Březnová inflace v eurozóně ECB nerozhodí

Ve zbývající části týdnu budou trhy vyhlížet důležitá inflační čísla v eurozóně. Již dnes bude zveřejněná březnová inflace ve Španělsku, následně i ve Francii a Itálii, které budou důležitým vodítkem pro souhrnný výsledek za celou eurozónu. Celková inflace by se měla v meziročním srovnání udržet poblíž únorových 2,6 %, její jádrová složka pak okolo 3,1 %.

Stabilní inflace by v tento moment neměla být z pohledu ECB zásadním problémem, za předpokladu, že se budou příznivě vyvíjet i další její složky. Zde však nastává zádrhel. Podobně jako ve Spojených státech nebo koneckonců i v Česku zůstává jádrová inflace v eurozóně nadále zvýšená, primárně ve službách. Navíc, vzhledem k tomu, že letošní Velikonoce připadají na březen, je třeba počítat s tradičním sezónním efektem, kdy se ceny dočasně zvýší v hoteliérství, turistickém ruchu apod. Dopad na jádrovou inflaci je v tomto případě odhadován na přibližně desetinu procentního bodu.

Pro ECB bude zásadní, zda se jádrová inflace zasekne na současných zvýšených úrovních, nebo se bude pomalu ale jistě vracet k cíli. Sama centrální banka věří ve druhou variantu, nicméně sama se obává vývoje na trhu práce, resp. svižně rostoucích mezd. Ty jsou vlastně přímo spjaty s vývojem ve službách; nepodaří-li se tedy zkrotit aktuální více než 4% mzdový růst v eurozóně, ECB zůstane ve vztahu k poklesu úrokových sazeb ve vyčkávacím módu.

Vedle inflačních čísel bude tudíž pro ECB zásadní také mzdová dynamika v eurozóně. Nejnovější čísla za první kvartál budou k dispozici v dubnu (po zasedání ECB), což otevírá dveře k prvnímu poklesu sazeb na červnovém zasedání. Ostatně k polovině roku míří i rétorika členů Rady guvernérů a podobně vidí celou situaci i eurová křivka. Je však otázkou, zda by si ECB troufla sama odstartovat cyklus snižování sazeb, aniž by k podobnému kroku přistoupil Fed, jehož nadále trápí setrvačné cenové tlaky v americké ekonomice.