MakroMixér: Inflace, koruna i uprchlíci. S majitelem Rudolf Jelínek o dopadech Ukrajiny i životních hodnotách

Jak vysoko vyšplhá inflace, co s ní zmůže ČNB a uprchlíci jako příležitost. Témata nového MakroMixéru se odvíjejí na pozadí tragického útoku na Ukrajinu. Jak ten dopadne a již dopadá na českou ekonomiku? Co by mohla udělat vláda? Jaké dopady skrze ceny obilí, lihu, hnojiv či paliv očekává host aktuálního podcastu, kterým je Pavel Dvořáček, většinový majitel společnosti Rudolf Jelínek, největšího výrobce ovocných destilátů na světě? O penězích, byznyse, ekonomice a trzích s nadhledem a chytrými hosty. Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Zaposlouchejte se!

Konflikt na Ukrajině dál požene inflaci. Kam až?

Jak vysoko se může dostat v důsledku konfliktu na Ukrajině inflace? To je první otázka pro hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše. „Může se dostat ještě poměrně vysoko. Tím co nás ve světle ruské invaze na Ukrajinu trápí nejvíce, jsou ceny energií. V závěsu za tím je nejvyšší nejistota spojena s cenami potravin a za mne relativně nejmenším problémem jsou vysoce mediálně skloňované pohonné hmoty, které sice také něco k inflaci přidají, ale nebude to ten zásadní díl,“ soudí Bureš.

Pokud ceny plynu zůstanou tam, kde jsou dnes a nezlevní cena elekřiny, která je na zhruba trojnásobku toho, co jsme vyděli v první polovině roku 2021, bude muset podle Jana Bureše dojít k dalšími zdražení cen energií pro domácnosti. „V takovém případě by se inflace v průběhu jara mohla dostat až nějak ke 14 procentům,“ soudí Honza Bureš. V průběhu celého roku bude podle něj o něco nižší, kolem 11-12 procent, nicméně nejistota tohoto výhledu je vysoká, například ohledně nového náporu na ceny energií před zimou 2022/2023.

Co zmůže ČNB a mohla by vláda?

Česká národní banka podle Jana Bureše na takovouto inflaci bude reagovat, ale mnoho s ní neudělá. Důvod je její externí původ. „Tato inflace bude zvenku čistě dovezená a hodně ovlivní domácnosti,“ říká Jan Bureš s tím, že odhaduje propad reálných příjmů v letošním roce kolem 6 procent. To na druhé straně podle Bureše znamená, že výdaje domácností neroztočí dále inflační kolo a ČNB tak směrem inflace „nemusí dělat mnoho“. Očekávat lze další mírné zvýšení úrokových sazeb a stabilizaci české koruny na trhu centrální bankou skrze devizové intervence.

Co by v této situaci mohla udělat česká vláda? Zlevňovat plošně pohonné hmoty je boj s větrnými mlýny. Na místě je pomoci nejnižším příjmovým skupinám, aby tuto situaci zvládly, říká Bureš. Nízkopříjmové jsou podle ekonoma Patrie v Česku zhruba dva miliony lidí.

Uprchlíci jako příležitost?

Příchod ukrajinských uprchlíků jako takový Bureš ryze v rovině ekonomiky vnímá jako příležitost. „Ti lidé k nám přicházejí, protože utíkají před válkou, sami si to nevybrali. Říkají, že se chtějí vrátit, jakmile to bude možné. Na druhou stranu máme k dispozici studie, které říkají, že značná část lidí, kteří přijdou jako uprchlíci a napřed se chtějí vrátit, nakonec zůstávají v hostitelské zemi. Tak si myslím, že s těmi lidmi musíme pracovat,“ soudí Bureš.

Co to znamená? Co nejvíce investovat do co nerychlejší integrace. Nesmírně důležitý je jazyk, následně perspektiva stabilního pracovního povolení bez zbytečné administrativy. To pak vede dané lidí k tomu, že chtějí a mohou investovat do svého pobytu tady. „Je důležité si uvědomit, že nyní k nám přicházejí Ukrajinci v jiné pracovní struktuře, než na kterou jsme byli zvyklí (stavebnictví, obecně řemeslo). Byla by velká škoda, kdybychom si nebyli schopni tu kvalifikovanou pracovní sílu zaměstnat a nabídnout jí příležitost v adekvátních oborech,“ říká Bureš.

