Inflace představuje hlavní riziko výhledu ekonomiky, varuje OECD

Pokud inflace potrvá déle a vzroste více, než se očekává, bude představovat hlavní riziko pro jinak příznivý výhled ekonomiky, uvádí ve své dnešní zprávě o ekonomickém výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Globální ekonomický růst má letos dosáhnout 5,6 procenta. Pak se podle odhadu OECD zmírní na 4,5 procenta v roce 2022 a na 3,2 procenta v roce 2023.

To je jen malá změna oproti předchozí prognóze 5,7 procenta pro rok 2021. Výhled na rok 2022 zůstal beze změny. Nový odhad pro rok 2023 zatím OECD nevypracovala, uvedla agentura Reuters.

Globální ekonomika po předchozích pandemických vlnách oživuje. Zákazníci poptávají více zboží, což způsobuje celosvětový nárůst inflace, protože se zároveň objevily překážky v globálních dodavatelských řetězcích.

Stejně jako většina představitelů institucí i OECD uvedla, že očekává, že nárůst inflace bude přechodný a odezní, až se poptávka a produkce vrátí k normálu.

"Hlavním rizikem však je, že inflace bude nadále překvapovat pohybem vzhůru, což donutí hlavní centrální banky zpřísnit měnovou politiku dříve a ve větším rozsahu, než se předpokládalo," uvedla organizace.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Inflace tak téměř o tři procentní body přesáhla dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), který je na dvou procentech. ECB na rozdíl od některých analytiků ale nadále očekává, že se inflace v průběhu příštího roku vrátí ke stanovenému cíli. V Česku meziroční inflace v říjnu stoupla na 5,8 procenta, nejvíce od října 2008.