Směsný komunální odpad se posuzuje v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 také v případě, kdy byl podroben pouze mechanické úpravě, gravitační separaci hustotních frakcí nebo jinému zpracování, které podstatně nezměnilo jeho vlastnosti.
(7) Pokud ministerstvo, inspekce nebo celní úřad považuje movitou věc při přeshraniční přepravě za odpad, k rozhodnutí krajského úřadu podle § 4 odst. 4 se nepřihlíží.
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů
(1) Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů podává oznamovatel ministerstvu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. Účastníkem řízení zahájeného oznámením je pouze oznamovatel.
(2) Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů lze v souladu s čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 podat v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah informací a dokumentace v návaznosti na část 3 přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 pro jednotlivé druhy přeshraniční přepravy odpadu a náležitosti k podávání oznámení o přeshraniční přepravě odpadu.
Souhlas, zákaz a námitka
(1) Na základě oznámení o přeshraniční přepravě odpadů ministerstvo rozhodne o vydání souhlasu nebo o vznesení námitky podle čl. 9 až 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2) Ministerstvo může rozhodnout o vznesení námitky proti oznámené přeshraniční přepravě odpadu, pokud
a) byla oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu pravomocně uložena pokuta za porušení povinností na úseku odpadového hospodářství, za které lze podle tohoto zákona uložit pokutu až do výše 500 000 Kč nebo pokutu vyšší,
b) bylo oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uloženo opatření k nápravě v souvislosti s porušením právních předpisů na úseku odpadového hospodářství a je orgánem provádějícím kontrolu podle tohoto zákona prokázáno, že toto opatření v uložené lhůtě nesplnil,
c) byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které byla v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uložena sankce za porušení předpisů na úseku odpadového hospodářství, nebo
d) byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uloženo opatření k nápravě v souvislosti s porušením právních předpisů na úseku odpadového hospodářství a je orgánem provádějícím kontrolu podle tohoto zákona prokázáno, že toto opatření právnická osoba v uložené lhůtě nesplnila.
(3) Ministerstvo rozhodne o vznesení námitky proti oznámené přeshraniční přepravě odpadu, pokud byl oznamovatel nebo příjemce v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s odpady. Ministerstvo může odmítnout všechny přeshraniční přepravy odpadů, na kterých se tato osoba podílí, pokud trestný čin souvisí s předmětem oznámení.
(4) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva o vznesení námitky nemá odkladný účinek.
Zahájení přeshraniční přepravy odpadů
Pokud ministerstvo obdrží kopii průvodního dokladu s vyplněným datem přeshraniční přepravy a dalšími příslušnými údaji v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 před uplynutím lhůty pro podání rozkladu proti rozhodnutí ministerstva o vydání souhlasu podle § 49 odst. 1, platí, že se oznamovatel vzdává práva rozkladu proti tomuto rozhodnutí.
Změny v přeshraniční přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu
(1) Pokud podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 není podáváno nové oznámení, ministerstvo může na základě oznámení změny v přeshraniční přepravě rozhodnout o změně vydaného rozhodnutí.
(2) V případech podle čl. 9 odst. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ministerstvo rozhodnutím zruší souhlas vydaný podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
Povinnost zpětného převzetí
(1) V případě přeshraniční přepravy, kterou nelze dokončit, nebo nedovolené přeshraniční přepravy může ministerstvo uložit splnění povinností podle čl. 22 až 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2) Pokud splnění povinností podle čl. 22 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 zajišťuje ministerstvo, může uložit osobám, které zajišťují přeshraniční přepravu, kterou nelze dokončit, nebo za nedovolenou přeshraniční přepravu, povinnost uhradit vzniklé náklady na dopravu, využití, odstranění a uskladnění odpadů. Ministerstvo může uložit úhradu těchto nákladů předem. Osoby, které odpovídají za nedovolenou přeshraniční přepravu, odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(3) Bezpečné uskladnění odpadů podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 zajistí krajský úřad, v jehož správním obvodu byl odpad zjištěn. Krajský úřad může uložit osobám, které za nedokončenou nebo nedovolenou přeshraniční přepravu odpovídají, povinnost uhradit takto vynaložené náklady. Tyto osoby odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(4) Odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek.
