Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. - seznam paragrafů

Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky

Stránka: čl. I. § 1. - čl. I. § 50. | čl. I. § 51. - čl. II. § 2. | čl. II. § 3. - čl. II. § 52. | čl. II. § 53. - Čl. III § 11. | Další stránka

§ 1. Cizí směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. jméno toho, kdo má platit (směnečníka); 4.
§ 2. (1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako cizí směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích. (2) O směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že jest splatná na viděnou. ...
§ 3. (1) Směnka může znít na vlastní řad výstavce. (2) Ve směnce může být udán jako směnečník sám výstavce. (3) Směnku lze vystavit na účet třetí osoby.
§ 4. Směnku lze učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném.
§ 5. (1) Ve směnce splatné na viděnou nebo na určitý čas po viděné může výstavce ustanovit zúrokování směnečné sumy. V jiné směnce platí tato doložka za nenapsanou. (2) Úrokovou míru je třeba udat ve směnce; chybí-li tento údaj, platí úroková ...
§ 6. (1) Je-li směnečná suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy. (2) Je-li směnečná suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma nejmenší.
§ 7. Jsou-li na směnce podpisy osob, které se nemohou směnečně zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na směnku podepsaly nebo jejichž jménem byla směnka podepsána,

§ 8. Kdo se podepíše na směnku jako zástupce osoby, za kterou není oprávněn jednat, je sám směnečně zavázán, a zaplatí-li, má tatáž práva, jaká by měla osoba, za kterou podle svých údajů jednal. To platí i o zástupci, který překročil meze svého ...
§ 9. (1) Výstavce odpovídá za přijetí a zaplacení směnky. (2) Svou odpovědnost za přijetí může výstavce vyloučit; každá doložka, kterou vyloučí svou odpovědnost za zaplacení, platí za nenapsanou.
§ 10. Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou ...
§ 11. (1) Každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). (2) Pojal-li výstavce do směnky slova "nikoli na řad" nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu ...
§ 12. (1) Indosament musí být bezpodmínečný. Jakákoli podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí za nenapsanou. (2) Částečný indosament je neplatný. (3) Zní-li indosament na majitele, platí za nevyplněný.
§ 13. (1) Indosament nutno napsat na směnku nebo na list s ní spojený (přívěsek). Musí jej podepsat indosant (kdo směnku rubopisem převádí). (2) V indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se směnka rubopisem převádí); indosament může záležet
§ 14. (1) Indosamentem se převádějí všechna práva ze směnky. (2) Jde-li o blankoindosament, může majitel: a) vyplnit indosament svým jménem nebo jménem někoho jiného; b) dále indosovat směnku blankoindosamentem nebo na určitou osobu; c) odevzdat ...
§ 15. (1) Není-li tu opačné doložky, indosant odpovídá za přijetí a zaplacení směnky. (2) Indosant může zakázat další indosaci směnky; v tomto případě neodpovídá těm, na něž směnka byla dále indosována.
§ 16. (1) O tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem. Přeškrtnuté indosamenty platí přitom za nenapsané. Následuje-li po ...
§ 17. Kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.
§ 18. (1) Obsahuje-li indosament doložku "hodnota k vybrání", "k inkasu", "in prokura" nebo jinou doložku vyjadřující jen zmocnění, může majitel vykonat všechna práva ze směnky, může ji však převést jen dalším zmocňovacím indosamentem. (2) Osoby ...
§ 19. (1) Obsahuje-li indosament doložku "hodnota k zajištění", "hodnota v zástavě" nebo jinou doložku vyjadřující zastavení, může majitel vykonat všechna práva ze směnky; jeho indosament má však jen účinek zmocňovacího indosamentu. (2) Osoby ...
§ 20. (1) Indosament po splatnosti směnky má stejné účinky jako indosament před splatností. Byla-li však směnka indosována teprve po protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k protestu, má indosament jen účinky obyčejného postupu. (2) Dokud ...
§ 21. Majitel směnky anebo i ten, kdo směnku má jen v rukou, může ji až do splatnosti předložit směnečníkovi v místě jeho bydliště k přijetí.
§ 22. (1) Výstavce může v každé směnce ustanovit buď s určením lhůty, nebo bez něho, že směnka musí být předložena k přijetí. (2) Výstavce může ve směnce zakázat její předložení k přijetí, nejde-li o směnku, která je splatná u třetí osoby nebo v ...
§ 23. (1) Směnka vystavená na určitý čas po viděné musí být předložena k přijetí do jednoho roku od data vystavení. (2) Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší. (3) Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit.
§ 24. (1) Směnečník může žádat, aby předložení směnky k přijetí bylo ještě opakováno v den následující po prvém předložení. Účastníci se mohou dovolávat toho, že nebylo vyhověno této žádosti, jen byla-li vyznačena v protestu. (2) Majitel není ...
§ 25. (1) Přijetí se píše na směnku. Vyjadřuje se slovem "přijato" nebo jiným slovem stejného významu; podepíše je směnečník. Pouhý podpis směnečníka na líci směnky platí za přijetí. (2) Je-li směnka splatná v určitý čas po viděné nebo je-li třeba ...
§ 26. (1) Přijetí musí být bezpodmínečné; směnečník je však může omezit na část směnečné sumy. (2) Odchyluje-li se přijetí od obsahu směnky jinak, rovná se to odepření přijetí. Avšak příjemce je zavázán podle obsahu svého přijetí.