Pavel Dvořáček o dopadech Ukrajiny skrze obilí, hnojiva i sklářství

Host aktuálního MakroMixéru Pavel Dvořáček, většinový majitel společnosti Rudolf Jelínek, potvrzuje hned od počátku konfliktu připojení k těm firmám, které ukončily obchodní vztahy s Ruskem. „Do Ruska jsme de facto ukončily export, byť tam mále společnost, ve které mále desetinový podíl. Z hlediska byznysu je to očima průměru posledních dvou tří let objem do milionu dolarů. Není to malé číslo, ale hned na začátku konfliktu jsme se jasně rozhodli a postavili,“ říká hned v úvodu Dvořáček. Hlavním odbytištěm vodky Rudolf Jelínek není možná proti očekávání Rusko, ale východní Slovensko.

Jak dopadne Ukrajina v obchodní rovině na byznys firmy? Jednoznačně přes výpadek jednoho z hlavních producentů obilí a postupný prostup do cen lihu, ale také třeba přes dodávky skla, kde klíčový dodavatel Vetropack má jednu z významných skláren na Ukrajině. Podle Jana Bureše obilí postupně zdražuje na zhruba trojnásobek dříve obvyklých cen, výrazně vzhůru půjdou například ceny kukuřice. Pokud se bavíme o zemědělských komoditách, nejdůležitější jsou hnojiva, reaguje Dvořáček. Pokud je dnes obilí za zhruba trojnásobek ceny, je to dle něj stále relativně nízké číslo, protože to je obilí vypěstované za staré ceny hnojiv. „Zemědělci dnes kupují hnojiva, která jsou šestkrát dražší nebo některá již nejsou k dispozici.

Neuvěřitelný tlak na náklady i bohatnutí české společnosti

Mentální posun ohledně přenosu částí neustále se zvyšujících výrobních nákladů na koncového zákazníka není podle Pavla Dvořáčka u Rudolfa Jelínka tak výrazný, jako v jiných odvětvích. „Tím, že my jsme velkým exportérem a koruna se hýbe, tak pro nás přiblížení spotřebitelské ceny k reálným nákladům není sprosté slovo a nikdy ani nebylo,“ vysvětluje podnikatel. Tlak na náklady, který začal v polovině minulého roku je ale podle něj neuvěřitelný. Obor lihovarnický je podle Dvořáčka specifický v tom, že až více než polovinu koncové ceny tvoří daně, které se v průběhu času zvyšují. Firma má tak vyjednávání ohledně zvýšení cen „v DNA“, spotřební daň je totiž vnímána jako součástí ceny a její změnu je tak nutné zohlednit při vyjednáváních s odběrateli.

Co se týče akceptace vyšších cen koncovými zákazníky, lze zde podle Dvořáčka pozorovat dva trendy. Jednak bohatnutí české společnosti v posledních několika letech, a s tím související posun preferencí směrem k vyšší prémiovosti kupovaných produktů. Objem spotřebovaných lihovin českými zákazníky klesá, zároveň si ale jsou spotřebitelé za kvalitu ochotni více připlatit.

Ceny energií: Návratnost fotovoltaiky ve firmě od 12 na 3 letech

U fixaci energetických nákladů pomocí alternativních zdrojů měla likérka podle Dvořáčka náskok před současnou krizí, možnosti využití fotovoltaických panelů se začala věnovat již před deseti lety. Realizace připravených projektů pak proběhla „na poslední chvíli“, střešní solární panely mohou nyní za vhodných podmínek zajistit až 40 % spotřeby stáčírny. „Nejprve to investičně nevycházelo, návratnost i s dotací byla přes 12 let. Potom, když se návratnost díky cenám elektřiny a nižším cenám panelů a baterií snížila na 8, tak jsme do toho šli. Než jsme to ale postavili, tak to vypadá na návratnost do tří let,“ popisuje Dvořáček.