Finanční záruka při přeshraniční přepravě odpadu
Obecná ustanovení
(1) Podle tohoto oddílu se stanovuje a schvaluje finanční záruka podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2) Finanční záruku schvaluje ministerstvo. Ministerstvo zejména posoudí, zda je výše a druh finanční záruky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a s tímto zákonem.
(3) Finanční záruka musí dosahovat přinejmenším výše podle § 55.
(4) Finanční záruka v určité výši se vztahuje k jednomu formuláři oznámení o přeshraniční přepravě odpadu.
(5) Pokud je finanční záruka poskytnuta na dobu určitou, musí trvat ještě nejméně 16 měsíců po skončení platnosti příslušného rozhodnutí ministerstva o souhlasu s přeshraniční přepravou odpadů. Tato lhůta může být výjimečně zkrácena v případech podle čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. V případě, že je odpad přepravován k předběžné operaci, musí být trvání finanční záruky prodlouženo.
Způsob provedení finanční záruky
(1) Finanční záruka musí být zajištěna pouze v České republice u banky nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v členském státě Evropské unie, které jsou oprávněné poskytovat finanční záruky podle zákona o bankách.
(2) V záruční listině musí být výslovně uvedeno, že se jedná o finanční záruku podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(3) V záruční listině musí být obsaženo prohlášení, že banka nebo pobočka po výzvě ministerstva vyplatí ministerstvu požadovanou částku okamžitě a bez jakýchkoli dalších podmínek.
(4) Originál záruční listiny k finanční záruce zasílá ministerstvu banka nebo pobočka, které záruční listinu vydaly. Pokud není zaslán ministerstvu originál listiny k finanční záruce uvedeným způsobem, nepovažuje se oznámení o přeshraniční přepravě odpadu za úplné.
Výpočet finanční záruky
(1) Způsob a podmínky stanovení druhu a výše finanční záruky a podklady a doklady nezbytné pro výpočet jsou stanoveny v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
(2) Při výpočtu nelze použít množství odpadu podle bodu 2.5 písm. b) přílohy č. 8 k tomuto zákonu, pokud v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu oznamovatel porušil podmínku stanovenou v rozhodnutí ministerstva podle tohoto bodu.
Použití finanční záruky
(1) Finanční záruka je poskytována ve prospěch státu, za který v tomto případě jedná ministerstvo.
(2) Finanční záruka nebo její část musí být bankou nebo pobočkou po výzvě ministerstva vyplacena okamžitě a bez jakýchkoli podmínek nebo přezkoumávání její důvodnosti.
(3) Finanční záruka může být na pokyn ministerstva v souladu s čl. 6 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 vyplacena i jinému příslušnému orgánu podle čl. 2 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(4) Ministerstvo z finanční záruky financuje alternativní využití nebo odstranění odpadu, včetně nezbytných předběžných postupů, uskladnění odpadu a dopravní náklady, pokud oznamovatel, příjemce či jiná odpovědná osoba nesplní na vlastní náklady příslušné povinnosti podle čl. 22 až 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
Vrácení záruční listiny
(1) Záruční listina se vrací na základě žádosti oznamovatele nebo jiné osoby, která záruku jménem oznamovatele zajistila.
(2) Žádost musí obsahovat prohlášení oznamovatele o počtu zásilek, které odeslal příjemci odpadu, v případě dovozu odpadu ze třetích zemí je možné doložit obdobné prohlášení příjemce.
Zvláštní ustanovení
(1) V případech dovozu do Evropské unie podle čl. 6 odst. 4 věty druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 se postupuje obdobně podle tohoto oddílu. Pokud ministerstvo obdrží prohlášení příslušného orgánu místa odeslání o existenci dostatečné finanční záruky, která zajistí případný návrat odpadu do státu odeslání, může k této skutečnosti přihlédnout při schvalování finanční záruky poskytované ve prospěch ministerstva.
(2) V případě nové finanční záruky podle čl. 6 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 se postupuje obdobně podle tohoto oddílu. Nová finanční záruka se vztahuje na přeshraniční přepravu odpadu od okamžiku odeslání potvrzení o dokončení předběžného využití až do okamžiku, kdy ministerstvo obdrží potvrzení podle čl. 15 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
Zpět na obsah zákona