§ 27. (1) Udá-li výstavce ve směnce jako platební místo jiné místo než místo směnečníkova bydliště, aniž označí třetí osobu, u níž se má platit, může tuto osobu označit směnečník při přijetí. Neučiní-li tak, platí, že se příjemce sám zavázal ...
§ 28. (1) Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. (2) Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49.
§ 29. (1) Přeškrtne-li směnečník své přijetí napsané na směnku, dříve než ji vrátí, platí, že přijetí odepřel. Dokud není prokázán opak, má se za to, že se přeškrtnutí stalo před vrácením směnky. (2) Oznámí-li však směnečník písemně přijetí směnky ...
§ 30. (1) Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. (2) Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se už na směnku podepsal.
§ 31. (1) Rukojemské prohlášení se píše na směnku nebo na přívěsek. (2) Rukojemství se vyjadřuje slovy "jako rukojmí" nebo jinou doložkou stejného významu; rukojmí je podepíše. (3) O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá ...
§ 32. (1) Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. (2) Závazek směnečného rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu než pro vadu formy. (3) Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá ...
§ 33. (1) Směnka může být vystavena: na viděnou, na určitý čas po viděné, na určitý čas po datu vystavení, na určitý den. (2) Směnky s jinou dobou splatnosti nebo se splatností postupnou jsou neplatné.
§ 34. (1) Směnka na viděnou je splatná při předložení. Musí být předložena k placení do jednoho roku od data vystavení. Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší. Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit. (2) Výstavce může ustanovit, že ...
§ 35. (1) Splatnost směnky vystavené na určitý čas po viděné se řídí datem přijetí nebo datem protestu. (2) Nebyl-li učiněn protest, platí se zřetelem k příjemci, že se nedatované přijetí stalo v poslední den lhůty určené pro předložení směnky k ...
§ 36. (1) Směnka vystavená na jeden měsíc nebo na několik měsíců po datu vystavení nebo po viděné je splatná ve shodný den měsíce, v němž má být placeno. Není-li v měsíci takový den, je směnka splatná poslední den toho měsíce. (2) Je-li směnka ...
§ 37. (1) Je-li směnka splatná určitého dne v místě, jehož kalendář se různí od kalendáře místa, kde byla vystavena, platí pro den splatnosti kalendář místa platebního. (2) Různí-li se kalendář místa vystavení od kalendáře místa platebního, ...
§ 38. (1) Směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné musí majitel předložit k placení v den platební nebo v jeden den ze dvou následujících pracovních dní. (2) Předložení směnky odúčtovně se rovná jejímu ...
§ 39. (1) Směnečník může při placení směnky žádat, aby mu byla vydána opatřená potvrzením majitele o placení. (2) Majitel nesmí odmítnout placení částečné. (3) Při částečném placení se může směnečník domáhat, aby toto placení bylo na směnce ...
§ 40. (1) Majitel směnky není povinen přijmout placení před splatností. (2) Směnečník, který platí před splatností, jedná na vlastní nebezpečí. (3) Kdo platí při splatnosti, zprošťuje se svého závazku, nejedná-li podvodně nebo nelze-li mu přičíst ...
§ 41. (1) Zní-li směnka na měnu, která není v oběhu v platebním místě, lze směnečný peníz zaplatit v tuzemské měně podle hodnoty, kterou má v den splatnosti. Prodlévá-li dlužník s placením, může majitel volit, zda má být směnečný peníz zaplacen v ...
§ 42. Nepředloží-li se směnka k placení ve lhůtě stanovené v § 38, může každý dlužník složit směnečný peníz u příslušného soudu na náklad a nebezpečí majitele.
§ 43. (1) Nebyla-li směnka zaplacena, může majitel při splatnosti směnky vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám směnečně zavázaným. (2) Stejné právo má majitel ještě před splatností směnky: 1. bylo-li přijetí zcela nebo zčásti ...
§ 44. (1) Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou listinou (protestem pro nepřijetí nebo pro neplacení). (2) Protest pro nepřijetí musí být učiněn ve lhůtách určených pro předložení k přijetí. Byla-li podle § 24 odst. 1 směnka ...
§ 45. (1) Majitel musí dát zprávu o odepřeném přijetí nebo o odepřeném zaplacení svému indosantu a výstavci do čtyř pracovních dní následujících po dni protestu nebo při doložce "bez útrat" po dni předložení. Každý indosant musí do dvou pracovních ...
§ 46. (1) Výstavce, indosant nebo směnečný rukojmí může doložkou "bez útrat", "bez protestu" nebo jinou doložkou stejného významu na směnku napsanou a podepsanou zprostit majitele povinnosti, aby k zachování postihových práv dal učinit protest pro ...
§ 47. (1) Všichni, kdož směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se na ní zaručili, jsou zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou. (2) Majitel může žádat plnění na každém z nich nebo na několika z nich anebo na všech dohromady a není vázán
§ 48. (1) Majitel může postihem žádat: 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány; 2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti; 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty; 4. odměnu ve ...
§ 49. Kdo vyplatí směnku, může vymáhat na svých předchůdcích: 1. celou částku, kterou zaplatil; 2. šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil; 3. své útraty; 4. odměnu, která se vypočte podle § 48 odst. 1 č. 4.
§ 50. (1) Každá osoba směnečně zavázaná, proti níž se vykoná nebo může vykonat postih, může se domáhat, aby jí při zaplacení postihové částky byla vydána směnka s protestem a potvrzený účet. (2) Každý indosant, který směnku vyplatil, může škrtnout ...