Dopad klimatické změny? Vidíme

Možné dopady globální klimatické změny jsou z pohledu podnikatele v zemědělství podle Dvořáčka pozorovatelné. „U švestek, které jsou hluboce kořenící, se nám na některých lokalitách občas stane, že část sadu opravdu uschne. Což jsou věci, které nikdo, ani z těch starých sadařů, nepamatuje,“ popisuje podnikatel. Firma se snaží změny pozorovat a dělat „lokální, selská, zemědělská“ opatření, staví remízky a přehrady na menších tocích, nechává mezi stromy v sadu travnaté plochy ve snaze zadržet vodu v krajině.

Exkurz do historie Rudolf Jelínek

Dvořáček se osobně zajímá o historii firmy Rudolf Jelínek a zjistil, že prasynovec Rudolfa Jelínka, André Lenard, je dodnes v dozorčí radě společnosti. Další zajímavostí z historie firmy je, že vyrostla na prodeji košer slivovice v USA a dosud je největším výrobcem košer produktů. Do Ameriky dodává neustále už od roku 1934, kdy skončila prohibice. Košer slivovici dodávali ve velkém objemu paradoxně i němečtí nacisté za druhé světové války. „A to samé bylo i za komunismu,“ podotýká Dvořáček, „protože ty dolary měly své kouzlo a svou hodnotu.“ Kromě USA dováží Rudolf Jelínek zejména do Kanady, Izraele, Velké Británie a všech německy mluvících zemí, včetně Namibie.

Iniciativou firmy bylo založení Muzea slivovice na pražské Malé Straně. „My jsme to otevřeli na konci února 2020, takže za 14 dnů jsme to opět už zavřeli. Byla to pro nás obrovská investice, nejenom finanční, ale i personální,“ přiznává Dvořáček. „Potom jsme vnímali, že z našich očekávání to byla v principu nula.“ Letošní rok již začíná na vyšších číslech a je vidět, že se část turistů do Prahy vrací, pokračuje Dvořáček. Nicméně to stále není srovnatelné s dobou před covidem.

Stát Dvořáčkově společnosti pomohl v té části byznysu, která se týká turistiky, byť nikoli tou měrou, která byla patrná v některých zahraničních zemích. Na druhou stranu, společnosti se podařilo expandovat do zemí, které byly Covidem méně dotčeny, či do Spojených států, kde exprezident Trump posílal šeky a kde společnosti během Covidu narostly prodeje.

Pandemie versus životní hodnoty

Co podle podnikatele český stát ani společnost během pandemie nezvládly, je srovnání životních hodnot. „Můj nejméně příjemný pocit z Covidu je ten, …že všichni mají pocit, že mají právo se mít dobře, ale někdo by to měl zabezpečit,“ uvedl také Dvořáček s tím, že tímto „někým“ se míní stát nebo firma. Nyní si opasky „bez diskuse“ budou muset utáhnout všichni, říká v souvislosti s děním na Ukrajině, a vyjadřuje znepokojení, aby se toho nechytli „někteří ještě větší“ populisté.

Jak si hodnoty podle Dvořáčkovy zkušenosti setřepali v jiných zemích? Ještě větší dopad do morálky lidí podnikatel pozoroval v Chile, kde po uvolnění části penzijního systému došlo k „runu“ na obchody se spotřebním zbožím a lidé přestali chodit do práce. V USA naopak pozoroval větší pracovní aktivitu na příklad obchodních partnerů. V Bulharsku, kde stát nepomáhal tolik jako v Česku, se v určitých částech společnosti lidé museli postarat sami o sebe, zde Dvořáček vidí pozitivní vliv.

Nynější vláda chce umožnit placení daní v eurech, což se vnímá jako „mezikrok“ k přijetí eura. Podle Dvořáčka ale tento postupný krok nepomůže. „Chceme-li být členy klubu, pak bychom euro přijmout měli, přes všechny problematické věci,“ které s sebou společná měna může přinášet, podotkl.

Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!